ZÁTIŠÍ S LAMPOU - KUBIŠTA BOHUMIL - REPRODUKCE

Starší velká reprodukce obrazu "Zátiší s lampou" od známého malíře Bohumila Kubišty. Rozměry včetně rámu cca 76 cm x 67 cm, rám je mohutný, zdobený, místy má otluky. Reprodukce na papíře či kartonu. Obraz je zasklený. Celkový stav - viz foto. Bude perfektní dekorací Vašich prostor. Bohumil Kubišta * 21. 8. 1884, Vlčkovice, Praskačka (Hradec Králové) † 27. 11. 1918, Praha malíř, grafik, publicista, výtvarný kritik Bohumil Kubišta byl český malíř, grafik, kreslíř a výtvarný kritik. Byl členem skupiny Osma. Bohumil Kubišta (21. 8. 1884 – 27. 11. 1918) byl český malíř, grafik a výtvarný teoretik. Byl nemanželským synem z chudé venkovské rodiny, proto neměl cestu k umění snadnou, ale prosadil si ji. Kubišta od roku 1903 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, už následující rok přešel na Akademii výtvarných umění do ateliéru Vlaho Bukovace. Ani zde dlouho nevydržel a z akademie odešel. Krátce cestoval do Florencie a do Paříže. Výrazně se ho dotkla Munchova výstava v roce 1905 a v období 1905–1907 přecházel od akademického postimpresionismu k expresionismu (Autoportrét v haveloku, Hráči, Cestující třetí třídy). Zúčastnil se obou výstav Osmy v letech 1907–1908. Jako myšlenkově důsledná a teoreticky založená osobnost se stal neoficiálním mluvčím Osmy, obhajoval nové pojetí umění ve výtvarných referátech i zásadních teoretických úvahách o tehdejší kultuře. „Význam barvy vězí v tom, že má skutečně vlastnost nejen harmonickou, ale opravdové mystické symboliky," napsal Janu Zrzavému v roce 1915. Byl přesvědčen, že moderní umění je založeno na principu „pochopit a naplnit zákon" stejně jako historické slohy. Studoval teorii barev (například kontrast červené a zelené považoval za střet života a smrti), analyzoval harmonické a kompoziční principy starých i moderních mistrů (El Greco, Eugène Delacroix, Vincent van Gogh, Edvard Munch). Jeho obrazy byly založeny na přísném vyvažování jednotlivých formálních prvků, uplatňoval komplementární a simultánní barevné vztahy a kompoziční princip zlatého řezu (Kavárna, Zátiší s lampou). Během roku 1910 pomohl v Paříži připravit výstavu Nezávislých a seznámil se s prekubistickými díly Picassa i Braqua. Po této zkušenosti napsal kubismem okouzlený Kubišta do Prahy: „Nesmíme se zajímat jen o barvu, nýbrž sledovat vše dál." Tehdy v Paříži vytvořil první studie a obrazy objektů redukovaných na základní geometrické formy (Kuřák, Zátiší s nálevkou), snažil se spojit principy kubismu i ve figurálních kompozicích (Jaro, Koupání mužů). V roce 1911 byl v kontaktu s Ernstem Ludwigem Kirchnerem a Otto Muellerem ze skupiny Die Brücke. Kolem téhož roku se seznámil s Janem Zrzavým a stal se hostem v umělecké skupině Sursum, která byla ovlivněné okultismem. Tehdy se zabýval i parapsychologií a spiritismem. Ze symbolistního pojetí umění vychází jeho interpretace kubismu. Kubišta ale chápal kubismus jen jako jednu z cest k vyjádření „duchovní podstaty" moderní doby a na podměty z různých výtvarných směrů reagoval výhradně po svém. Geometrickou řečí kubistických forem se snažil aktualizovat náboženské motivy. Dokonce i neutrální témata jako zátiší a krajiny maloval jako duchovní dramata. Už před první světovou válkou si jeho díla všimli Vasilij Kandinskij a v Paříži zaujalo jeho příjmení Guillauma Apollinaira: obdivoval Čechy, že mají malíře, který byl „kubistou" již od narození. Po roce 1912 opustil fauvistickou barevnost i kubistické principy. Analytická konfrontace života a smrti se stala hlavním motivem. Z umělců své generace byl nejblíže k futuristickému zachycení pohybu a energie moderní doby. A v roce 1912, tehdy se v Paříži konala první futuristická výstava, už maloval obrazy Vodopád v Alpách a Vlak v horách, kde konfrontuje přírodní síly a moderní techniku. S futurismem souvisejí i některé jeho pozdější obrazy s válečnými motivy. Během válečných let strávených u slunného Jaderského moře se barevností přiblížil sytému fauvismu (Moře, 1913), až obraz Meditace překročil kubismus i fauvismus a dostal se až k pomezí surrealismu. Válečné události přivodily Kubištův návrat k dřívějšímu přísně analytickému stylu (Nálet na Pulju, 1915; Důstojnické zátiší, 1916). Opustil principy analytického i syntetického kubismu, i když využíval geometricky zjednodušených tvarů. Jeho dílo dostalo novou, filozofickou a přitom smyslově naléhavou podobu. Z existenčních důvodů vstoupil do armády, kde působil jako důstojník dělostřelectva v chorvatské Pule. Krátce po konci války zemřel na španělskou chřipku. Zdroj: mgvysociny.cz, 15.7.2018 POKUD SE VÁM OBRAZ LÍBÍ A NA AUKCI JEŠTĚ NENÍ PŘIHOZENO, MŮŽETE MI NABÍDNOUT NA E-MAIL 1jab@seznam.cz CENU KUP TEĎ , KTEROU PŘÍPADNĚ PŘIDÁM DO AUKCE. POKUD CHCETE ZASLAT VÍCE FOTEK, SDĚLIT VÍCE PODROBNOSTÍ O OBRAZU, PŘÍPADNĚ SI OBRAZ PROHLÉDNOUT OSOBNĚ, TAKÉ PIŠTE NA VÝŠE UVEDENÝ E-MAIL. PODÍVEJTE SE I NA OSTATNÍ MÉ AUKCE, PŘI VYDRAŽENÍ VÍCE OBRAZŮ PLATÍTE POUZE JEDNO POŠTOVNÉ - VŽDY TO NEJVYŠŠÍ. OSTATNÍ MÉ AUKCE JSOU K DISPOZICI ZDE...