300 let staré, francouzské, zlaté 20 - 22 kar. špindlovky. Signovány jsou nejvýznamnějším hodinářem 18 století : JULIEN LE ROY (1686-1759) PARIS.
Mimo jiných funkcí byl držitelem titulu (osobní hodinář) - Horloger du Roi - hodinář krále (Louise XV). Jeho díla jsou v nejvýznamnějších muzeích po celém světě, např. Louvre v Paříži, Victoria and Albert Museum v Londýně.
Rané rokoko, období vlády Ludvíka XV. Vyrobeny kolem let 1720. Staré jsou cca 300 let. Vzhledem k tomuto stáří jsou mimořádně zachovalé, originální a plně funkční.
Ø 47 mm, váha 70,94 gramů. Jsou hodně tlusté 22 mm, stará a vysoká konstrukce stroje.
Pouzdro je velmi robustní, váha samotného pouzdra bez stroje je 29,47 gramů, minimálně 20-ti karátového zlata.
Členové hodinářského rodu LE ROY patří k nejvýznamnějším světovým a francouzským hodinářům vůbec. V knize francouzských hodinářů TARDY je rodu LE ROY věnováno 17 stran, nejvíc ze všech !! Výherci v případě zájmu pošlu foto těchto stránek. Běžně je hodináři v této speciální francouzské knize hodinářů věnován jeden, dva půl řádku. To ukazuje jak významný rod královských hodinářů LE ROY byl. Vždy měli klientelu z té nejvyšší společenské vrstvy a jejich díla jsou zastoupena ve všech významných muzeích po celém světě.
Zkráceně o hodináři Charles Leroy který vyrobil své první hodiny již ve 13 letech na wiki třeba zde :
Na dalších 67 fotek se podívejte zde :
Hodinky byly vyrobeny v období raného rokoka, za vlády ještě mladého krále Ludvíka XV, v počátku jeho vlády (narozen 1710).
Pouzdro má pro toto krátké období typický motiv výzdoby, velmi hluboký giloš ve tvaru slunečních paprsků. Hodinky rokokové které se vyráběly později, od roku cca 1740 se vyznačovaly výzdobou z více barev zlata, smalty a bývaly osazované diamantovými routami. Tyto hodinky jsou starší, z předchozího období, vyráběly se po skončení výroby hodinek typu oignon. Hodinky oignon jednoručičkové skončily kolem let 1700. Dvouručičkové se začaly dělat v letech 1700 a dělaly se do cca let 1730. Oignony ať jednoručky, nebo dvouručky bývaly v drtivé většině v pouzdru ze zlaceného bronzu, některé byly stříbrné. Zlaté byly naprosto výjimečně. Právě v tomto krátkém období kolem let 1720 - 1730 (u konce oignon a začátek zdobení z více barev zlata) se dělalo mnou nabízené provedení hodinek z vysoce ryzostního zlata a tohoto typického zdobení. Proto se jich dochovalo velmi málo.
Staré provedení těchto hodinek se vyznačuje natahováním ještě umístěným někdejším způsobem u čísla čtyři. Natahovací čtyřhran vyčnívá vysoko nad povrch číselníku. To je krásný a typický prvek tohoto velmi krátké období. Čtyřhran se dochoval nepoškozený, dodatečně ho nikdo jako vždy nezkrátil a to je vzácné.
Další typický prvek - trn zajištění stroje je umístěn mezi čísly 5 a 6 a vystupuje z povrchu číselníku. Později, cca kolem let 1730 se trn odjištění stroje přemístil pod číselník a k číslu 6. Tento trn je v uzavřeném obdélníkovém otvoru, který není zhotovený prořezáním směrem dovnitř. Je to samostatný obdélníkový otvor v číselníku. Smalt nezasahuje až k okraji otvoru obdélníku, je tam malý rámeček z podkladového materiálu číselníku (měděného plechu) aby se tam smalt nevyštipoval. Vzácně tento originální číselník je mimořádně zachovalý, není ani po 300 letech poškozen u natahování ani u trnu odjištění. Není restaurovaný, jeho tři nožky za které drží ve stroji zajištěn kolíky jsou nepoškozené. Číselník je ručně malovaný v typicky raně rokokovém stylu.
Velmi robustní a těžké pouzdro je celé vyrobeno z masivního zlata 20 - 22 kar. Při zkoušce ryzosti kyselina 21,6 karátů držela. Pouzdro má hodně silné stěny. Jak jsem uvedl, váha samotného pouzdra bez stroje je 29,47 gramů. Sklo jsem při vážení nechtěl z pouzdra vydělávat, drží v něm pevně a riziko poškození nestojí za to. Zvážil jsem obdobné sklo, přibližně stejné síly a průměru, váží 2,44 gramů. Je tam ještě to ocelové pérko u knoflíku otevření. Čistá váha zlata je tedy cca 25 gramů. Momentálně je výkup na zlomky 18 kar 1050 kč za gram a 24 karátů 1400 kč za gram. 20 kar bude někde uprostřed. To jen pro představu, je to jen výkup na zlomky. Pouzdro má cenu jen v materiálu cca 25000 Kč. Samozřejmě takto přemýšlet je degradace tohoto krásného, 300 let starého díla.....
Pant je robustní, pevný a bez vůle. Pouzdro po uzavření dokonale lícuje a drží. Hloubka giloše ve srovnání s kapesními hodinkami 100 let starými je nesrovnatelná. Typický zlatý oblík i krček.
Sklo je staré, minerální a vysoce klenuté.
Stroj je rokokového, velmi raného provedení. Vysoká, stará stavba stroje. Krásné, typické a plasticky zdobené sloupky. Stroj má šnekový, řetízkový, silový kompenzátor síly tahu pera. Řetízek je v plné délce. Špindl krok. Pěkně raným rokokovým provedením a plastickým mřížkovým motivem prořezávaný můstek setrvačky. Je nezvyklý svým tvarem a přišroubováním dvěma šrouby v patě můstku. Zajímavostí je také velmi staré provedení číselníčku regulátoru přesnosti chodu. Ten není jako vždy stříbrný, ale je zhotovený ze stejného materiálu jako stroj a zlacený v ohni stejně jako stroj.
Zlacení v ohni tohoto provedení dnes už nikdo neudělá. Je to stará technika, při výrobě ale byla zdraví škodlivá. Předmět se natřel zlatým amalgámem. To je roztok zlata ve rtuti, ta je právě při vypálení v ohni jedovatá. Zlato ve rtuti vytvoří kaši, nanesla se silná vrstva. Potom se nad ohněm vypálí a vzniklá vrstva zlata se vyleštila ručně a pracně hladítkem (achátovým, achát nepůsobí škrábance). Proto desky stroje a jeho součásti nezachází, nečernají, protože jsou pokryté silnou zlatou vrstvou.
Stroj, číselník i pouzdro je obecně vzato v mimořádně pěkné kondici na hodinky z tohoto období. Mají logicky vyplývající z jejich stáří cca 300 let některé z očekávaných, zcela minimálních, běžných známek užívání. Stav je ale výrazně lepší, než u většiny podobných hodinek, které se dochovaly.
Tyto hodinky jsou v originálním a původním stavu.