Vaše internetové připojení je zpět. Aby vše fungovalo správně, klikněte pro přenačtení stránky.
Nejste připojeni k internetu. Zkontrolujte své připojení a zkuste to prosím znovu.
Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dě - Odborné knihy
Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dě - Odborné knihy
1 z 1
Použité

Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dě

Kup teď
Cena
150 Kč
Končí v sobotu 18. 5. 12:58
Bezpečný nákup s Aukro Ochranou kupujících
Nakupujete od ověřeného prodejce
14 dní na vrácení zboží
Doprava a platba
Zásilkovna na výdejní místo Od 70 Kč
Kurýr 100 Kč
Doporučená zásilka 110 Kč
Osobní převzetí
Praha
Doba dodání 7-10 dní
Kartou online
Hotově při převzetí
Bankovním převodem
Podrobnosti
Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dě
Popis předmětu
Informace od prodejce
Stav zboží
delší doba používání, funkční produkt

Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008) [vystěhovalectví, spolky, krajané, exil, navrátilci, krajanské komunity, ústav zahraniční, emigrace, migrace, utečenci ad.]

Autor: Stanislav Brouček a Tomáš Grulich

Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav!

 

Vydání:

Stav:

Kód: J/05882

Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008) [vystěhovalectví, spolky, krajané, exil, navrátilci, krajanské komunity, ústav zahraniční, emigrace, migrace, utečenci ad.] Autor: Stanislav Brouček a Tomáš Grulich Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách (1918-2008). Kniha představuje první ucelený pohled na vztah českého státu, resp. Československa k zahraničním Čechům, a to od roku 1918 do současnosti. Sleduje tento problém ve třech základních periodách. V první periodě mezi válkami jej charakterizují dva instituty. Jednak to byl Vystěhovalecký zákon z roku 1922 a institut krajanské péče reprezentovaný od roku 1928 Československým ústavem zahraničním a zvláštními odbory v klíčových resortech československé vlády. To znamenalo, že Československo mělo poměrně jasně formulovanou pozitivní migrační politiku, která se v následujícím období (v letech 1948 až 1989) proměnila v ostrý ideologický boj proti emigraci, kdy byl každý zahraniční Čech považován za potencionálního nepřítele a jeho příbuzní doma zažívali různé formy diskriminace. Po sametové revoluci se objevila celá řada dílčích iniciativ ve prospěch zlepšení současného vztahu státu ke krajanům. Státní orgány na tyto podněty reagovaly a reagují jen částečně. Přestože se vynakládají nemalé prostředky na kulturní rozvoj krajanských komunit, chybí jasná pravidla tohoto vztahu včetně nějaké ústřední instituce, to znamená autority, která by dokázala vztah krajanů a České republiky řešit v každodenním styku. Autoři představují svou knihu jako vstup do vážné diskuse, která by měla najít cestu k nápravě. S knihou a jejími záměry se plně ztotožňují představitelé Senátu PČR. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka v předmluvě k této knize vyzvedl plodnou spolupráci Senátu (Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí) a Akademie věd ČR (Etnologického ústavu) při hledání seriózních základů moderní české migrační politiky. Podobně se vyjádřili i další senátoři, především doc. JUDr. Petr Pithart, který je znám svou osobní iniciativou při založení komise pro krajany v rámci Senátu. Nakl. Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR. Rok vydání: 2009. Popis: 1× kniha, vázaná s obálkou, 230 stran, česky. Zcela nová kniha! Velmi dobrý stav! Vydání: Stav: Kód: J/05882

Nabídka č. 7061265306 Vystaveno 18.04. 12:04 Zobrazení: 2