❗STŘÍBRNÁ MINCE 1OZ - 999AG - VÝROČÍ ÚMRTÍ F. v.SCHILLER - 5MARKA-1993

Parádní stříbrná 1 OZ mince vložena do nezvykle velkého numismatického dopisu z roku 1993, který byl navíc jeden z prvních a je označen pod číslem 253 což je zajímavě nízké číslo. Na dopise je vše originální a vzhledem k době kdy byl dopis vydán je opravdu ve stavu 0/0. Úžasná zachovalost dává tomuto sběratelskému kousku punc výjimečnosti. Materiál : 999 AG Váha : 1 OZ Rok vydání : 1993 Pár slov o slavném : FRIEDRICH VON SCHILLEROVI Johann Christoph Friedrich von Schiller (10. listopadu 1759, Marbach am Neckar – 9. května 1805, Výmar) byl německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a historik. Byl vedoucím představitelem německé klasiky a stal se čestným občanem První Francouzské republiky. Jeho dramatické dílo patetickým způsobem hájí svobodu a práva člověka a lidské bratrství.[zdroj?] Jeho názory se utvářely pod vlivem Rousseaua, Lessinga a hnutí Sturm und Drang. V estetice vychází z Immanuela Kanta. Umění považoval za prostředek formování harmonické osobnosti, která svobodně tvoří dobro. Podle něj pouze umění pomáhá člověku získat skutečnou svobodu. ŽivotStudent vojenské akademie a lékař Friedrich Schiller se narodil 10. listopadu 1759 v Marbachu ve Württembersku. Jeho otec se jmenoval Johann Kaspar Schiller a byl lékařem a důstojníkem ve službě vévody Karla Evžena Württemberského, který patřil k nejhorším tyranům své doby. Roku 1772 složil Friedrich Schiller zemské zkoušky a otevřel si tak cestu ke studiu. Ačkoliv chtěl studovat teologii, musel na rozkaz vévody nastoupit do vojenské akademie Karlsschule, aby se stal lékařem (felčarem). Tam prožil celé mládí – žil zde od svých třinácti do jednadvaceti let. Za celou tu dobu neměl jedinou dovolenou, své sourozence neviděl ani jednou a své rodiče jen krátce při jejich návštěvách na akademii, u kterých ale byli přítomni i dozorci. Vojenský pořádek akademie zastupoval rodinu. A pár informací o německé marce. Říšská marka byla uvedena v platnost tzv. Mincovním zákonem z 30. srpna 1924 (RGBl. II S. 254) jako náhrada za papírovou marku (Papiermark), která byla v průběhu velké inflace zcela znehodnocená. Směnný kurz byl nastaven 1 000 000 000 000:1 (jeden bilion papírových za jednu říšskou marku). Jedna říšská marka měla být podle zákona kryta 1/2790 kilogramu ryzího zlata. To odpovídalo formálnímu předválečnému krytí měny zlatem. Říšská marka nebyla ale v protikladu k zlaté marce (Goldmark), používané za Německého císařství, čistou měnou zlatého standardu a tím nebyla v Říšské bance proplatitelná ve zlatých mincích. Zákonem stanovená směnná povinnost bankovek ve zlatě sice byla paragrafem 31 určena, prakticky ale nebyla uvedena v platnost. Emitované stříbrné mince v hodnotě od 1 do 5 říšských marek byly všechny drobné mince a měly poloviční obsah stříbra než mince, používané na začátku první světové války v hodnotách 1 až 5 zlatých marek. S vypuknutím druhé světové války byly obyvatelstvem stříbrné mince v hodnotě 2 a 5 říšských marek navzdory zákazům shromažďovány ve velkém množství, takže jsou dnes relativně snadno a levně k sehnání. Říšská marka byla tzv. měnou se zlatým jádrem bez oběhu zlatých mincí. Formálně byly někdejší 10 a 20 markové zlaté mince, používané za císařství, zákonným platidlem (do roku 1938), prakticky se ale v platebním styku téměř nepoužívaly. Tzv. zlaté jádro mělo v podstatě jen symbolický význam v souvislosti s průběhem platebního vyrovnání se zahraničím. Měnovou reformou ze dne 21. června 1948 pro západ, respektive 23. června téhož roku pro východ se stala říšská marka neplatnou a ve třech západních okupačních zónách nahrazena německou markou, zatímco v sovětské zóně tzv. markou německé emisní banky (Mark der deutschen Notenbank). 1 říšská marka (rok 1937) by dnes (leden 2017) měla ekvivalent cca 4,10 Euro ROZPRODEJ RODINNÉ SBÍRKY