Vaše internetové připojení je zpět. Aby vše fungovalo správně, klikněte pro přenačtení stránky.
Nejste připojeni k internetu. Zkontrolujte své připojení a zkuste to prosím znovu.
Jiří Krejčí - Před bouří - 1945 - historická olejomalba - Umění
Jiří Krejčí - Před bouří - 1945 - historická olejomalba - Umění
Jiří Krejčí - Před bouří - 1945 - historická olejomalba - Umění
Jiří Krejčí - Před bouří - 1945 - historická olejomalba - Umění
Jiří Krejčí - Před bouří - 1945 - historická olejomalba - Umění
Jiří Krejčí - Před bouří - 1945 - historická olejomalba - Umění
Jiří Krejčí - Před bouří - 1945 - historická olejomalba - Umění
1 z 6

Jiří Krejčí - Před bouří - 1945 - historická olejomalba

Aukce
Žádný příhoz
13 500 Kč
Končí ve čtvrtek 9. 5. 13:37
Kolik přihodit?

nebo
Doprava a platba
AKCE
Balíkovna na adresu v květnu již od 40 Kč!
Více informací.
Balíkovna Od 69 Kč
Doporučená zásilka 200 Kč
Osobní převzetí
Praha 10
Hotově při převzetí
Bankovním převodem
Podrobnosti
Jiří Krejčí - Před bouří - 1945 - historická olejomalba
Popis předmětu

Jiří Krejčí - Před bouří - 1945 - historická olejomalba


šířka včetně rámu 45,3cm x výška včetně rámu 35,2cm

šířka bez rámu 33,5cm x výška bez rámu 23,5cm


Narodil se 01. 12. 1899 v Praze v rodině významného českotřebovského rodáka Františka V. Krejčího. Každé prázdniny přijížděl do České Třebové za svým dědečkem Františkem Vostárkem, strojmistrem státních drah. V pozdějších letech zde i maloval. Důkazem toho jsou jeho obrazy s českotřebovskou tématikou. Jako žák prof. Maxe Švabinského na pražské AVU (1919 – 1925) se stal generačním druhem Jana Baucha, Vojtěcha Tittelbacha, Cyrila Boudy, Miloslava Holého a Vladimíra Sychry, s nimiž jej spojovaly mnohé výtvarné názory. Také Jiří Krejčí inklinoval nejprve ke kubismu, potom však našel větší spřízněnost s poetismem, který lépe vyhovoval jeho cítění a fantazii. Od začátku se projevoval jako velký milovník přírody, volné krajiny i tichých lesních zákoutí, v nichž dokázal zachytit neopakovatelnou atmosféru okamžiku. Volil přitom jednoduché výrazové prostředky, používal metodu výtvarné zkratky, v níž je tvar i barva ve vyrovnané symbióze.

V protikladu je Krejčího zájem o vysloveně městská témata. Ve třicátých letech tak reagoval na sociální vlnu v umění. Téma ulice jako symbolu moderní doby jej provázelo i později


Byl členem Skupiny výtvarných umělců v Brně a později členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Nebyl jen malířem, ale také sochařem (je autorem řady drobných plastik) a výtvarným kritikem. Napsal menší monografie o Václavu Špálovi (1947) a Josefu Mánesovi (1949) a knihu Hovory o obrazech (1948). Jiří Krejčí byl také uznávaným fotografem. Nejstarší volnou tvorbou jsou drobné abstraktní fotogramy cca z přelomu 20. a 30. let, vytvořené ještě v duchu doznívajícího poetismu. Paralelu k nim nalezneme v autorově tehdejší malířské tvorbě. Další fotografický žánr - reportáž, si Krejčí osvojil v polovině 30. let, kdy působil v redakci časopisu Světozor, který vlastnil a redigoval levicový publicista Pavel Altschul . Krejčí se v časopise uplatnil jako redaktor, ale i fotografoval a byl autorem řady článků. Jeho obrazy vlastní NG Praha, GMU Roudnice nad Labem a další veřejné a soukromé sbírky ČR. Ve šlépějích otce se vydala i jeho dcera Hedvika, narozená 4.1. 1947 v Praze. Vystudovala SUPŠ a AVU v Praze u prof. A. Paderlíka a jeden rok se vzdělávala v Paříži (École Nationale des Beaux, sochařský ateliér Etien Martin). Jiří Krejčí zemřel 8. června 1977 v Chřibské.

Jiří Krejčí - Před bouří - 1945 - historická olejomalba šířka včetně rámu 45,3cm x výška včetně rámu 35,2cm šířka bez rámu 33,5cm x výška bez rámu 23,5cm Narodil se 01. 12. 1899 v Praze v rodině významného českotřebovského rodáka Františka V. Krejčího. Každé prázdniny přijížděl do České Třebové za svým dědečkem Františkem Vostárkem, strojmistrem státních drah. V pozdějších letech zde i maloval. Důkazem toho jsou jeho obrazy s českotřebovskou tématikou. Jako žák prof. Maxe Švabinského na pražské AVU (1919 – 1925) se stal generačním druhem Jana Baucha, Vojtěcha Tittelbacha, Cyrila Boudy, Miloslava Holého a Vladimíra Sychry, s nimiž jej spojovaly mnohé výtvarné názory. Také Jiří Krejčí inklinoval nejprve ke kubismu, potom však našel větší spřízněnost s poetismem, který lépe vyhovoval jeho cítění a fantazii. Od začátku se projevoval jako velký milovník přírody, volné krajiny i tichých lesních zákoutí, v nichž dokázal zachytit neopakovatelnou atmosféru okamžiku. Volil přitom jednoduché výrazové prostředky, používal metodu výtvarné zkratky, v níž je tvar i barva ve vyrovnané symbióze. V protikladu je Krejčího zájem o vysloveně městská témata. Ve třicátých letech tak reagoval na sociální vlnu v umění. Téma ulice jako symbolu moderní doby jej provázelo i později Byl členem Skupiny výtvarných umělců v Brně a později členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Nebyl jen malířem, ale také sochařem (je autorem řady drobných plastik) a výtvarným kritikem. Napsal menší monografie o Václavu Špálovi (1947) a Josefu Mánesovi (1949) a knihu Hovory o obrazech (1948). Jiří Krejčí byl také uznávaným fotografem. Nejstarší volnou tvorbou jsou drobné abstraktní fotogramy cca z přelomu 20. a 30. let, vytvořené ještě v duchu doznívajícího poetismu. Paralelu k nim nalezneme v autorově tehdejší malířské tvorbě. Další fotografický žánr - reportáž, si Krejčí osvojil v polovině 30. let, kdy působil v redakci časopisu Světozor, který vlastnil a redigoval levicový publicista Pavel Altschul . Krejčí se v časopise uplatnil jako redaktor, ale i fotografoval a byl autorem řady článků. Jeho obrazy vlastní NG Praha, GMU Roudnice nad Labem a další veřejné a soukromé sbírky ČR. Ve šlépějích otce se vydala i jeho dcera Hedvika, narozená 4.1. 1947 v Praze. Vystudovala SUPŠ a AVU v Praze u prof. A. Paderlíka a jeden rok se vzdělávala v Paříži (École Nationale des Beaux, sochařský ateliér Etien Martin). Jiří Krejčí zemřel 8. června 1977 v Chřibské.

Nabídka č. 7021084209 Vystaveno 29.04. 13:04 Zobrazení: 28