set od prvního majitele, minimálně hraný, vhodný tam, kde je kladen důraz na nerušený a decentní estetický vliv, malý zastavbový prostor a přitom hutný a atraktivní zvuk. Možno použít jako hlavní repro do sterea do menších prostorů nebo jako zadní efektové repro, nebo jako doplněk TV - Vaši sice možná dvoumetrovou ale přesto totálně hluchou televisi proměníte v kinosálový zážitek :) (nejlépe kombinovat se SW) Ve vedlejší aukci je centrální dialogový reproduktor z této sady

vše včetně originálního balení, původní ceny za kus (nikoliv pár) činily kč 7tis repro, kč 5tis stojna (celkem kč 24tis kč)

odkazy zde:

http://www.eurostar-ostrava.cz/cs/produkt/626-vm1/?katID=196

recenze zde:

https://hometheaterreview.com/bw-vm1-speakers-and-as1-subwoofer-reviewed/?page=2

další foto zde:

http://www.studio-22.com/b-w/vm1.htm

stav: technický stav plně funkční (proveden frekvenční test 20Hz-20kHz na ověření bezchybné funkce všech měničů), všechny měniče intaktní stav a ve vynikající kondici (viz foto se sejmutým krytem), kosmetický stav výborný až jakonový (viz foto, detaily ev telefonicky)

kupující obdrží: BW 2xVM1; jako vždy prodej bez záruky, zato však s doživotní servisní podporou pro Váš klidný spánek!

vzhledem k vysoké hmotnosti (celkem ca 30-40kg) pouze osobní odběr

pokud Vás tento inzerát zaujal nebo zvažujete případnou koupi, prosím nakoukněte do záložky „podmínky prodeje“ http://aukro.cz/my_page.php?uid=13082289 případně navštivte malou hifi-poradnu zcela na konci této stránky. V případě dotazů volejte tel: 604 798 432 (preferuji rychlé jednání)

omlouvám se, ale v zájmu oboustranné spokojenosti a maximální korektnosti neakceptuji příhozy bez předešlého shlédnutí nabízeného předmětu nebo alespoň jiné, nejl. telefonické dohody předem

HIFI PORADNA (prosím berte tento text spíše jako soukromý blog a pouhý střípek do mozaiky Vaší cesty objevování hifi):

REPROSOUSTAVA neboli elektroakustický měnič, kde přeměnou el. proudu na mechanické kmitání cívky (proud procházející cívkou vs. mg pole= faradayův jev) vzniká akustický tlak, přičemž většina energie podobně jako např. u žárovky mění se v kmitací cívce na teplo (jaj choléra, aby nám repráky evropská unie nezakázala stejně jak žárovky :)) Akustický tlak se šíří vzduchem a vniká vnějším zvukovodem k našemu bubínku, který jest rozechvíván a přes mechanickou soustavu nejmenších kostí v těle (kladívko, kovadlinka, třmínek) se signál přenáší do vnitřního ucha, kde je šnek o dvaatřičtvrtě závitu, naplněn kapalinou, v které se rozvlní vlásenkové nervové senzory a dále už digitální J tok dat zpracovává mozek. Kvalitní reprosoustava z fyzikálního a el-mech hlediska bohužel vždy bude nejslabším článkem reprodukčního řetězce, stává se tedy jeho nejkritičtějším a nejdůležitějším prvkem; reprosoustava se totiž na výsledném zvukovém dojmu/vjemu ve standardních dom. podmínkách podílí z ca 60-70% (kdy zbylých ca 20-30% připadá na akustiku poslechového prostoru, pak dlouho nic a pak teprve zbytek na komponenty a spol). Veškerá současná teorie konstrukce reprosoustav byla matematicko-fysikálně popsána nejp. v padesátých/šedesátých letech minulého století, čímž bylo vědecké zkoumání dovršeno; hezké a stručné je shrnutí RNDr. Bohumilem Sýkorou v časopise Amatérské Radio řady B, č5/1993. Nepředpokládám, že by se současné populární hi-fi časopisy ke zveřejňování podobných článků mohly dovolit uchýlit-byla by to komerční smrt jejich inzerentů a následně časopisu samého J

Jak vybírat? Asi bych úplně nedal na doporučení internetových on-line poradců z nejrůznějších “hypersuperelektro.cz” ale také ne na známé a už vůbec ne na internetové diskuse (takových 90-95% přispěvovatelů je zatíženo vlastní slepou vírou, falešnými pocity, nezkušeností, naivitou, ješitností, do toho občas nějaký ten pacient, prostě klasika). Problém totiž m.j. je ten, že lidská smyslová paměť (barvy zvuků, odstíny barev, pachy atp) je nedokonalá a nedokáže uchovat referenci. Takže jakou hodnotu pak mají mít recenze v nejrůznější poulárně-odborné literatuře..krom toho třeba si uvědomiti, že tyto časopisy ale i weby žijí dnes už výhradně z inzerce, nikoliv z prodaných výtisků. Neexistuje měřítko kvality přednesu postavené na ceně, ani designu ani na parametrech reprobeden, to vše může být úplně zcestné. Parametry bývají jen jedním z indikátorů kvality spolu s konstrukcí, provedením (=mohutností, hmotností), obdobím výroby atp. Doporučují se výrobci spíše se orientující jen na reprosoustavy (většina anglických výrobců, někteří dánští, němečtí nebo USA, naopak japonské reprobedny zárukou úspěchu většinou nebývají). U mnoha firem pak byla nejlepší léta cca 1985-2000, kdy ve firmách veleli konstruktéři, nikoliv marketéři. Z rozpočtu na hifi (nejčastěji zesilovač-gramo-repro) bych doporučoval do reprosoustavy investovat nejpodstatnější část prostředků ale i času a úsilí při výběru. Když jdeme na lov tak nejlépe jsa vybaveni frekvenčním CD. U modelů, které ještě neznáme se totiž podíváme jednak na zoubek frekvenčnímu průběhu (bez měřící techniky, jen tak na ucho) a pak je nutné se přesvědčit, jestli někde něco nedrnčí, nezkresluje, nerezonuje atp. Nejideálnější je vždy možnost paralelního srovnání s nějakou jinou, referenční, známou reprosoustavou, ale musí to být paralelní srovnání vedle sebe, v jedné místnosti, v jednom čase. Závěry ze srovnávacích testů, které nejsou takto paralelní jsou závěry nerelevantní, zatížené pocity, dojmy, náladami, fantaziemi atp. Vždyť i citlivost a rozlišovací schopnost našeho sluchu se během dne mění (klesá). Čím se liší přednes? nikoliv paremetry, ale rozsahem, dynamikou, detailem, barvou, živostí, věrností…tak jako se liší hudební nástroje nebo duchařské fotky z mobilů versus dijáky promítané na zeď Konstrukce dvoupásmová verus trojpásmová? Jest obecně známo, že za stejnou cenu budou dvoupásmovky rozhodně hrát lépe (detail, věrnost, plasticita) než trojpásmovky. Trojpásmovky spíše nabízí větší výkon, proto se např. volí do větších prostor. Bassreflex výrobcům pomáhá zvětšit objem basů snižením rezonanční frekvence soustavy, leč má i své nevýhody (aerodynamický šelest kolem nátrubku a charakteristické propady na začátku frekvenční křivky) a není mnoho reprosoustav, kde se s tímto jevem jejich konstruktéři poprali zdárně; čím menší objem, tím větší kompromisy. puristé jsou spíš pro uzavřené ozvučnice. Frekvenčí rozsah kvalitní reprosoustava pokrývá bezezbytku celé člověku slyšitelné pásmo od ca 25Hz-17000Hz (ovšem zde se horní hranice lidské slyšitelnosti s věkem snižuje, v padesátce málokdo slyší nad 15kHz) a vyrovnanou frekvenční křivku, tzn. všechny tóny/frekvence hrají se stejnou intenzitou, jednotlivá pásma na sebe plynule navazují, žádné propady, žádné peaky. Bývá dobrým zvykem tento rozsah uvádět v rámci rozpětí (např. 0/-2dB), čím větší rozsah při menším rozpětí, tím jakostnější je konstrukce reprosoustavy. Pokud výrobce uvede pouze frekvenční rozsah bez udaného decibelového rozpětí, je to asi jako když je Vaše manželka "trochu" těhotná :) reprobedny, které mají spíše středový charakter (takež typicky malé regálovky) preferují např. konzervatoristé, hráči a posluchači solových nástrojů (klavír, housle, trubka, zpěv), pokud má reprosoustava naopak středů málo (což je ale také špatně), pak se může preference posouvat k orchestrální, komorní hudbě, rock, pop, beat atp. Technařům se budou vždycky líbit bedny s velkými basáky s masivními stříbrnými obroučkami a mp3/flac fanda si koupí bedýnky v elektrohypersuper.cz, tak to prostě bývá :). Z konstrukčního hlediska není problém vyrobit reprobedny, které hrají výšky do 20kHz, je problém navrhnout reprosoustavu, ktera hraje pěkně od spodu (20-40Hz) a ještě má vyrovnaný průběh; taková reprobedna musí být zákonitě velká, těžká a světedivse i drahá; basy (resp. akustický tlak obecně) vždy bude funkcí velikosti vyzařované plochy basových měničů (pi(3,14)*r2/2), a zdvihu membrány (tady ale pozor, se zmenšujícími se membránami a rostoucími výkmity narůstá harmonické zkreslení reproduktoru), konstrukci basreflexu a objemu skříně, toto berte v potaz např. při srovnávání reprosoustav podle obrázků/parametrů v katalogu. Frekvenční/poslechový test: přátelé, takže ještě jednou. použité (ale i nové) reprobedny zásadně vybíráme s frekvenčním CD, krom ověření samotné funkce všech měničů si ti analytičtější hifisté s tužkou a pravítkem zaznamenávají/vynáší subjektivní hodnoty/intenzity přes všechny frekvence do logaritmického grafu, což dá docela zajímavý nález v podobě orientační křivky frekvenčního průběhu. Následně se přistupuje k poslechu referenčních nahrávek (nejl. Paralelní test). Pokud Vás testovaná reprobedna nepřesvědčí během prvních 3 (slovy "tří") minut takového testu, pak za to buď nestojí, nebo jste člověk nerozhodn(uteln)ý a/nebo hluchý/nezkušený (což je také dost časté) a jakékoliv prodlužování testovacího času je pak zbytečné a nejspíš i kontraproduktivní (mozek/ucho se brzy unaví a otupí) a radno jest test přerušiti a odložiti Impedance: u každé reprosoustavy platí, že Impedance je funkcí kmitočtu (typický průběh od 2ohm do 20ohm) štítkovým údajem je jen jakási nominální peaková hodnota (renomovaní výrobci udají i nejmenší dosaženou hodnotu); co se týče přizpůsobení k zesilovači, platí sice obecná poučka, že impedance reprosustavy má být větší než impedance udávaná na zesilovači, ale u moderních (tzn r.v. ca 1975 a dále) vysokovýkonových zesilovačů se až tak neřeší. Výkon: pro domácí potřebu stačí instalovaný výkon v rozmezí 5-10W (slovy pět až deset watt). Pokud výrobce u regálových pidi-soustav na štítku uvádí výkon 100W, asi je něco špatně, že ano:) Citlivost: reprobeden vyjadřuje něco jako účinnost a souvisí s konstrukcí výhybky a jednotlivých reproduktorů (velikost štěrbiny kmitací cívky, tuhost závěsů). běžně se pohybuje kolem 89dB, reprobedna s citlivostí vyšší o 3db (tedy 92dB, klobouk dolů) bude hrát při stejném výkonu zesilovače dvojnásob a při 86dB naopak (log); v době moderních výkonových zesilovačů však citlivost nehraje velkou roli; pouze ten, kdo provozuje elektronkové (=malovýkonové) zesilovače, bude volit reprosoustavu vyšší citlivosti. Kombinatorika? stále jsou lidé (většinou prodejci), kteří budou tvrdit, že zesilovač A má "analytický" zvuk a rozumí si s reprobednami "X", zatímco zesilovač "B" má zvuk nějaký jiný, a že si zaručeně výborně rozumí s bednami "Y". Pokud Vás někdo o tomto bude schopen přesvědčit - praktickou ukázkou, tedy kdy reprosoustava A bude na zesilovači X hrát lépe než reprosoustava B přičemž na zesilovači Y tomu pak bude právě naopak, pak nastal zřejmě zázrak, doposud mne o tomto nikdo nepřesvědčil, takže se spíše jedná o prodejní manipulace. Také by mne mmch. v souvislosti s reprobednami zajímalo nějaké fysikálně-akusticko-somatické objasnění pojmů "pevný bas", "rychlý bas", "jejda kovová kalota, no ta bude mít kovové výšky" apod J

Stáří a servisovatelnost: kvalitní reprosoustava je/musí být bezezbytku servisovatelná, a to vč. poškozených závěsů membrán, membrán samotných i spálených vinutí cívek. Stáří se u reprobeden zřídkakdy může podepsat na elyt kondenzátorech ve výhybkách (mají životnost dle okolností ca 20-100let, stojí řádově desetikoruny), častěji se však podepíše na závěsech membrán (dle materiálu, ošetřování a podmínek provozu 40-70let, nejmenší životnost (10-20let) mají pěnové závěsy takže tam pozor při výběru), obchodované reprosoustavy (resp. pryžové závěsy membrán) preventivně ošetřuji přípravkem proti jejich stárnutí (UV ochrana, udržení elastických vlastností) a mohu garantovat životnost v řádu desítek let a případnou doživotní servisní podporu v případě nehod a úmrtí atp.

Kvalitní reprosoustavy morálně nezastarávají, nejzajímavěji nejstarší repro které jsem tu měl byly na pohled velmi neatraktivní regálovky nejmenované renomované firmy z roku 1965 (v původním stavu) a svým zvukem lehce strčily do kapsy jiné reprobedny, vítěze EISA z roku 2008 v ceně 50tis kč. Ale takových modelů není mnoho a je třeba trpělivě hledat (pokud chcete např. držet vintage linii). A nemusíme mluvit zrovna o LS3/5, které se dnes (po ctyřiceti letech) vyšplahly na čtyřciferné eurové částky.... aneb co myslíte, budou (dnes) hrát lépe reprobedny, které stály 15tis v roce 1990 nebo ty, které stojí 15tis dnes? Ta byla řečnická J

Tolik stručně k reprosoustavám, k ostatním komponentům si řekneme více někdy jindy a v dalších kapitolách, děkuji za pozornost a jsem s pozdravem,

Ing. Tomáš Dvořáček, Brno (rok výroby 1975, na facebooku jako „hifiklubbrno“)

PS opakovaně prosím o pochopení, individuální konzultace a servisní podporu poskytuji pouze svým (potencionálním) klientům. Neposkytuji komerční servisní služby ani soudní znalectví či podporu v případných transakčních sporech s jinými prodejci.

možná Vás zaujmou i další položky z nabídky hifiklubbrno: PaneleAllegro.pl

Aktuálně, Hifiporadna

error

AukroPanel.com

Bowers and Wilkins VM1 včetně originálních stojanů pro VM1 set od prvního majitele, minimálně hraný, vhodný tam, kde je kladen důraz na nerušený a decentní estetický vliv, malý zastavbový prostor a přitom hutný a atraktivní zvuk. Možno použít jako hlavní repro do sterea do menších prostorů nebo jako zadní efektové repro, nebo jako doplněk TV - Vaši sice možná dvoumetrovou ale přesto totálně hluchou televisi proměníte v kinosálový zážitek :) (nejlépe kombinovat se SW) Ve vedlejší aukci je centrální dialogový reproduktor z této sady vše včetně originálního balení, původní ceny za kus (nikoliv pár) činily kč 7tis repro, kč 5tis stojna (celkem kč 24tis kč) odkazy zde: http://www.eurostar-ostrava.cz/cs/produkt/626-vm1/?katID=196 recenze zde: https://hometheaterreview.com/bw-vm1-speakers-and-as1-subwoofer-reviewed/?page=2 další foto zde: http://www.studio-22.com/b-w/vm1.htm stav: technický stav plně funkční (proveden frekvenční test 20Hz-20kHz na ověření bezchybné funkce všech měničů), všechny měniče intaktní stav a ve vynikající kondici (viz foto se sejmutým krytem), kosmetický stav výborný až jakonový (viz foto, detaily ev telefonicky) kupující obdrží: BW 2xVM1; jako vždy prodej bez záruky, zato však s doživotní servisní podporou pro Váš klidný spánek! vzhledem k vysoké hmotnosti (celkem ca 30-40kg) pouze osobní odběr pokud Vás tento inzerát zaujal nebo zvažujete případnou koupi, prosím nakoukněte do záložky „podmínky prodeje“ http://aukro.cz/my_page.php?uid=13082289 případně navštivte malou hifi-poradnu zcela na konci této stránky. V případě dotazů volejte tel: 604 798 432 (preferuji rychlé jednání) omlouvám se, ale v zájmu oboustranné spokojenosti a maximální korektnosti neakceptuji příhozy bez předešlého shlédnutí nabízeného předmětu nebo alespoň jiné, nejl. telefonické dohody předem HIFI PORADNA (prosím berte tento text spíše jako soukromý blog a pouhý střípek do mozaiky Vaší cesty objevování hifi): REPROSOUSTAVA neboli elektroakustický měnič, kde přeměnou el. proudu na mechanické kmitání cívky (proud procházející cívkou vs. mg pole= faradayův jev) vzniká akustický tlak, přičemž většina energie podobně jako např. u žárovky mění se v kmitací cívce na teplo (jaj choléra, aby nám repráky evropská unie nezakázala stejně jak žárovky :)) Akustický tlak se šíří vzduchem a vniká vnějším zvukovodem k našemu bubínku, který jest rozechvíván a přes mechanickou soustavu nejmenších kostí v těle (kladívko, kovadlinka, třmínek) se signál přenáší do vnitřního ucha, kde je šnek o dvaatřičtvrtě závitu, naplněn kapalinou, v které se rozvlní vlásenkové nervové senzory a dále už digitální J tok dat zpracovává mozek. Kvalitní reprosoustava z fyzikálního a el-mech hlediska bohužel vždy bude nejslabším článkem reprodukčního řetězce, stává se tedy jeho nejkritičtějším a nejdůležitějším prvkem; reprosoustava se totiž na výsledném zvukovém dojmu/vjemu ve standardních dom. podmínkách podílí z ca 60-70% (kdy zbylých ca 20-30% připadá na akustiku poslechového prostoru, pak dlouho nic a pak teprve zbytek na komponenty a spol). Veškerá současná teorie konstrukce reprosoustav byla matematicko-fysikálně popsána nejp. v padesátých/šedesátých letech minulého století, čímž bylo vědecké zkoumání dovršeno; hezké a stručné je shrnutí RNDr. Bohumilem Sýkorou v časopise Amatérské Radio řady B, č5/1993. Nepředpokládám, že by se současné populární hi-fi časopisy ke zveřejňování podobných článků mohly dovolit uchýlit-byla by to komerční smrt jejich inzerentů a následně časopisu samého J Jak vybírat? Asi bych úplně nedal na doporučení internetových on-line poradců z nejrůznějších “hypersuperelektro.cz” ale také ne na známé a už vůbec ne na internetové diskuse (takových 90-95% přispěvovatelů je zatíženo vlastní slepou vírou, falešnými pocity, nezkušeností, naivitou, ješitností, do toho občas nějaký ten pacient, prostě klasika). Problém totiž m.j. je ten, že lidská smyslová paměť (barvy zvuků, odstíny barev, pachy atp) je nedokonalá a nedokáže uchovat referenci. Takže jakou hodnotu pak mají mít recenze v nejrůznější poulárně-odborné literatuře..krom toho třeba si uvědomiti, že tyto časopisy ale i weby žijí dnes už výhradně z inzerce, nikoliv z prodaných výtisků. Neexistuje měřítko kvality přednesu postavené na ceně, ani designu ani na parametrech reprobeden, to vše může být úplně zcestné. Parametry bývají jen jedním z indikátorů kvality spolu s konstrukcí, provedením (=mohutností, hmotností), obdobím výroby atp. Doporučují se výrobci spíše se orientující jen na reprosoustavy (většina anglických výrobců, někteří dánští, němečtí nebo USA, naopak japonské reprobedny zárukou úspěchu většinou nebývají). U mnoha firem pak byla nejlepší léta cca 1985-2000, kdy ve firmách veleli konstruktéři, nikoliv marketéři. Z rozpočtu na hifi (nejčastěji zesilovač-gramo-repro) bych doporučoval do reprosoustavy investovat nejpodstatnější část prostředků ale i času a úsilí při výběru. Když jdeme na lov tak nejlépe jsa vybaveni frekvenčním CD. U modelů, které ještě neznáme se totiž podíváme jednak na zoubek frekvenčnímu průběhu (bez měřící techniky, jen tak na ucho) a pak je nutné se přesvědčit, jestli někde něco nedrnčí, nezkresluje, nerezonuje atp. Nejideálnější je vždy možnost paralelního srovnání s nějakou jinou, referenční, známou reprosoustavou, ale musí to být paralelní srovnání vedle sebe, v jedné místnosti, v jednom čase. Závěry ze srovnávacích testů, které nejsou takto paralelní jsou závěry nerelevantní, zatížené pocity, dojmy, náladami, fantaziemi atp. Vždyť i citlivost a rozlišovací schopnost našeho sluchu se během dne mění (klesá). Čím se liší přednes? nikoliv paremetry, ale rozsahem, dynamikou, detailem, barvou, živostí, věrností…tak jako se liší hudební nástroje nebo duchařské fotky z mobilů versus dijáky promítané na zeď Konstrukce dvoupásmová verus trojpásmová? Jest obecně známo, že za stejnou cenu budou dvoupásmovky rozhodně hrát lépe (detail, věrnost, plasticita) než trojpásmovky. Trojpásmovky spíše nabízí větší výkon, proto se např. volí do větších prostor. Bassreflex výrobcům pomáhá zvětšit objem basů snižením rezonanční frekvence soustavy, leč má i své nevýhody (aerodynamický šelest kolem nátrubku a charakteristické propady na začátku frekvenční křivky) a není mnoho reprosoustav, kde se s tímto jevem jejich konstruktéři poprali zdárně; čím menší objem, tím větší kompromisy. puristé jsou spíš pro uzavřené ozvučnice. Frekvenčí rozsah kvalitní reprosoustava pokrývá bezezbytku celé člověku slyšitelné pásmo od ca 25Hz-17000Hz (ovšem zde se horní hranice lidské slyšitelnosti s věkem snižuje, v padesátce málokdo slyší nad 15kHz) a vyrovnanou frekvenční křivku, tzn. všechny tóny/frekvence hrají se stejnou intenzitou, jednotlivá pásma na sebe plynule navazují, žádné propady, žádné peaky. Bývá dobrým zvykem tento rozsah uvádět v rámci rozpětí (např. 0/-2dB), čím větší rozsah při menším rozpětí, tím jakostnější je konstrukce reprosoustavy. Pokud výrobce uvede pouze frekvenční rozsah bez udaného decibelového rozpětí, je to asi jako když je Vaše manželka "trochu" těhotná :) reprobedny, které mají spíše středový charakter (takež typicky malé regálovky) preferují např. konzervatoristé, hráči a posluchači solových nástrojů (klavír, housle, trubka, zpěv), pokud má reprosoustava naopak středů málo (což je ale také špatně), pak se může preference posouvat k orchestrální, komorní hudbě, rock, pop, beat atp. Technařům se budou vždycky líbit bedny s velkými basáky s masivními stříbrnými obroučkami a mp3/flac fanda si koupí bedýnky v elektrohypersuper.cz, tak to prostě bývá :). Z konstrukčního hlediska není problém vyrobit reprobedny, které hrají výšky do 20kHz, je problém navrhnout reprosoustavu, ktera hraje pěkně od spodu (20-40Hz) a ještě má vyrovnaný průběh; taková reprobedna musí být zákonitě velká, těžká a světedivse i drahá; basy (resp. akustický tlak obecně) vždy bude funkcí velikosti vyzařované plochy basových měničů (pi(3,14)*r2/2), a zdvihu membrány (tady ale pozor, se zmenšujícími se membránami a rostoucími výkmity narůstá harmonické zkreslení reproduktoru), konstrukci basreflexu a objemu skříně, toto berte v potaz např. při srovnávání reprosoustav podle obrázků/parametrů v katalogu. Frekvenční/poslechový test: přátelé, takže ještě jednou. použité (ale i nové) reprobedny zásadně vybíráme s frekvenčním CD, krom ověření samotné funkce všech měničů si ti analytičtější hifisté s tužkou a pravítkem zaznamenávají/vynáší subjektivní hodnoty/intenzity přes všechny frekvence do logaritmického grafu, což dá docela zajímavý nález v podobě orientační křivky frekvenčního průběhu. Následně se přistupuje k poslechu referenčních nahrávek (nejl. Paralelní test). Pokud Vás testovaná reprobedna nepřesvědčí během prvních 3 (slovy "tří") minut takového testu, pak za to buď nestojí, nebo jste člověk nerozhodn(uteln)ý a/nebo hluchý/nezkušený (což je také dost časté) a jakékoliv prodlužování testovacího času je pak zbytečné a nejspíš i kontraproduktivní (mozek/ucho se brzy unaví a otupí) a radno jest test přerušiti a odložiti Impedance: u každé reprosoustavy platí, že Impedance je funkcí kmitočtu (typický průběh od 2ohm do 20ohm) štítkovým údajem je jen jakási nominální peaková hodnota (renomovaní výrobci udají i nejmenší dosaženou hodnotu); co se týče přizpůsobení k zesilovači, platí sice obecná poučka, že impedance reprosustavy má být větší než impedance udávaná na zesilovači, ale u moderních (tzn r.v. ca 1975 a dále) vysokovýkonových zesilovačů se až tak neřeší. Výkon: pro domácí potřebu stačí instalovaný výkon v rozmezí 5-10W (slovy pět až deset watt). Pokud výrobce u regálových pidi-soustav na štítku uvádí výkon 100W, asi je něco špatně, že ano:) Citlivost: reprobeden vyjadřuje něco jako účinnost a souvisí s konstrukcí výhybky a jednotlivých reproduktorů (velikost štěrbiny kmitací cívky, tuhost závěsů). běžně se pohybuje kolem 89dB, reprobedna s citlivostí vyšší o 3db (tedy 92dB, klobouk dolů) bude hrát při stejném výkonu zesilovače dvojnásob a při 86dB naopak (log); v době moderních výkonových zesilovačů však citlivost nehraje velkou roli; pouze ten, kdo provozuje elektronkové (=malovýkonové) zesilovače, bude volit reprosoustavu vyšší citlivosti. Kombinatorika? stále jsou lidé (většinou prodejci), kteří budou tvrdit, že zesilovač A má "analytický" zvuk a rozumí si s reprobednami "X", zatímco zesilovač "B" má zvuk nějaký jiný, a že si zaručeně výborně rozumí s bednami "Y". Pokud Vás někdo o tomto bude schopen přesvědčit - praktickou ukázkou, tedy kdy reprosoustava A bude na zesilovači X hrát lépe než reprosoustava B přičemž na zesilovači Y tomu pak bude právě naopak, pak nastal zřejmě zázrak, doposud mne o tomto nikdo nepřesvědčil, takže se spíše jedná o prodejní manipulace. Také by mne mmch. v souvislosti s reprobednami zajímalo nějaké fysikálně-akusticko-somatické objasnění pojmů "pevný bas", "rychlý bas", "jejda kovová kalota, no ta bude mít kovové výšky" apod J Stáří a servisovatelnost: kvalitní reprosoustava je/musí být bezezbytku servisovatelná, a to vč. poškozených závěsů membrán, membrán samotných i spálených vinutí cívek. Stáří se u reprobeden zřídkakdy může podepsat na elyt kondenzátorech ve výhybkách (mají životnost dle okolností ca 20-100let, stojí řádově desetikoruny), častěji se však podepíše na závěsech membrán (dle materiálu, ošetřování a podmínek provozu 40-70let, nejmenší životnost (10-20let) mají pěnové závěsy takže tam pozor při výběru), obchodované reprosoustavy (resp. pryžové závěsy membrán) preventivně ošetřuji přípravkem proti jejich stárnutí (UV ochrana, udržení elastických vlastností) a mohu garantovat životnost v řádu desítek let a případnou doživotní servisní podporu v případě nehod a úmrtí atp. Kvalitní reprosoustavy morálně nezastarávají, nejzajímavěji nejstarší repro které jsem tu měl byly na pohled velmi neatraktivní regálovky nejmenované renomované firmy z roku 1965 (v původním stavu) a svým zvukem lehce strčily do kapsy jiné reprobedny, vítěze EISA z roku 2008 v ceně 50tis kč. Ale takových modelů není mnoho a je třeba trpělivě hledat (pokud chcete např. držet vintage linii). A nemusíme mluvit zrovna o LS3/5, které se dnes (po ctyřiceti letech) vyšplahly na čtyřciferné eurové částky.... aneb co myslíte, budou (dnes) hrát lépe reprobedny, které stály 15tis v roce 1990 nebo ty, které stojí 15tis dnes? Ta byla řečnická J Tolik stručně k reprosoustavám, k ostatním komponentům si řekneme více někdy jindy a v dalších kapitolách, děkuji za pozornost a jsem s pozdravem, Ing. Tomáš Dvořáček, Brno (rok výroby 1975, na facebooku jako „hifiklubbrno“) PS opakovaně prosím o pochopení, individuální konzultace a servisní podporu poskytuji pouze svým (potencionálním) klientům. Neposkytuji komerční servisní služby ani soudní znalectví či podporu v případných transakčních sporech s jinými prodejci. možná Vás zaujmou i další položky z nabídky hifiklubbrno: Aktuálně, Hifiporadna error AukroPanel.com

Nabídka č. 6943283212 Vystaveno 22.04. 20:04 Zobrazení: 24