search
account_circlecamera_altshopping_cartProdat
Kategorieclose
Vyberte si kategorii

vzácná stříbrná mince 10 Kčs 1984 - Jan Neruda, Ag 9 g perfektní stav! (7001278071)

addProdat zboží v této kategorii
vzácná stříbrná mince 10 Kčs 1984 - Jan Neruda, Ag 9 g perfektní stav!
visibility
vzácná stříbrná mince 10 Kčs 1984 - Jan Neruda, Ag 9 g perfektní stav! - Numismatika
vzácná stříbrná mince 10 Kčs 1984 - Jan Neruda, Ag 9 g perfektní stav! - Numismatika
1 z 2
Prodáno za
262 Kč
Vyhráno uživatelem t...5
update
Ukončeno neděle , 12. 12. 2021, 21:03:00
update
Ukončeno neděle , 12. 12. 2021, 21:03:00
4  přihazovali
7  sledovalo
4  přihazovali
Prodejce favorite
    • Doba dodání (od obdržení platby)

      1-2 dny

    • Rok ražby

      1984

    Vzácná stříbrná mince vydaná v roce 1984 vydaná ku příležitosti 150. výročí narození Jana Nerudy,

    stříbro - Ag. Perfektní stav!

    Tyto mince se získávají jen velmi zřídka a proto jsou velmi vyhledávané sběrateli a investory.


    Nominál: 100 Kčs

    Průměr: 29 mm

    Hmotnost: 9 g

    Materiál: 500/1000 Ag

    Autor: Zdeněk Kolářský

    Emise: 1984

    Emitent: ČSR


    Osobní předání v Praze 8 nebo poslání poštou po předchozí platbě na účet.

    Při zakoupení více mincí na ostatních mých aukcích - jedno poštovné!


    Jan Neruda (9. července 1834 Praha – 22. srpna 1891 Praha) byl významný český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik a v neposlední řadě vůdčí osobnost generace májovců. Pocházel z pražské Malé Strany, narodil se v Újezdských kasárnách. V ulici Ostruhová (později byla přejmenována na Nerudovu) v domě U Dvou slunců žil v letech 1845–1857. Od roku 1845 studoval na malostranském gymnáziu a od roku 1850 na Akademickém gymnáziu, které tehdy sídlilo v Klementinu. Po maturitě se neúspěšně pokoušel, na nátlak otce, studovat práva. Prošel několika úřednickými zaměstnáními, v nich ale nebyl spokojen. Tentokrát z vlastní vůle se rozhodl znovu začít studovat, nastoupil na filozofickou fakultu, avšak ani toto studium nedokončil, v roce 1857 ze studií odešel a působil jako učitel češtiny a němčiny. Jako novinář začínal nejdříve v redakcích německých deníků, poté i v českých. V počátcích své tvorby používal pseudonym Janko Hovora. Stal se vůdcem generace, jež se na jaře 1858 v almanachu Máj hromadně přihlásila k odkazu K. H. Máchy (Hálek, Světlá, Heyduk, Mayer, Barák aj.). Podnikl několik cest do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Řecka a Egypta. O těchto cestách si vedl záznamy, které jsou zajímavým svědectvím o životě této doby, obsahují různé postřehy, které jej představují jako dobrého pozorovatele. Od roku 1883 až do své smrti bydlel na Novém Městě ve Vladislavově ulici 1382/14. Neruda se nikdy neoženil, všechny jeho vztahy ztroskotaly. Jeho první láskou byla Anna Holinová z vlastenecky orientované malostranské rodiny. Věnoval jí řadu svých básní, ostatní ji nazývají věčnou Nerudovou nevěstou. Díky jejímu otci se seznámil s B. Němcovou a K. J. Erbenem. Jejich vztah ztroskotal na Nerudově neochotě k tomuto svazku a na počínajícím vztahu ke Karolíně Světlé. Jeho druhou láskou byla spisovatelka Karolína Světlá. Ta jej povzbuzovala při jeho tvorbě a často mu také finančně vypomáhala. On jí byl rádcem při jejích prvních literárních pokusech. Když mu pak jednou hrozilo vězení pro dlužníky, prodala Karolína Světlá rodinný šperk a peníze mu půjčila. Celá událost se ale dostala na veřejnost a rozezlený manžel Karolíny Světlé, prof. Petr Mužák, jej donutil, aby mu vydal všechny dopisy, které kdy dostal od jeho ženy. Na manželce si zase vymohl slib, že se s Nerudou už nikdy nesejde. Tak navždy skončilo přátelství Karolíny Světlé s Janem Nerudou. V roce 1865 se znovu zamiloval, tentokrát do patnáctileté dívky Terezie Marie Macháčkové, dcery továrníka ze Králova Dvora, kde básník často pobýval o letních prázdninách. Jejich vztah přerušila dívčina předčasná smrt. Jako zralý muž se spíše platonicky zamiloval do jisté Anny Tiché, která v tu dobu byla velmi mladá. Neruda sám se vzhledem ke značnému věkovému rozdílu rozhodl vztah ukončit. Měl vřelý vztah k matce, se kterou také až do její smrti v roce 1869 žil. Její smrt ho velmi zasáhla, což se odrazilo také v jeho tvorbě. Matka působila jako hospodyně u v Čechách pobývajícího francouzského paleontologa Joachima Barrande, který se stal i jakýmsi Nerudovým otcovským protektorem. Barrandeho projektantská práce na pražské železnici byla i zdrojem Nerudova zájmu o sociální prostředí této stavby, z něhož čerpal motivy zejména v šestidílném cyklu próz Trhani. Po celý život básníka provázela hmotná nouze, přestože byl nesmírně plodným a uznávaným žurnalistou. Jednou týdně psal například fejeton do Národních listů, působil jako divadelní referent a literární kritik, redigoval několik populárně-naučných časopisů.

V pořádku