Bhavačakra -buddhistický koloběh žití, nepálský ruční papír75,5x50,5cm

Kolo bytí (Bhavačakra) - buddhistický koloběh žití v rukou smrti nepálský ruční papír lokta rozměr ručního papíru: 75,5x50,5 cm rozměr tiskové plochy: 55x41 cm Grafický list znázorňuje buddhistický koloběh znovuzrození (samsára). Jednotlivé prstence kola bytí vzestupně (popřípadě sestupně) představuje jednotlivé karmy, kam se člověk po své pozemské pouti v příštím životě posune. V rámci buddhistické nauky je cílem každého jednotlivce postupně opustit nejvyšší karmu (vnější kruh) a dostat se do prostoru vně “Kola bytí”, kde se nalézá kýžená nirvána - tento akt se ovšem zatím podařil jen Buddhovi (který na grafice stojí v mandorle při pravém horním okraji (při levém horním rohu stojí postava transcendentního buddhy). Celý Kruh bytí, tedy samsáry, svírá ve svých spárech krutý démon smrti Mára, který má moc nad všemi lidmi a nechce je pustit ze svého objetí. Tento motiv kruhové bhavačakry je často osazován na vnější stěnu u vchodu do buddhistického chrámu. Kde představuje myšlenku, že ten kdo vstupuje do chrámu, obrazně prochází světem samsáry k vysvobození. A NĚCO MÁLO K TECHNICE TISKU: Grafický list je vytištěn technikou ručního sítotisku, tato technika ručního tisku má v Asii (podobně jako dřevoryt), tradici o několik století let starší než v Evropě - viz. přiložený obr. “Vývoj sítotisku”. Grafický list byl následně kolorován rudou a zlatou, což jsou posvátné barvy buddhismu. Grafický list je vytištěn na ručním přírodním papíře, který se vyrábí v tamních klášterech buddhističtí mniši na velkých sítech - tento papír se nazývá “lokta”. Je to papír vyroben z rozmočených vláken kůry nepálského keře Daphne (Daphne papyracea), který roste v himalájských horách ve výšce cca 1600-4000 m.n.m. Pro svou vyhlášenou trvanlivost a odolnost vůči roztržení, vlhkosti, hmyzu a plísním byl používán pro záznam oficiálních vládních dokumentů a posvátných náboženských textů. Pro ilustraci vkládám do přílohy i původní nepálský deskotisk se shodným motivem samsáry, tento dřevoryt pochází z 2. pol. 20. století, a dle stavu poškození po okrajích, byl někde sejmut ze stěny. Kolorovaný sítotisk svou formou věrně navazuje na původní deskotisky (přikládaný velkoformátový dřevoryt má jen ilustrativní charakter, není součástí aukce a pochází z mé sbírky). Měl li by někdo zájem o podrobnější informace k hlubšímu významu zobrazené samsáry, neváhejte mně kontaktovat, na přání mohu zaslat detailnější materiál (téma významu buddhistických deskotisku dobře zpracoval významný religionista a sběratel H. W. Schumann (*1928), který své poznatky publikoval v knize “Svět buddhistických obrazů” 1986 - viz. sken z publikace v příloze.