1929*Matouschek*Speciál Karte Kumergebirge*Hradčanské stěny Polomené h

* Starožitná mapa Spezial-Karte Kumergebirge z roku 1929

* Mapa je na plátně

* Rozměry 71cm x 61cm.

* Spezial-Karte vom Kummergebirge, Josef Matouschek, kresba Richard Bienert, tisk bratři Stiepelové, vydali dědicové Paula Sollorse, Liberec 1929, 1:33 300, kolorovaná litografie Kummergebirge - Hradčanské stěny či Polomené hory - se staly předmětem pečlivého kartografického zpracování Josefa Matouscheka (1867-1945). Autor, člen hlavního výboru Německého horského spolku Ještědského pohoří a Jizerských hor, vytvořil několik regionálních map, z nichž nejslavnější se věnuje Jizerským horám (1927). Také turistická mapa pro Ralskou pahorkatinu nese charakteristické znaky Matouschekovy práce - pečlivost a přesnost. Prostor vymezují Zahrádky (Neugarten) na západě, Česká Lípa (Böhmisch Leipa) na severozápadě, Zákupy (Reichstadt) a Kamenice (Kamnitz) na severu, vrch Ralsko (Roll) na severovýchodě a Kuřívody (Hühnerwasser) na jihovýchodě.V pravém dolním rohu jsou ukázky odlišných typů písma pro města, vesnice, osady, povodí, hřbety, hory, údolí, rokle, skály. Turisté nejvíc mohli ocenit poznámky o křížích, stromech se svatými obrázky, pomnících, hřbitovech, myslivnách, kaplích, kostelech, mlýnech, pramenité vodě, zříceninách, kamenolomech i rozcestnících. Autor pečlivě rozlišoval mezi silnicí, udržovanou a neudržovanou cestou, voznicí, cestou pro pěší. Objevují se železnice a silnice pro autobusy. Chodec musí dbát na ploty obor, bažiny, louky i lesy, protože ne všechny cesty byly přístupné, resp. nesměly se používat. I na to Josef Matouschek upozornil. Zelenými stromky značené plochy představují souvislé zalesnění. Modrá znamená řeky a potoky, stejně jako velké rybníky: Novozámecký (Herrnser Teich), Máchovo jezero (Gross Teich) a Břehyňský rybník (Heide Teich) či Poselský rybník (Posel Teich).Přes to, že mapa vznikla v moderní době, využívá pro znázornění terénu ještě metodu Lehmannova šrafování místo vrstevnic. Vrcholy jsou však kótovány - s drobnými odchylkami proti modernímu měření (např. Bezděz/Bösig má v mapě místo současných 604 m n. m. o jeden metr navíc). Smysl pro detail se uplatnil i ve značení zříceniny královského hradu Bezděz, kde vidíme zakreslenou i Křížovou cestu a na Malém Bezdězu „švédské šance". Matouschekova mapa je o to cennější, že zachycuje prostor, který v druhé půli 20. století zčásti zničila průmyslová činnost a navíc byl vylidněný po roce 1945 tak, že řada menších obcí a usedlostí zanikla.

* Citace i mapě převzato ze stránek https://www.ern.cz/mods/Mapy_ERN/tisk.php?id=18&date_added=23.06.2014&title=Spezial-Karte%20vom%20Kummergebirge