HISTORICKÁ MAPA NOVA TOTIUS REGNI BOHEMIAE TABULA, FAKSIMILE, 50x63 cm

Johann Georg Vogt, řeholním jménem Mauritius (Moritz) (30. června 1669 Königshofen im Grabfeld – 17. srpna 1730 Mariánská Týnice) byl cisterciák v plaském klášteře, vyvíjel široce zaměřenou činnost, byl zeměměřič a kartograf, věnoval se jak teoreticky, tak prakticky hudbě, dále historii, přírodním vědám a poesii. Vogtova mapa Čech z roku 1712Moritz Vogt tuto mapu vytvořil jako přílohu ke své vlastivědné a zeměpisné práci „Das jetzt lebende Königreich Böhmen in seiner historisch- und geographischen Beschreibung vorgestellt“. V předmluvě knihy, věnované vlastivědnému popisu země a vydané do poloviny 18. století několikrát, nazval autor Čechy „milou vlastí svou…“ ačkoliv do Plas přišel se svým otcem z ciziny, z dolnofranckého Königshofenu. Mapu vyryl do měděných tiskových desek Jan Leonard Blanck a poprvé byla vydána roku 1712 v Norimberku u Johanna Ziegera, v dalších tiscích vycházela asi do roku 1730 a ve druhém vydání vyšla roku 1742 u Johanna Fridricha Rüdigera.Originální název mapy zní Nova totius regni Boemia tabula reverendissimis, celsissimis, illustrissimis et excellentissimis. Illustrissimis, perillustribus et prenobilibus dominis dominis inclyti regni Boemia statibus dominis dominis suis gratiosissimis, beningnissimis colendissimis et honorandissimis data, dicata et consecrata. Mapa má grafické měřítko cca 1 : 400 000 s rozměry 656 × 853 mm a je vložena do rámu zobrazujícího zeměpisnou síť s nejmenším dělením dvou stupňových minut.[5] Souřadnice zeměpisné šířky objektů určených na mapě vykazují průměrný rozdíl od dnes známých souřadnic o cca −8 stupňových minut (o tento rozdíl je mapa vůči zeměpisnému rámu posunuta k jihu). Souřadnicím zeměpisné délky objektů na mapě odpovídá základní poledník nacházející se cca 23°06' na západ od základního poledníku v Greenwichi. Mapa zobrazuje první alegorii vodních toků, předcházející Reinerovo pojetí českých řek na mapě Jana Kryštofa Müllera z roku 1720. Vogt na mapě zachytil správní členění na čtrnáct krajů, kulturní, hospodářské i zeměpisné údaje a zajímavosti. Dvaceti čtyřmi mapovými značkami, vysvětlenými v legendě, znázornil opevněná města, neopevněná města a městečka, zámky, kláštery, vsi, kaple, zbořené zámky, mlýny, pošty, arcibiskupství a biskupství, latinské školy, naleziště zlata, stříbra, cínu, mědi, kde se daří perlorodkám, termální prameny, sklárny, vinice, železné hutě a celní stanice. Terén je zobrazen schematicky, pojmenovány jsou např. Krkonoše, německy Das Risen Gebirg, latinsky Riphaei montes, se zakreslením Krakonošova revíru (Ribenzal Revier). Nad Chomutovem poblíž Jirkova je část Krušných hor latinsky označena Assich montes a nad Krupkou je část Krušných hor označena Geiersberg montes. Růžový vrch na Děčínsku je v mapě označen Rosenberg M. a česká posvátná hor Říp je v mapě označena Rzip M. České středohoří v mapě označeno MittelGebirg a Milešovka Milessau. Jizerské hory jsou v mapě označeny latinsky poetickým názvem Klenot z divokých hor Gemmiferi Montes. Sněžka v Krkonoších je nazvána německy Snee Kugel M. Sněžná kulatá hora. Část Krkonošského předhůří u Pilníkova označena v mapě jako Schwartzenberg Montes. Autor pečlivě vykreslil vodní síť, zejména vltavský meandr v Praze a velkou pozornost věnoval rybníkům, které často i několikrát zvětšil (např. Čeperku u Pardubic nebo Jordán u Tábora). Hustá silniční síť směřuje na mapě do předního města království, Prahy. Názvosloví je převážně německé (Prag, Leitmeritz, Ausig, Saatz, Schluckenau, Schenlinda, Reichenberg), nebo německy psané (Kaurzin, Rozdialow, Rowensko, B. Leipa, Hollany, Deczen) a v menší míře i české (Chlumec, Smidary, Stolínky, Bohdanec, Peklo, Kralupy) v některých případech jsou české názvy připojeny jako dublety (Neu Haus als Hradec Gindrzichu, dnes Jindřichův Hradec, Huner Wasser als Kurzi Woda, dnes Kuřívody). Vogtova mapa vyšla ve druhém vydání roku 1742 u Johanna Fridricha Rüdigera o rozměrech 496 × 576 mm a navíc k ní byla připojena polymetrie – ukazatel mílových vzdáleností významných měst Českého království. Tento tabelární přehled obsahuje 4095 údajů pro 90 měst, jde o silniční vzdálenosti pravděpodobně v českých dvouhodinových mílích. zdroj: WIKIPEDIE Tisk na ruční papír, legendární italské papírny FABRIANO založené v roce 1264, kterou využívali velikáni historie Michelangelo di Lodovico Buonarroti, Raffael Santi a Ludwig Van Beethoven. Ruční papír je vyroben z čisté bavlny s vodoznakem, jeho životnost je přibližně 600 let ověřená historií. Dnešní moderní papír, který denně používáme pro psaní a tisk, je vyroben z celulózy / celulóza je vyrobena ze dřeva, / životnost cca. 150-200 let / Vodoznak Průsvitný vzor nebo nápis vytištěný na povrchu papíru, který je viditelný, když je papír držen proti světlu. Tento vynikající vynález odborníků Fabriano je oslavován a respektován po celém světě již od 13. století. Používali ho jako ochranná známka řemeslníků a později jako ochrana proti padělání. Mapu přepravujeme v pevném tubusu.