Nabídka už bohužel skončila, ale níže jsme vám našli pár podobných.
Kompletní sada 10 Mostů Proof, RRR - Numismatika
Kompletní sada 10 Mostů Proof, RRR - Numismatika
Kompletní sada 10 Mostů Proof, RRR - Numismatika
1 z 2

Kompletní sada 10 Mostů Proof, RRR

Vyprodáno
1x zakoupeno
399 999 Kč
Ukončeno ve čtvrtek 19. 5. 2022, 12:11:06
Doprava a platba
Cenné psaní Zdarma
Doba dodání 7-10 dní
Kartou online
Bankovním převodem
Podrobnosti
Kompletní sada 10 Mostů Proof, RRR
Popis předmětu


 

Ryzost 999,9, hmotnost 10x 1/2 Oz.

 

 

Příslušenství každé mince: 
- mince je v průhledné plastové kapsli, která ji chrání proti ohmatání.
- sběratelská karta (lidově "certifikát") s údaji o minci a plastickým vyobrazením mince

 - plastová červená krabička 

 

Mince jsou v absolutně perfektním stavu, nikdy nevyjmuté z kapsle. Jsem smluvní partner České národní banky.

 

Prosím, nepište mi zbytečné maily typu: "Koupím vše, ale za poloviční cenu" - jsem obchodník, ne zoufalec :o)
 

Protože počet dotazů na je velký a občas nestíhám odpovídat obratem, zprovoznil jsem webové stránky, kde si můžete přesně spočítat aktuální cenu zlata na burze a kde najdete i další informace o zlatě i o mincích.

  
Z mého webu přetiskuji alespoň tento článek:

Proč investovat do zlata ?

 

Nechci zde omílat to, co si přečtete na každém webu. To, že je zlato pojistkou a jistotou v jakékoli krizi, ví každý. Zaměřím se tedy poněkud obšírněji na věci, které nejsou na první pohled patrné, na to, co se veřejně neříká a na principy fungování peněz, bank a podobně. Zájemcům - laikům, jako jsem já - pak vřele doporučuji miniknížečku Peníze do kapsy, autorů Jana Havla a Antonína Odehnala (Albatros 2004), ze které zde volně popíšu pár zajímavých postřehů. Protože perfektní výklad by vydal na knihu, zestručním jej i za cenu velkého zjednodušení - problematika není samozřejmě tak jednoduchá a černobílá. Prosím též ekonomické odborníky o jistou shovívavost k mým hlubokomyslným ekonomickým teoriím. 

Státní dluhopisy a peníze
Úvodní řečnická otázka: Uvažovali jste o státních dluhopisech jako o investici? (stručně pro neznalé: Státní dluhopis je cenný papír, zjednodušeně řečeno "smlouva o půjčce", doklad o tom, že jste půjčili státu peníze a závazek státu, že Vám peníze vrátí a kolik zaplatí úroků). Tak tedy: Koupili byste české státní dluhopisy? Možná? Dobře. A co takhle řecké státní dluhopisy? Nebo italské, portugalské? Aha! Do koupě řeckých dluhopisů se vám nechce, že? Řekové sice nabízejí fantastický úrok, ale co když pak po vzoru Argentiny a dalších zkrachovalců řeknou: "Máme Vám zaplatit milion za dluhopis, ale promiňte, nemáme peníze, buď si vezmete sto tisíc, nebo nic". V takovém případě je slíbený vysoký úrok k ničemu - nevyrovná Vám ten gigantický prodělek z nezaplacené jistiny dluhopisu.
Takže: pokud nechcete jít do extrémního rizika, řecké dluhopisy patrně nekoupíte. A teď jeden zásadní postřeh: Co mají společného peníze (bankovky, zůstatek na Vašem účtu ...) a dluhopisy? Nic? Ale kdeže! Peníze jsou jen jiná forma státního dluhopisu! Pravda, jsou likvidnější (dají se rychleji a lépe směnit za něco jiného), ale i peníze jsou jen a pouze "smlouvou" se státem, že stát zajistí, abyste Vaše peníze mohli volně směnit za zboží a podobně. V případě státního bankrotu je však scénář úplně stejný, jako u dluhopisů - za peníze krachujícího státu získáte v okamžiku bankrotu jen zlomek toho (zboží, zlata, cizí měny), co byste získali před bankrotem. Stejně, jako u dluhopisů.
Takže každý, kdo dostává svůj plat v korunách, v podstatě "kupuje" státní dluhopisy, a "prodává" je při platbě v supermarketu.
Pojďme zpět do slunného Řecka: Jak bylo vysvětleno výše, tak obdobně i řecká měna je vlastně dluhopis řeckého státu. Smůla pro Evropu je, že tou měnou je nebohé Euro. Každý Evropan, který vlastní Eura, má tak doma i část řeckých dluhopisů. Smutná představa, že? A to je důvod, proč Řecko (bohužel) nemůže zbankrotovat: V podstatě by to znamenalo bankrot Eura a rozpad měnové unie. Řešením pak bude, že ostatní státy eurozóny se skřípajícími zuby Řecko "zachrání" - ovšem samozřejmě na úkor všech svých občanů. Řecké flákání tak odnesou jak pracovití Němci, tak (bez urážky) "chudí" Slováci, ale vinou poklesu hodnoty Eura také Češi, protože koruna je v očích investorů na Euro víceméně těsně navázána.
Důsledek této úvahy je jasný: I česká koruna "zapáchá" řeckými dluhopisy. Na rozdíl od zlata, které můžete za koruny vyměnit. Na zlato, které máte fyzicky v ruce (ne na nějakou investici do "zlatého fondu" který vlastní zprostředkovaně třeba řecká vláda) Vám žádný krachující stát sáhnout nemůže. 

Trocha dějezpytu: Prehistorie - Vznik peněz
Nebojte se, nebudu do Vás hustit nesmysly, které jste museli v dějepravě před tabulí odříkávat. Abych však vysvětlil fungování bank a takové věci jako infalce, musím začít od Adama.
Za dob Krále Klacka, kdy fungoval jen výměnný obchod (pšenice za mléko, mléko za jablka...) lidé zjistili, že ne každý zrovna potřebuje jablka, které nabízeli za mléko. Začali tedy hledat nějaký univerzální produkt, který šel dobře vyměnit za cokoli. Nejdřív to byly třeba hřebíky, pak čaj, hedvábí... Postupně bylo praktické přejít k platidlu, které mělo vysokou hodnotu, ale malý objem. Platit třeba senem nemá smysl, leda snad že by bylo vyrobeno z trávy - tedy té, co se kouří (ale to jsem trochu odbočil). Zkrátka brzy přišli na to, že drahé kovy jsou pro tento účel nejvýhodnější - malý objem má velikou hodnotu, takže se snadno skladují, dobře přenášejí, špatně falšují. A tak začli používat zlato jako platidlo. Aby nemuseli pořád dokola kousky zlata vážit, vyrazili si na ně značku, která udávala jejich váhu = hodnotu. A jsou na světě zlaté mince. Mince velmi usnadnily obchodování - na první pohled bylo jasné, jakou má mince hodnotu.

Banky jako úschovny zlata
Po čase úspěšní lidé zjistili, že mají doma hromádku zlata a začli se bát, že jim ho někdo ukradne. Toho využili ti, kdo měli pořádný, zděný dům s okovanými vraty a začli lidem nabízet, že jim zlato uschovají. Na uschované zlato vydali potvrzení. Prehistorický bankéř pak vydal uschované zlato tomu, kdo přišel a prokázal se tímto potvrzením. Občanku po něm tehdy patrně nevyžadoval zejména proto, že žádná neexistovala. Ano, už je vám jasné, kam to směřuje: Když kupuju statek v ceně kila zlata, nemusím vůbec do pre-banky pro zlato, stačí, když prodávajícímu dám potvrzenku na kilo uschovaného zlata. A máme tu bankovky. Co je ale důležité: Ještě pořád jsou tyto bankovky kryté zlatem, a to v plné výši, jaká je na bankovce uvedena. Bankéř zde plní funkci uschovatele, se zlatem nesmí nijak nakládat. Každý, kdo svěřil takové bance své mince, má jistotu, že kdykoli přijde do banky se svou potvrzenkou (bankovkou), dostane zpět své mince a to i v případě, kdy do banky přijdou všichni najednou se svými potvrzenkami.

Banky jako úvěroví obchodníci
Je třeba velmi ostře oddělit další činnost banky: zprostředkování úvěrového obchodu. Když vlastník mincí usoudil, že je nějakou dobu nebude potřebovat, domluvil se s bankou, že banka najde vhodného člověka, který je solidní a potřebuje nějaké mince půjčit a zprostředkuje tak úvěrový obchod. Banka vyplatí majiteli mincí úrok - odměnu za to, že umožnil půjčení svých mincí jinému, a dlužník zaplatí bance úrok (samozřejmě vyšší) a po čase vrátí i půjčené mince.
Banka, která přijímá od obyvatel města mince, má samozřejmě největší přehled o majetku jeho obyvatel a velice dobře může odhadnout, komu může bez rizika půjčit a komu ne. Banka také zjišťuje, že půjčování peněz je dobrý obchod, z rozdílu úroků přijatých a vyplacených jí plyne velice slušný zisk.

Banky jako nesolidní uschovatelé
Banka si brzy všimla, že zásoby uschovaných mincí jsou veskrze stabilní. V lednu 150 kilo, v dubnu 152, v září 148, v listopadu 154... A tak nějakou vychytralou hlavu napadlo: Když půjčím třeba 50 kilo mincí, získám úroky (a nikomu nemusím úroky platit) a vydělám obrovské peníze! Protože je téměř jisté, že si nikdy nepřijdou všichni pro své mince, bez problémů mi to projde. A to byl první krok do pekel. Později (když to prošlo) půjčila banka dalších 50 kilo. Pak ještě 30. Pořád to vycházelo. Pak přestala půjčovat mince (už skoro žádné v trezoru nebyly a co kdyby někdo přišel, že své mince chce). Co dál, když obchod je tak ziskový a úroky se jen hrnou? Banka začala půjčovat ničím nekryté bankovky, k nerozeznání podobné pravým potvrzenkám. Na rozdíl od pravých však tyto "falešné" nikdy nebyly kryté zlatem, to však lidé nemohli vědět. I to může fungovat: Půjčím 100 bankovek, až mi je dlužník vrátí, tak je prostě roztrhám, v trezoru mi nic chybět nebude a i tak shrábnu slušný zisk za úroky. To všechno funguje až do okamžiku, kdy přijde povodeň, lidé přijdou o úrodu a musejí si vybrat svoje zlato z banky. Prvních deset lidí své zlato dostane, ale na jedenáctého už nezbylo. Banka krachuje, hlavního bankéře sice dav spravedlivě lynčuje, ale lidé mají v rukou jen bezcenné papírky - potvrzenky. Protože se zpráva rychle roznesla, takové potvrzenky nikdo nepřijme - všichni vědí, že za ně už nikdy nikdo žádné zlato nedostane.
Vydání nekrytých bankovek je bezpochyby kolosální podvod, lidé si myslí, že všechny bankovky, které mají doma, mohou kdykoli směnit za zlato, to je ale fatální omyl.
Nemusí ani přijít povodeň: Stačí, když prosákne informace, že je bankéř nesolidní. Lidé si začnou vybírat zlato, banka, aby to ustála, zavře dům a zkouší rychle sehnat zlato jinde, mezitím se to rozkřikne, druhý den je tu run na banku a konec stejný, jako v příkladu s povodní.
Zpět do současnosti: Dnes nejen že bankovky nejsou kryté zlatem. Banky ani nemají dostatek bankovek. Banky dokonce ani nemají ty peníze, které jste si u nich schovali, aniž byste bance "dovolili" je půjčovat dál. Kdyby si do jakékoli banky přišlo jen pár procent lidí vybrat své peníze z běžných účtů, je s takovou bankou konec. A připomínám: Nemluvíme už vůbec o nějakém cenném kovu, banky už půjčují i bezcenné papírky (bankovky), i když je ani nemají (!)

Stát jako velká banka
To, co se v malém děje v naší hypotetické bance, se děje ve velkém ve velké "bance", která se nazývá stát. Stát (státní banka) vydává bankovky, povětšinou ničím nekryté, v objemu nikým nekontrolovaném, doufaje, že obyvatelé budou bankovky přijímat jako ekvivalent zlata a používat je při směně zboží. Navíc stát bohorovně umožňuje bankám, aby půjčovali peníze, které nemají. Důsledkem toho může (ale samozřejmě nemusí) být stejný problém, jako u banky: znehodnocení měny a místo bankrotu banky bankrot státní. Pokud jste četli pozorně, snadno odpovíte na kontrolní otázku: Jak zabezpečit své úspory v bankovkách proti znehodnocení v případě státního bankrotu?
Správná odpověď je: Samozřejmě koupit zlato! (označte mezeru myší)


Proč se Vaše úspory znehodnocují i bez státního bankrotu?
Každý se setkal se slovem inflace. Když se Vás zeptám, co je příčinou inflace, asi odpovíte: Zvyšování cen. To je ovšem, velká, hluboká, ekonomicky zdůvodněná PRAVDA BLBOST !!! 
To, jak inflace vzniká, co je její příčinou a co důsledkem, se dozvíte na konci dalšího odstavce.

Archanděl Gabriel...
... nebo třeba nějaký jiný dobrodinec kdysi viděl, jak lidé v malé vísce touží po tom, aby měli více peněz. I učinil zázrak a zdvojnásobil množství peněz v kapse každého z nich. Lidé zajásali a začli je utrácet. Brzy se však zjistilo, že zdvojnásobením peněz se (kupodivu) nezdvojnásobilo množství zboží, které bylo vyrobeno a nachystáno k prodeji. Zboží bylo rázem nedostatek, a jeho cena se? Zdvojnásobila, protože lidé neměli za peníze co kupovat a aby nepošli hladem, raději dali za chleba dvojnásobek toho, co předtím. Když byly "dvojnásobné" peníze utraceny, nemohla se ekonomika vesnice vrátit k původním cenám, protože už nikdo nové peníze nestáhnul zpět a tak už navždy zůstaly dvojnásobné ceny. Zvýšení peněz v oběhu tedy nevede k zvýšení blahobytu, ale pouze ke zvýšení cen za zboží. Ten, kdo měl před Archandělovým darem úspory 100 mincí, za které se kdysi dalo koupit 100 chlebů, tak o polovinu úspor přišel, protože v nových cenách mohl koupit jen 50 chlebů.
Státy se dnes chovají jako novodobí "archandělé", jenže se jim jaksi vytratilo to dobrodiní. Státy cíleně zvyšují objem peněz v oběhu. Státní banka tiskne nové peníze, které jednak mění za opotřebované bankovky (to je v pořádku), ale také pouští malou část peněz navíc do oběhu, čímž "nafukuje" (= z angl. inflate) objem peněz v ekonomice. Proč? Stát se chová stejně, jako padělatel peněz - za ty "falešné" (ty, co jsou navíc) si pak může vylepšovat své hospodářství, lepit díry v rozpočtu a podobně. Z příkladu vesnice víme, co to udělá: peněz je v ekonomice víc, je tedy možné (a vlastně i nutné - aby nedošlo zboží) zvýšit ceny (a třeba také zvýšit daně na benzín, cigarety, alkohol). Hodnota peněz (= co si za ně můžu koupit) tím pádem klesá. Přesně o inflaci. 
Stát lidem říká, že inflaci jim alespoň částečně vyrovnají úroky v bankách, ale to je čirá demagogie!!! Úrok v bance je přece moje odměna za to, že svoje nepotřebné mince přes banku půjčím někomu jinému! To, že mi celý úrok a ještě kus z mých úspor sebere inflace (rozuměj sebere stát) je loupež za bílého dne. 
A dostáváme se k odpovědi na otázku, jak vzniká inflace: Příčinou inflace je tisk nových bankovek,důsledkem inflace je zvyšování ceny zboží! Tedy přesně naopak, než má každý z nás zažité. To jak se centrální banky států holedbají, jak účinně bojují s inflací, jak se jim povedlo srazit inflaci o 0,02% - to je směšné! Státní banka má totiž velice účinný nástroj, jak s inflací bojovat: Nepouštět do oběhu nové, nekryté peníze!!! Je to tak prosté. 
Je tu čas na druhou kontrolní otázku: Jak zabezpečit své úspory v bankovkách proti znehodnocení inflací?
Správná odpověď je: Vyměnit skoro bezcenné bankovky za zlato! (označte mezeru myší)

A ještě odpověď na otázku "z publika": Proč tedy zlato prodávám za ty bezcenné papírky? Inu proto, že jsem především obchodník. A když už jsem investoval spoustu času do nalezení způsobu, jak zlato koupit co nejlevněji, chci své know-how také využít. V každém okamžiku totiž umím zlato koupit (a doplnit tak to, co prodám) o trošku levněji, než prodávám.
Ryzost 999,9, hmotnost 10x 1/2 Oz. Příslušenství každé mince: - mince je v průhledné plastové kapsli, která ji chrání proti ohmatání. - sběratelská karta (lidově "certifikát") s údaji o minci a plastickým vyobrazením mince - plastová červená krabička Mince jsou v absolutně perfektním stavu, nikdy nevyjmuté z kapsle. Jsem smluvní partner České národní banky. Prosím, nepište mi zbytečné maily typu: "Koupím vše, ale za poloviční cenu" - jsem obchodník, ne zoufalec :o) Protože počet dotazů na je velký a občas nestíhám odpovídat obratem, zprovoznil jsem webové stránky, kde si můžete přesně spočítat aktuální cenu zlata na burze a kde najdete i další informace o zlatě i o mincích. Z mého webu přetiskuji alespoň tento článek: Proč investovat do zlata ? Nechci zde omílat to, co si přečtete na každém webu. To, že je zlato pojistkou a jistotou v jakékoli krizi, ví každý. Zaměřím se tedy poněkud obšírněji na věci, které nejsou na první pohled patrné, na to, co se veřejně neříká a na principy fungování peněz, bank a podobně. Zájemcům - laikům, jako jsem já - pak vřele doporučuji miniknížečku Peníze do kapsy, autorů Jana Havla a Antonína Odehnala (Albatros 2004), ze které zde volně popíšu pár zajímavých postřehů. Protože perfektní výklad by vydal na knihu, zestručním jej i za cenu velkého zjednodušení - problematika není samozřejmě tak jednoduchá a černobílá. Prosím též ekonomické odborníky o jistou shovívavost k mým hlubokomyslným ekonomickým teoriím. Státní dluhopisy a peníze Úvodní řečnická otázka: Uvažovali jste o státních dluhopisech jako o investici? (stručně pro neznalé: Státní dluhopis je cenný papír, zjednodušeně řečeno "smlouva o půjčce", doklad o tom, že jste půjčili státu peníze a závazek státu, že Vám peníze vrátí a kolik zaplatí úroků). Tak tedy: Koupili byste české státní dluhopisy? Možná? Dobře. A co takhle řecké státní dluhopisy? Nebo italské, portugalské? Aha! Do koupě řeckých dluhopisů se vám nechce, že? Řekové sice nabízejí fantastický úrok, ale co když pak po vzoru Argentiny a dalších zkrachovalců řeknou: "Máme Vám zaplatit milion za dluhopis, ale promiňte, nemáme peníze, buď si vezmete sto tisíc, nebo nic". V takovém případě je slíbený vysoký úrok k ničemu - nevyrovná Vám ten gigantický prodělek z nezaplacené jistiny dluhopisu. Takže: pokud nechcete jít do extrémního rizika, řecké dluhopisy patrně nekoupíte. A teď jeden zásadní postřeh: Co mají společného peníze (bankovky, zůstatek na Vašem účtu ...) a dluhopisy? Nic? Ale kdeže! Peníze jsou jen jiná forma státního dluhopisu! Pravda, jsou likvidnější (dají se rychleji a lépe směnit za něco jiného), ale i peníze jsou jen a pouze "smlouvou" se státem, že stát zajistí, abyste Vaše peníze mohli volně směnit za zboží a podobně. V případě státního bankrotu je však scénář úplně stejný, jako u dluhopisů - za peníze krachujícího státu získáte v okamžiku bankrotu jen zlomek toho (zboží, zlata, cizí měny), co byste získali před bankrotem. Stejně, jako u dluhopisů. Takže každý, kdo dostává svůj plat v korunách, v podstatě "kupuje" státní dluhopisy, a "prodává" je při platbě v supermarketu. Pojďme zpět do slunného Řecka: Jak bylo vysvětleno výše, tak obdobně i řecká měna je vlastně dluhopis řeckého státu. Smůla pro Evropu je, že tou měnou je nebohé Euro. Každý Evropan, který vlastní Eura, má tak doma i část řeckých dluhopisů. Smutná představa, že? A to je důvod, proč Řecko (bohužel) nemůže zbankrotovat: V podstatě by to znamenalo bankrot Eura a rozpad měnové unie. Řešením pak bude, že ostatní státy eurozóny se skřípajícími zuby Řecko "zachrání" - ovšem samozřejmě na úkor všech svých občanů. Řecké flákání tak odnesou jak pracovití Němci, tak (bez urážky) "chudí" Slováci, ale vinou poklesu hodnoty Eura také Češi, protože koruna je v očích investorů na Euro víceméně těsně navázána. Důsledek této úvahy je jasný: I česká koruna "zapáchá" řeckými dluhopisy. Na rozdíl od zlata, které můžete za koruny vyměnit. Na zlato, které máte fyzicky v ruce (ne na nějakou investici do "zlatého fondu" který vlastní zprostředkovaně třeba řecká vláda) Vám žádný krachující stát sáhnout nemůže. Trocha dějezpytu: Prehistorie - Vznik peněz Nebojte se, nebudu do Vás hustit nesmysly, které jste museli v dějepravě před tabulí odříkávat. Abych však vysvětlil fungování bank a takové věci jako infalce, musím začít od Adama. Za dob Krále Klacka, kdy fungoval jen výměnný obchod (pšenice za mléko, mléko za jablka...) lidé zjistili, že ne každý zrovna potřebuje jablka, které nabízeli za mléko. Začali tedy hledat nějaký univerzální produkt, který šel dobře vyměnit za cokoli. Nejdřív to byly třeba hřebíky, pak čaj, hedvábí... Postupně bylo praktické přejít k platidlu, které mělo vysokou hodnotu, ale malý objem. Platit třeba senem nemá smysl, leda snad že by bylo vyrobeno z trávy - tedy té, co se kouří (ale to jsem trochu odbočil). Zkrátka brzy přišli na to, že drahé kovy jsou pro tento účel nejvýhodnější - malý objem má velikou hodnotu, takže se snadno skladují, dobře přenášejí, špatně falšují. A tak začli používat zlato jako platidlo. Aby nemuseli pořád dokola kousky zlata vážit, vyrazili si na ně značku, která udávala jejich váhu = hodnotu. A jsou na světě zlaté mince. Mince velmi usnadnily obchodování - na první pohled bylo jasné, jakou má mince hodnotu. Banky jako úschovny zlata Po čase úspěšní lidé zjistili, že mají doma hromádku zlata a začli se bát, že jim ho někdo ukradne. Toho využili ti, kdo měli pořádný, zděný dům s okovanými vraty a začli lidem nabízet, že jim zlato uschovají. Na uschované zlato vydali potvrzení. Prehistorický bankéř pak vydal uschované zlato tomu, kdo přišel a prokázal se tímto potvrzením. Občanku po něm tehdy patrně nevyžadoval zejména proto, že žádná neexistovala. Ano, už je vám jasné, kam to směřuje: Když kupuju statek v ceně kila zlata, nemusím vůbec do pre-banky pro zlato, stačí, když prodávajícímu dám potvrzenku na kilo uschovaného zlata. A máme tu bankovky. Co je ale důležité: Ještě pořád jsou tyto bankovky kryté zlatem, a to v plné výši, jaká je na bankovce uvedena. Bankéř zde plní funkci uschovatele, se zlatem nesmí nijak nakládat. Každý, kdo svěřil takové bance své mince, má jistotu, že kdykoli přijde do banky se svou potvrzenkou (bankovkou), dostane zpět své mince a to i v případě, kdy do banky přijdou všichni najednou se svými potvrzenkami. Banky jako úvěroví obchodníci Je třeba velmi ostře oddělit další činnost banky: zprostředkování úvěrového obchodu. Když vlastník mincí usoudil, že je nějakou dobu nebude potřebovat, domluvil se s bankou, že banka najde vhodného člověka, který je solidní a potřebuje nějaké mince půjčit a zprostředkuje tak úvěrový obchod. Banka vyplatí majiteli mincí úrok - odměnu za to, že umožnil půjčení svých mincí jinému, a dlužník zaplatí bance úrok (samozřejmě vyšší) a po čase vrátí i půjčené mince. Banka, která přijímá od obyvatel města mince, má samozřejmě největší přehled o majetku jeho obyvatel a velice dobře může odhadnout, komu může bez rizika půjčit a komu ne. Banka také zjišťuje, že půjčování peněz je dobrý obchod, z rozdílu úroků přijatých a vyplacených jí plyne velice slušný zisk. Banky jako nesolidní uschovatelé Banka si brzy všimla, že zásoby uschovaných mincí jsou veskrze stabilní. V lednu 150 kilo, v dubnu 152, v září 148, v listopadu 154... A tak nějakou vychytralou hlavu napadlo: Když půjčím třeba 50 kilo mincí, získám úroky (a nikomu nemusím úroky platit) a vydělám obrovské peníze! Protože je téměř jisté, že si nikdy nepřijdou všichni pro své mince, bez problémů mi to projde. A to byl první krok do pekel. Později (když to prošlo) půjčila banka dalších 50 kilo. Pak ještě 30. Pořád to vycházelo. Pak přestala půjčovat mince (už skoro žádné v trezoru nebyly a co kdyby někdo přišel, že své mince chce). Co dál, když obchod je tak ziskový a úroky se jen hrnou? Banka začala půjčovat ničím nekryté bankovky, k nerozeznání podobné pravým potvrzenkám. Na rozdíl od pravých však tyto "falešné" nikdy nebyly kryté zlatem, to však lidé nemohli vědět. I to může fungovat: Půjčím 100 bankovek, až mi je dlužník vrátí, tak je prostě roztrhám, v trezoru mi nic chybět nebude a i tak shrábnu slušný zisk za úroky. To všechno funguje až do okamžiku, kdy přijde povodeň, lidé přijdou o úrodu a musejí si vybrat svoje zlato z banky. Prvních deset lidí své zlato dostane, ale na jedenáctého už nezbylo. Banka krachuje, hlavního bankéře sice dav spravedlivě lynčuje, ale lidé mají v rukou jen bezcenné papírky - potvrzenky. Protože se zpráva rychle roznesla, takové potvrzenky nikdo nepřijme - všichni vědí, že za ně už nikdy nikdo žádné zlato nedostane. Vydání nekrytých bankovek je bezpochyby kolosální podvod, lidé si myslí, že všechny bankovky, které mají doma, mohou kdykoli směnit za zlato, to je ale fatální omyl. Nemusí ani přijít povodeň: Stačí, když prosákne informace, že je bankéř nesolidní. Lidé si začnou vybírat zlato, banka, aby to ustála, zavře dům a zkouší rychle sehnat zlato jinde, mezitím se to rozkřikne, druhý den je tu run na banku a konec stejný, jako v příkladu s povodní. Zpět do současnosti: Dnes nejen že bankovky nejsou kryté zlatem. Banky ani nemají dostatek bankovek. Banky dokonce ani nemají ty peníze, které jste si u nich schovali, aniž byste bance "dovolili" je půjčovat dál. Kdyby si do jakékoli banky přišlo jen pár procent lidí vybrat své peníze z běžných účtů, je s takovou bankou konec. A připomínám: Nemluvíme už vůbec o nějakém cenném kovu, banky už půjčují i bezcenné papírky (bankovky), i když je ani nemají (!) Stát jako velká banka To, co se v malém děje v naší hypotetické bance, se děje ve velkém ve velké "bance", která se nazývá stát. Stát (státní banka) vydává bankovky, povětšinou ničím nekryté, v objemu nikým nekontrolovaném, doufaje, že obyvatelé budou bankovky přijímat jako ekvivalent zlata a používat je při směně zboží. Navíc stát bohorovně umožňuje bankám, aby půjčovali peníze, které nemají. Důsledkem toho může (ale samozřejmě nemusí) být stejný problém, jako u banky: znehodnocení měny a místo bankrotu banky bankrot státní. Pokud jste četli pozorně, snadno odpovíte na kontrolní otázku: Jak zabezpečit své úspory v bankovkách proti znehodnocení v případě státního bankrotu? Správná odpověď je: Samozřejmě koupit zlato! (označte mezeru myší) Proč se Vaše úspory znehodnocují i bez státního bankrotu? Každý se setkal se slovem inflace. Když se Vás zeptám, co je příčinou inflace, asi odpovíte: Zvyšování cen. To je ovšem, velká, hluboká, ekonomicky zdůvodněná PRAVDA BLBOST !!! To, jak inflace vzniká, co je její příčinou a co důsledkem, se dozvíte na konci dalšího odstavce. Archanděl Gabriel... ... nebo třeba nějaký jiný dobrodinec kdysi viděl, jak lidé v malé vísce touží po tom, aby měli více peněz. I učinil zázrak a zdvojnásobil množství peněz v kapse každého z nich. Lidé zajásali a začli je utrácet. Brzy se však zjistilo, že zdvojnásobením peněz se (kupodivu) nezdvojnásobilo množství zboží, které bylo vyrobeno a nachystáno k prodeji. Zboží bylo rázem nedostatek, a jeho cena se? Zdvojnásobila, protože lidé neměli za peníze co kupovat a aby nepošli hladem, raději dali za chleba dvojnásobek toho, co předtím. Když byly "dvojnásobné" peníze utraceny, nemohla se ekonomika vesnice vrátit k původním cenám, protože už nikdo nové peníze nestáhnul zpět a tak už navždy zůstaly dvojnásobné ceny. Zvýšení peněz v oběhu tedy nevede k zvýšení blahobytu, ale pouze ke zvýšení cen za zboží. Ten, kdo měl před Archandělovým darem úspory 100 mincí, za které se kdysi dalo koupit 100 chlebů, tak o polovinu úspor přišel, protože v nových cenách mohl koupit jen 50 chlebů. Státy se dnes chovají jako novodobí "archandělé", jenže se jim jaksi vytratilo to dobrodiní. Státy cíleně zvyšují objem peněz v oběhu. Státní banka tiskne nové peníze, které jednak mění za opotřebované bankovky (to je v pořádku), ale také pouští malou část peněz navíc do oběhu, čímž "nafukuje" (= z angl. inflate) objem peněz v ekonomice. Proč? Stát se chová stejně, jako padělatel peněz - za ty "falešné" (ty, co jsou navíc) si pak může vylepšovat své hospodářství, lepit díry v rozpočtu a podobně. Z příkladu vesnice víme, co to udělá: peněz je v ekonomice víc, je tedy možné (a vlastně i nutné - aby nedošlo zboží) zvýšit ceny (a třeba také zvýšit daně na benzín, cigarety, alkohol). Hodnota peněz (= co si za ně můžu koupit) tím pádem klesá. Přesně o inflaci. Stát lidem říká, že inflaci jim alespoň částečně vyrovnají úroky v bankách, ale to je čirá demagogie!!! Úrok v bance je přece moje odměna za to, že svoje nepotřebné mince přes banku půjčím někomu jinému! To, že mi celý úrok a ještě kus z mých úspor sebere inflace (rozuměj sebere stát) je loupež za bílého dne. A dostáváme se k odpovědi na otázku, jak vzniká inflace: Příčinou inflace je tisk nových bankovek,důsledkem inflace je zvyšování ceny zboží! Tedy přesně naopak, než má každý z nás zažité. To jak se centrální banky států holedbají, jak účinně bojují s inflací, jak se jim povedlo srazit inflaci o 0,02% - to je směšné! Státní banka má totiž velice účinný nástroj, jak s inflací bojovat: Nepouštět do oběhu nové, nekryté peníze!!! Je to tak prosté. Je tu čas na druhou kontrolní otázku: Jak zabezpečit své úspory v bankovkách proti znehodnocení inflací? Správná odpověď je: Vyměnit skoro bezcenné bankovky za zlato! (označte mezeru myší) A ještě odpověď na otázku "z publika": Proč tedy zlato prodávám za ty bezcenné papírky? Inu proto, že jsem především obchodník. A když už jsem investoval spoustu času do nalezení způsobu, jak zlato koupit co nejlevněji, chci své know-how také využít. V každém okamžiku totiž umím zlato koupit (a doplnit tak to, co prodám) o trošku levněji, než prodávám.

Nabídka č. 7009304747 Vystaveno 17.05. 14:05 Zobrazení: 12