Akcie ANTONÍN KUNZ - KÁŠ továrna na vodovody pumpy Hranice SIGMA 1927

cenný papír z území Československo, resp. též ještě z doby Rakousko-Uherska, ovšem vždy Čechy, Morava, Slovensko nebo Podkarpatská Rus, jsou to vždy druhy jako akcie, dluhopis, obligace, podílový list (též podílní list) nebo zatímní list Akciová společnost První moravská továrna na vodovody a pumpy Antonín Kunz, Hranice - Emil Káš, Brno, v Hranicích, Morava, akcie na 200 Kč vydaná 1.1.1927 v Hranicích na Moravě, formát 37x23 cm, horní okraj drobně natržen, jinak velmi zachovalý kus. Firma Antonín Kunz byla založena v roce 1883. První prostory měla v tehdejší Horní ulici č.p. 355 v Hranicích, které si pronajal Kunz od Františka Fuska, ve které se svým otcem začal s výrobou a opravami hospodářských strojů pro zemědělce. V r. 1885 dílnu spolu s celou usedlostí č. p. 355 koupil (spolu se svou manželkou Marií). Prodával a opravoval také čerpadla, tehdy od jediné firmy tohoto druhu v Rakousko-Uhersku – Rumpel a Niklas z Vídně. V r. 1885 zahájil vlastní výrobu čerpadel, přidal výrobu větrných motorů k čerpání vody vlastní konstrukce, která byla kombinací větrných motorů německé firmy Filler a Halladayova větrného motoru, včetně nosné věže. Původně dřevěné věže byly postupně nahrazeny součástkami z oceli a železa. Kunzovy větrné motory brzy vytlačily cizí firmy z tuzemského trhu a expandovaly do Polska, Maďarska, Bulharska, Jugoslávie, Ruska, Turecka, Sýrie a Egypta. Ke každému větrnému motoru dodával čerpadlo, hloubil studny a instaloval vodovod nebo jiné zařízení na rozvod vody. Od roku 1886 zapsán do obchodního rejstříku jako „Erste Mähr. Weisskirchner Maschinenfabrik und Metallgiesserei Ant. Kunz M. Weisskirchen“ (První hranická strojírna a slévárna Ant. Kunz Hranice). Soustředěním se výroby na vodovodní a čerpací zařízení souvisela i změna názvu v roce 1895 na „Erste Mährische Wasserleitung-& Pumpenbauanstalt Ant. Kunz in Weisskirchen, Mähren“ (První moravská továrna na vodovody a pumpy Ant. Kunz v Hranicích, Morava). Koncem 19. století rozšířil A. Kunz výrobu o zařizování plynáren, domácích na tzv. vzduchoplyn, i velkých na výrobu svítiplynu, a ústředního topení. Zaměstnával 130 kvalifikovaných dělníků, 54 úředníků a na 400 pomocných dělníků. Od roku 1905 nesl titul „c. a k. dvorní dodavatel“. Vrcholu firma dosáhla v r. 1908. V r. 1910 zřídil A. Kunz vzorkový sklad v Praze, ale ještě téhož roku stála firma téměř před krachem. Po třech nevydařených velkých stavebních akcích (vodovod pro zámek Konopiště, městský vodovod v Benešově, havárie největšího větrného motoru „Samson“ na velkostatku v Petrovicích u Benešova) spáchal A. Kunz sebevraždu (30. 8. 1910). K špatné situaci firmy přispěl i nedostatek provozního kapitálu, nekoncepčnost využívání získaných finančních prostředků často na projekty nesouvisející s výrobou, nedostatečné investice do výroby a bývalý konstruktér firmy si v Praze založil konkurenční podnik. Po smrti A. Kunze byly ještě v r. 1910 jeho nezletilé děti Anton, Anna a Marie zapsány jako veřejní společníci, zastupováni poručníkem Jaroslavem Burešem, ředitelem Hospodářské zimní školy v Hranicích a zemským poslancem. Podle závěti měla být firma po jeho smrti vedená vdovou a dětmi, v případě nezletilosti zastupovanými J. Burešem. Původní firma zanikla 1913, ale vymazána byla až v roce 1923 změnou na akciovou společnost. Ustavující valná hromada proběhla 30. 11. 1912. Vznikající akciová společnost převzala břemen prostý majetek od První moravské továrny na vodovody a pumpy Antonína Kunze, resp. od jeho dědiců nemovitosti a továrnu. Účelem společnosti byla výroba čerpadel a všech k vodovodům a plynovodům potřebných strojů a přístrojů, všech druhů odlitků a modelů, jakož i provádění stavby vodovodů a plynovodů, opatřování veškerých prací z oboru strojnického, zámečnického, soustružnického, slévačského, kotlářského, stolářského, natěračského, mostárenského a kovotepeckého, zřizování průmyslových závodů a jejich opatřování všemi potřebnými druhy strojního zařízení. Dále budování, nabývání nebo najímání jiných strojíren a dílen, zvláště sléváren železa, ocele nebo továren a dílen s podobnými závody souvisejícími doma i v cizině, jakož i zúčastňování se takových podniků. Rovněž obchodování nejen s vlastními výrobky, nýbrž i s výrobky téhož i příbuzných odvětví na účet vlastní a přijímání účasti v podobných obchodních podnicích. Původní kapitál 1.000.000 K byl rozdělen na 2 500 akcií po 400 K. Takto ustavená akciová společnost byla do obchodního rejstříku Krajského soudu v Olomouci zapsána 17. 1. 1913 pod názvem „Akciová společnost První moravská továrna na vodovody a pumpy, Antonín Kunz v Hranicích“ Období I. světové války přineslo firmě i objednávky vojenského eráru – instalační práce v lazaretu v Hranicích, výroba granátů, firma podléhala vojenské správě, správcem byl setník Eduard Polovic. Válečná výroba firmu fakticky zachránila před zánikem, ztráty z předchozího období byly téměř umořeny, zařízení dílen bylo lepší než na počátku války, přesto přetrvával nedostatek kapitálu hlavně na investice. Potřeba kapitálu přivedla do vedení zástupce Brněnské banky, pozdější Moravské banky v Brně, která měla rozhodující vliv mezi akcionáři a tedy i na řízení firmy. I přes potíže s kapitálovým zajištěním se výroba postupně rozšiřovala, vznikaly nové výrobky, prováděly se stavby vodovodů v obcích apod. Od r. 1919 bylo zajištění a správa výroby rozdělena do 4 míst. Továrna a centrála Hranice, filiálka a tovární sklad Praha, nejdříve se sídlem v Obecním domě (Pařížská 1), od r. 1923 v Praha I, Řetězová 3. Filiálka byla zrušena v r. 1925. Technická kancelář Trenčín, ze které byla v r. 1921 zřízena filiálka a přeložena do Bratislavy, Kotlářská 1, i tato filiálka byla zrušena v r. 1924. Další reprezentace firmy ve Lvově (tehdy v Polsku) byla prodána v r. 1925 jejímu vedoucímu úředníkovi Stiksovi. Valná hromada 7. 9. 1925 schválila sloučení s firmou „Emil Káš, továrna na vodovody, čerpadla a ústřední topení v Brně“ a změnu názvu na „Akciová společnost První moravská továrna na vodovody a pumpy, Antonín Kunz, Hranice – Emil Káš, Brno, v Hranicích, Morava“. Emil Káš v té době byl hlavním akcionářem a současně i ředitelem závodu. K původnímu názvu se vrátila firma po valné hromadě 29. 5. 1931, po úmrtí Emila Káše. V období hospodářské krize došlo k částečnému omezení výroby. Plné oživení výroby a další rozvoj závodu nastal v r. 1936. Za firmu zpravidla jednali dva prokuristé, přičemž jeden z nich byl obvykle současně i ředitelem hlavního závodu v Hranicích. Počet zaměstnanců se z 50 dělníků, 1 dílenského vedoucího, 2 mistrů, 24 učňů a 21 úředníků na konci I. světové války zvýšil do r. 1936 na 170 dělníků včetně učňů, v r. 1938 již bylo zaměstnáno 240 dělníků, počet úředníků se zvýšil jen nepatrně, zahrnoval i techniky. V období II. světové války byla firma zařazena mezi závody pracující pro Wehrmacht, civilní výroba přetrvala v omezené míře. Kvůli válečné výrobě se zvýšil i počet zaměstnanců, převážně v rámci totálního nasazení. Rovněž strojní vybavení bylo pořizováno pro válečnou výrobu. V této době měla společnost ještě sklad České Budějovice. Po osvobození republiky byla 13. 6. 1945 výměrem Zemského národního výboru v Brně zavedena ve firmě národní správa. Firma byla znárodněna 27. 12. 1945 vyhláškou ministra průmyslu č. 104/1945 Ú. l.. Z obchodního rejstříku Krajského soudu v Olomouci byla firma vymazána až 19. 1. 1959 z důvodu znárodnění a začlenění majetkové podstaty do národního podniku Sigma Pumpy Olomouc. České, resp. československé cenné papíry jsou zpravidla hledané pro svoji vzácnost, neboť se některé vyskytují jen velmi zřídka. Mnohé se objevují opakovaně jen s odstupem mnoha let. Obor skripofilie je krásný a rozsáhlý sběratelský obor. Staré listiny lze užít jako dekorace do kanceláře, obchodu, restaurace apod. nebo jen jako pěkný dárek, ovšem nejčastěji končí ve sbírkách sběratelů. INFORMACE K VOLBĚ PŘEPRAVY: staré české akcie - jde obvykle o formáty větší než A4, tedy se nedají (pokud už nejsou dříve přeloženy) zaslat v obálce A4 ani jako cenné psaní, prostě se tam nevejdou. Lze zaslat jako doporučený dopis ve velkém kartonu, ovšem jen do hodnoty 1.200 Kč, na víc se pojistit nedá. Vzhledem k tomu, že cena akcie je zpravidla vyšší než 1.000 Kč, doporučuji cenný balík, je sice dražší, ale s jistotou. Balíkovna je alternativou. UPOZORNĚNÍ: 1) Vše by jste měli vidět na fotce. Stav odpovídá tomu co vidíte. 2) Pokud si nejste jisti, raději napište dotaz předem a ne na poslední chvíli. PŘÍHOZY NERUŠÍM.