Japonsko služební válečná medaile WW II. 2. čínsko-japonská válka (42)

Japonsko válečná služební medaile WW II. "Čínský incident" 1937-1945 v etuji. Čínský incident 1937 - 1945 neboli druhá Čínsko-Japonská válka. Pozadí: Japonská expanzivní politika v oblasti dálného východu byla orientována především proti Číně. V letech 1894-1895 získali Japonsci v tzv. první Čínsko-Japonské válce vliv nad Koreou, kterou do té doby okupovali Číňané, následně v roce 1900 upevnili svoje pozice v oblasti velkorysou účastí v mezinárodním tažení na potlačení Boxerského povstání. V letech 1904-1905 ve vítězné Rusko-Japonské válce omezily zájmy Carského ruska v oblasti a získaly vliv nad dalšími oblastmi. Účastí v I. světové válce na straně vítězných mocností opět získaly především politický kredit a v pokračujících bojích v oblasti Sibiře (kde se setkali i s Československými legionáří) až do roku 1920 i územní získy. V letech 1931 až 1934 proběhl tzv. Mandžuský incident v jehož průběhu vzniknul s Japonskem loajální samostatný stát Mandžusko pod vládou posledního vládce z dynastie Quing /Čching/, Pu Yiho. V roce 1937 tedy přímo, nebo nepřímo ovládali Japonci obrovské oblasti Číny a ze západu, severu a jihu obkružovali Peking. Závěry tzv. Boxerského protokolu z r. 1901 jim navíc zajišťovaly další právo na vojenskou účast v oblasti (zřízení diplomatické mise v Pekingu a dislokaci vlastních vojenských jednotek podél železnice z Pekingu do přístavního města Tianjinu). Za počátek druhé Čínsko-japonské války se označuje incident, ke kterému došlo v noci 7. července 1937 jihozápadně od Pekingu poblíž města Wanping na mostě přes řeku Jing-Ting. Most je na západě znám jako most Marco Pola (je z 12. století a je popsán v Polově cestopie), Číňané ho ale nazývají most Lugou a Japonsci Rokó. Most byl strategicky významný, protože zajišťoval jediné spojení Pekingu s jižními republikánskými (Kuamintangem ovládanými) oblastmi. Při nočních manévrech Japonců zde došlo k vzájemné přestřelce a zmizení jednoho japonského vojáka (později se opět našel). Zdánlivě nevýznamná potyčka se ale v následujících dnech rozrostla do regulérní bitvy. Zda byl incident na mostě Marco Pola jen nešťastnou shodou náhod, nebo se jednalo o provokaci Japonců, nebo naopak Číňanů vedou historici spory. Následoval pak rychlý a rozhodný postup Japonců - obsazení Pekingu, dále Shanghaje (obléhána tři měsíce) a v prosinci obsazení hlavního města Nankinu. (V souvislosti s obsazením Nankinu se mluví o tzv. Nankinském masakru. Přes velkou chudost informací, které jsou navíc většinou opisovány ze stejného (neudávaného) zdroje je zde mnoho nesrovnalostí především v počtech. Podle toho co jsem se měl možnost dočíst dobylo Nankin 50 tisíc Japonců den poté, co z něj prchlo 300 tisíc obránců (vojáků) a ještě 90 tisíc jich stihlo v Nankinu zůstat a převléct se do civilních šatů. Co se týče civilních obětí jsou početní nesrovnalosti obdobné.) Ustanovení: Medaile byla zavedena Císařským dekretem č. 496 ze dne 27. července 1939 a dále její udělováni upraveno dekretem č. 418 z roku 1944. Byla určena pro příslušníky armády i námořnictva kteří bojovali v Číně až do léta 1945. Neobdrželi ji vojáci vyznamenaní Velkou asijskou válečnou medailí. Vyznamenání bylo nařízením vlády č. 177 z roku 1946 zrušeno a jeho nošení a propagace byla zakázána. Popis:Tělo medaile je z bronzu o typickém průměru 30 mm s otočným závěsem s nápisem zprava doleva "ju-gun-ki-sho" tedy "vojenská služební medaile" /tím jsou odlišeny madaile udělované za účast v kampani od medailí za zásluhy "kun-sho"/. Na lícové straně je na pozadí slunečních paprsků vyobrazen legendární pták "Yata-no-Karasu" sedící na zkřížených zástavách armády a námořnictva. V horní části je císařský znak chrysantéma. Na rubu je vyobrazení oblaků, hor a moře v klasickém čínském stylu symbolizující severní a centrální Čínu a Žluté moře. Vodorovně je umístěn nápis ve čtyřech znacích /"Shi-na-ji han"/ "Čínský incident". "Yata-no-Karasu" je mytický obří třínohý červený ptát, který ukázal cestu Císaři Jimmu Tennovi a jeho armádě přes hory. Po jistých diskusích byl na medaili pták vyobrazen pouze se dvěma nohama. Zajímavé ale vlastně logické je, že madaile nebyla na rozdíl od ostatních válečných medailí datována. Stuha: Z tkaného hedvábí 37 mm široká se svislými pruhy v následujícím pořadí: 3 mm modrý (symbolizuje moře a námořnictvo), 3 mm světle modrý (obloha a letectvo), 7,5 mm žlutohnědá (půda Číny a armáda), 3,5 mm tmavě růžová (krvavá půda Číny), 2 mm rudá (krev a věrnost).. Protože za dlouhou dobu udělování medailí se vystřídalo více dodavatelů lze nalézt mírné odlišnosti barevných odstínů. Pouzdro: Zhotoveno z černého kartonu se stříbrnými znaky čtenými shora dolů "Shi-na-ji-han-ju-gun-ki-no-sho" tedy "Čínský incident služební válečná medaile". . Medaile byla před uložením do etuje balena do tenkého papíru opět s nápisy "Čínský incident" a "Služební válečná medaile" a udělována spolu s dekretem shodným pro příslušníky armády i námořnictva. Velikost udělovacího dekretu je 418 x 296 mm. V pravé části jsou uvedeny údaje o dekorovaném a datum udělení. Vlevo pak úřední náležitosti. Stav viz foto, stav velmi dobrý až výborný, běžná patina, originální kartonová etuje s otěrem. Navštivte i mé další aukce. Poštovné do zahraničí dle tarifů mezinárodní pošty. Poštovné a balné v rámci EU - cca 200 Kč.