Emil FILLA, Zátiší s mandolínou, olej na plátně, 83x58 cm, sign. LD
Z prestižní rodinné sbírky umění nabízím tento skvost
Olej na plátně, Zátiší s mandolínou, 30. léta 20 st., velikost 83 X 58 s rámem, malba 68,5 x 45 cm. Signatura vlevo dole. Velmi dobrý stav. Krásný vyřezávaný rám typický pro Fillova díla. Zakoupeno od francouzského sběratele. Legálně dovezeno (s povolením Ministerstva kultury).
Mimořádně zdařilá a komplexní práce z meziválečné etapy umělcovy tvorby, již Vincenc Kramář příznačně označil jako období „druhého kubismu“, patří mezi Fillovy nejplodnější a nejšťastnější roky, v nichž zcela uplatnil svoji uvolněnost, nespoutanou energii a chuť k experimentování. Při delším pozorování obrazu se ukazuje, že autorova zátiší jsou navzdory ustálenému tématu vysoce promyšleným malířským gestem. V polovině 20. let se v jeho obrazech hlavním konstruktivním prvkem staly namísto ostře řezaných kubických objemů tvořivé organické linie. S rozvolněností tvarů souvisí i živější práce s barevnou pastou, v oblibě má i použití písku pro docílení větší plasticity díla a kombinaci malířských technik, naprosto svobodné zacházení s prostorem. Umělec zde vedle sebe postavil tradiční předměty do mimořádně sofistikované a krásné kompozice.
!!! PLATBA POUZE PŘEVODEM a ZASLÁNÍ kurýrem messenger nebo OSOBNÍ PŘEVZETÍ (i v případě osobního převzetí platba předem na účet) !!!
Proč na aukru ?
Několik desítek děl jsem v posledních 2 měsících dražil v prestižních galeriích (Kodl, Platýz, Weinberg - možno poslat odkazy). Hlavní důvody proč pár děl zkusím i na aukru jsou dva.
- provize - aukční domy požadují celkovou provizi 30 - 45 % (vlastník díla + vydražitel), což je značná částka, která zde může jít k dobru prodávajícího stejně tak, jako kupujícího
- dosah - velmi obdobný, jako u aukčních domů, některé aukro používají koneckonců i jako platformu pro své aukce
Emil Filla
Narodil se 4. 4. 1882 v Chropyni a zemřel 7. 10. 1953 v Praze.
Kubistický malíř, grafik, sochař, výtvarný teoretik, profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Od roku 1903 studoval v Praze Akademii výtvarných umění, školu však opustil po třech letech kvůli konvenčním metodám a náplní výuky a spolu s několika spolužáky se rozhodl sám hledat novou cestu. Od roku 1908 byl členem Osmy, 1909 – 11 spolku výtvarných umělců Mánes, 1911 – 14 Skupiny výtvarných umělců, redaktor Volných směrů. V roce 1910 se v jeho tvorbě poprvé začínají objevovat prvky kubismu, byl ovlivněn P. Picassem a G. Braquem, stal se celoživotním vyznavačem kubistické estetiky. První figurální kubistické obrazy (Podzim, Salome) budoval z ploch a objemů, dospěl až k fasetování tvarů. Problematiku syntetického kubismu řešil v tvorbě zátiší. Po válce působil jako velvyslanecký rada v Holandsku. Vrátil se do Československa a pracoval na Ministerstvu zahraničí, tuto práci po několika letech opustil a vrátil se opět intenzivně k malování. Byl vůdčí osobnost meziválečné generace. Ve 20. a 30. letech se zajímal o haptické a koloristické působení malby a o plasticko-lineární rytmus obrazu. Od 30. let se vrátil k figurální malbě a směřoval k velkým obrazovým kompozicím. Věnoval se rovněž tvorbě drobné plastiky symbolizující tragiku přepadení a zabíjení blížící se války (Zápasy zvířat). Od roku 1939 vytvořil cyklus velkých obrazů balad, národních písní a říkadel, v nichž navázal na alšovskou tradici a lidový ornament (Bude vojna, bude, Na trávníčku, na zeleném). Tragický výraz vystupňoval v obrazech reflektujících válečné události (Člověk a smrt, Válka). Po roce 1947 se vrátil k zátiší a vytvořil soubor krajin z Českého středohoří (Slavětín u Peruce, 1949, Hazmburk u Stradonic, 1950; Od Brníkova, 1951; Hazmburk, 1951; Lounské kopce, 1951; Stradonice, 1952; Kamýk u Litoměřic, 1952; Chožov, 1952). Věnoval se souběžně grafice (cyklus Hérakles) a teoretické práci. Jeho texty vznikaly především pro časopis Volné směry, jichž byl redaktorem.
Obligatorní dovětek - dílo je bez posudků, bez záruky.