200 let ztracený unikátní rukopis receptů ranhojičské rodiny Pichů

200 let ztracený unikátní rukopis receptů ranhojičské rodiny Pichů (Pechanců) z Hořiček z roku 1769. Nabízím naprosto unikátní rukopis sepsaný v roce 1769 od Václava Pycha z Hořiček. V roce 1912 o receptech této významné ranhojičské rodiny psal v našem nejvýznamnějším etnografickém časopisu Český lid dr. Václav Řezníček (Lidoví lékaři Pichové (Pechancové) na Hořičkách). Již v této době byl rukopis dlouho ztracený a další jedno století ztraceným zůstal. Řezníček ze vzpomínání pamětníků psal o receptech především vyhlášených mastí této rodiny: „Masti ty byly formou svou buď hrníčkové nebo v tuhých kouscích. Hrníčky pro masti byly hliněné v razných velikostech. Co do působnosti byly masti k natírání a mazání. Barvy byly žlutá, černá a zelená. Žluté masti užíváno při ranách otevřených i zavřených; černá, natřená na plátno jako náplast čili flastr, přikládána byla na zlámaniny, vymknutí a na zhmožděniny a masti zelené užíváno na rány. Pichovým, obecně řečeno »hořičským mastem« lid neomezeně důvěřoval, nejhojněji jich užíval, tak že ve všech staveních široko daleko měli je v zásobě. Masti ty Pich připravoval sám a složka jeiich zůstávala rodinným tajemstvím.“

Nyní máte jedinečnou možnost dostat se k těmto receptům. A to koupí rukopisu, který jsem před 28 lety koupil spolu s dalšími rukopisy a tisky z konce 18. a začátku 19. století v jednom pražském antikvariátu a nechal nákladně zrestaurovat. Kromě mne nikdo tyto recepty nečetl a neexistuje žádná kopie nebo opis. Na fotkách jsou nejpodstatnější místa zakryta hvězdicí. 

Václav Pych z Hořiček byl pokračovatelem významné ranhojičské rodiny z Hořiček na Náchodsku. (Tuto rodinu znáte i vy – když Čapek ve své Doktorské pohádce zmiňuje doktory z Hořiček, kteří měli léčit kouzelníka Magiáše, tak jsou míněni právě Pichové). Prvním ranhojičem z rodiny byl Jakub Pich, který napravoval zlomeniny a léčil zvířata i lidi již od roku 1718. Již ten byl velmi proslulý a do Hořiček přicházeli nemocní ze širokého okolí, ale i ze zahraničí. Jeho syn Václav (autor rukopisu) se u něj vyučil. Do rukopisu, který má víc než 120 stran a jsou do něj vloženy další rukopisy a recepty – např. jak ženu plodnou učiniti, vodička na bolavé voči apod.  Na zmíněných 120 stranách jsou recepty i chirurgické postupy a hlavně jsou zde pověstné masti. Součástí rukopisu jsou i rodinné záznamy - zvláště o spřízněné ranhojičské rodině Mertlíků.  

Zásluhy Václava byly oceněny tím, že v roce 1807 byla rodina Pichova doživotně osvobozena od povinnosti na svém statku přechovávat vojsko. Po smrti svého syna Martina Picha se Václav chopil výuky svého vnuka Antonína, který se funkci oddával od roku 1811 po skonu svého děda „Na úpatí posledních výběžků krkonošských hor leží osada Hořičky severozápadně od České Skalice. V dobách minulých se tato vesnice těšila velké oblíbenosti i za hranicemi Čech, a to díky lidovému lékaři Antonínu Pichovi, zvaného Pechanec. Antonín Pich se narodil v roce 1795 na Hořičkách. Stal se pokračovatelem rodinné tradice v léčbě zlomenin. Tři generace Pichů těžily z ranhojičského umu děda Jakuba Picha. První písemná zmínka o jeho léčitelství pochází již z roku 1718. Stal se spoluzakladatelem dvou sanatorií, která se stala hojně vyhledávanými a proslule známými. Jeho pokračovatelem s úspěšnou léčbou zlomenin byl MUDr. Alois Kutík (1857-1931) a jeho syn MUDr. Alexandr Kutík (1897-1981). Populární záležitostí se staly hořické masti, pocházející z rukou Antonína Picha. Vyhlášenou byla mast na rány a lišeje, která vznikla podle tajné receptury. Kořeny lidového léčitelství v jejich rodině sahají k Jakubu Pichovi, který se léčitelství začal věnovat poté, co na louce viděl přeťatého hada, jehož zachránil list z byliny. Sám bylinu vyzkoušel, když si jeho vůl poranil nohu a po zjištění, že to na zvířatech funguje se odhodlal k vyzkoušení bylinné léčby na lidech. Ke svému léčení používal herbář. Z různých bylin a čerstvého másla či červeného oleje vyráběl masti, které následně aplikoval lidem na postižená místa.“Vliv a um ranhojičské rodiny Pichů (Pechanců)se v průběhu let dostal díky věhlasu i za hranice českých zemí.„Dokladem o jeho váženosti i za hranicemi českých zemí je děkovací dopis Heleny Borgesové, manželky pařížského bankéře, která v průběhu od svých sedmi do dvaadvaceti let navštívila nejvychvalovanější a nejúspěšnější lékaře z Berlína, Paříže a Vídně, ale bez výsledku. Sama tvrdí, že léčena a uzdravena byla až Pichem v Hořičkách.“

Recepty: -          Mast červená tvrdá-          Mast žlutá-          Mast zelená-          Pro prašivinu koňům-          Pro horkost a zlámanou nohu-          Pro růži-          Pro prašivinu lidem a dětem-          Pro zuby zkažený-          Pro škrkavku dětem-          Pro pupek dětem-          Mast na rány-          Aušlak (unšlak?) na rány-          Pro oči-          Pro horkost mast-          Proti můře noční-          Naproti žaludku-          Žaludek studenej zahřívá-          Zanešen žaludek obzvlášť kterýmu šplouchá-          Naproti žíle-          Když jest ucho roztržený-          Pro bočet dětem?-          Proti šlaku dětem-          Naproti svrabu-          Pro hnídy a vši-          Mast na prsa-          Na bradavice dobytku hovězímu-          Pro zlámanou nohu-          Proti bolení u srdce-          Mast zelená z kopřiv zelených-          Mast červená-          Na boule lidem-          Naproti chromosti-          Když saně hubě přeskočej a nemůže hubu otvítat-          Když střevo vychází z dítěte-          Pro zuby-          Cvrčky, šváby, vši, dobytek si jak má zahnati-          Když dobytek dostane prašivý strupy-          Aby krávy stelný nedostávaly ježky-          Když ruka v rameně bolí ze sucha-          Když vostane huba votevřená-          Mast pro horkost a vostrost krve-          Pro spáleninu-          Mast pro zlámaný údy-          Na prsa tvrdá-          Aby děr červy nežraly-          Dobytku koňskému-          Laksír koňům-          Pro škrkavku-          Koňům na rány-          Dobytku hovězímu když se nemůže vytelit kráva-          Když nechce vostat stelná-          Kůň když má v hubě bouli tvrdou-          Kravám když má ježky-          Na rány koňům-          Když z koně jdou škrkavky-          Když tele z krávy nejde jak má, nýbrž jde pospátku-          Ku plodnosti napomáhání „jestli muž i žena jsou oba horký planety, takový nemívaj děti…“-          Aby kůň nedostal hříběcí-          Napravování saní, neb huby-          Napravování krku-          Napravování věnce pod krkem-          Napravování levý i pravý ruky-          Ještě jinší napravování-          Napravování ruky pod ramenem-          Fáčky na ruce i nohy-          Podušky, dlážky a provázky jak maj bejt-          Napravování ruky v loktě-          Napravování ruky i paty-          Napravování prstů-          Napravování hřbetový kosti-          Napravování žeber-          Napravování nohy z bedra-          Napravování nohy zlámaný v stehně-          Napravování nohy v koleně-          Napravování nohy pod kolenem-          Napravování všech údů-          O dodržování-          O bolení v kříži aneb o zlaté žíle-          Obzvláštní pomoc proti zlaté žíle-          Když z krávy vychází tele-          Když hovězí dobytek naběhne-          Jak má koně napravovat a jiný-          Když kráva dostane vlčí pytlík-          Když kráva naběhne-          Usazovat včely-          Proti babským permům neb kouzlům-          Přehlížení vod (voda černá, voda žlutá jako víno, voda těhotný ženy, komu voda uchází bez vůle, požloutlá voda, bílá voda, pozelenalá, počervenalá,  -          Když prsty umrznou-          Jak se postříbřej knoflíky-          Jak má pozlatit-          Ženu plodnou učiniti-          Proti prašivině „v lázni maž se po těle šťávou z jahod…“-          Vodičku na bolný oči