přesnost: největší

seznam nabídek

1 700,00 Kup teď 2 500,00 s dopravou 1 820,00
Do košíku sledovat

ELETEK Change 20

23 hodin Do konce
1 dostupný předmět
nikdo nepřihazuje, buďte první
  • 60
  • 120
  • 180
  • nabídek na stránce
  • 1
  • z
  • 1

Čipové karty jsou klasicky plastové produkty s integrovaným obchodem schopným zpracovávat určitá data. Díky kapesní velikosti těchto produktů se jim říká karta, protože jsou velmi podobné např. vizitkám, a lze je tedy velmi pohodlně nosit třeba v kapse u kalhot nebo uvnitř peněženky. Tyto karty se dále dělí podle své konstrukce a použít na paměťové a mikroprocesorové. Materiál využitý k jejich výrobě je obvykle ABS nebo Polyvinylchlorid, lépe známý pod zkratkou PVC a zároveň třetí nejpoužívanější umělá hmota na zemi. Mezi velké zajímavosti čipových karet patří jejich vůbec první zmínka o nich. Ta se objevila v románu Edwarda Bellamyho (Looking Backward) už v roce 1887, ovšem zavedení čipových karet, jak je známe dnes, se uskutečnilo až o téměř celých sto let později, roku 1968.

Samotné karty mají mnohá použití, od finančních operací (platby přes speciální terminály v obchodech), přes přístupové ověřování (přiložením karty na čtečku, podle čehož nás terminál pustí nebo nepustí do určitého prostoru), až po dopravu (nabití paušálu pro cestování) nebo zdravotnictví (ukládáme na ně informace o pacientech). Stručně řečeno, svět plný čipových karet je dozajista velmi jiný, než jaký by byl bez nich. V některých případech velmi razantně, například v bankovnictví.

Zajímavé je také fungování čipových karet. Některé totiž musíme přímo spojit se zdrojem čtečky, například je vložit přímo do platebního terminálu, aby je zařízení mohlo rozpoznat. Ovšem v současné době se velmi začaly rozmáhat tzv. bezkontaktní čipové karty, které není potřeba přiložit přímo na čtečku, ale stačí, aby se objevily v její blízkosti. Toho se dnes využívá například v některých obchodech (velmi rychlá platební metoda) nebo při vstupu do různých neveřejných prostor rozličných institucí.

Některé takové instituce (např. bankovní ústavy) si také dávají záležet na tom, aby jimi vydávané karty měly na sobě určitý potisk, např. pro studenty barevné či akční scenérie.