Judr.Josef Scheiner - Sokol, poslanec NS, dopis s podpisem z roku 1910

Ručím za pravost nabízených předmětů dle popisu a fotografie. Po obdržení platby odesílám do druhého dne. Mimo ČR neposílám. Velmi ranný, 2-stránkový dopis s hlavičkou JS, jde o 2 samostatné listy !!! Unikát !!! Vzácný výskyt, sběratelská fólie, zajímavý Sokol !!! Se svým příhozem, souhlasíte se stavem aukční položky. 1861 narodil se v Benešově studoval na gymnasiu v Benešově a v Praze práva v Praze 1868 člen Sokola - s Tyršem se seznámil přes Terezii, která mu napsala doporučující dopis pro Tyrše 1881 pomáhá v redakci časopisu Sokol 1882 reportáže ze sokolských slavností v Nové Pace 1884 po záhadné smrti M. Tyrše v Ötzu vyhlásil odměnu 200 zlatých za objasnění smrti, po nalezení těla v říčce Aache ilegálně převezl tělo do Prahy navzdory rozhodnutí rakouských úřadů 1887 redaktor časopisu Sokol vystupuje na sokolských shromážděních člen mladočeské strany 1888 navázal kontakty s Francouzskou gymnastickou unií, později v Mezinárodní gymnastickou federací 1889 doktor práv advokátní koncipient 1889 sjednotil sokoly co České obce sokolské - napsal stanovy 1889 sjednocuje sokolské organizace do jednotné struktury - vzniká Česká obec sokolská - zvolen do předsednictva u Čížka a Tondra 1893 vlastní advokátní kancelář 1894 kandiduje za mladočeskou stranu v Praze 1894 vydal publikaci Úvahy a řeči Dra. M. Tyrše září 1895 na prvním valném sjezdu sokolském byla přijata jeho „svatováclavská rezoluce“ o „…snaze o mravní povznášení jednotlivců tak, aby výchova tělesná kráčela stejně se vzděláním mravním“. 1896 spojil Českou obec sokolskou s Moravskoslezskou obcí sokolskou a župou Dolnorakouskou ve Svaz českoslovanského sokolstva 1889-1898 jedntaelem ČOS 1898-1906 místostarostou ČOS 1906 strostou Sokola (po Janu Podlipném) - do r. 1932 zavedl cvičitelská školení 1908 zorganisoval Svaz Slovanského sokolstva - byl zvolen starostou 1908 zorganisoval s Kramářem slovanský sjezd v Praze 1909 slovanský sjezd v Petrohradě 1910 slovanský sjezd v Sofii 1912 VI. všesokolský sjezd v Praze na Letné - odmítl návštěvu císaře na sjezdu, odmítl hrát na sjezdu rakouskou hymnu, odmítl na sjezdu jiné než sokolské prapory 1912-1932 starostou Svazu slovanského sokolstva spolupracuje s Mafií a Aloisem Rašínem XII.1914 T. G. Masaryk jej navštívil v jeho advokátní kanceláři před odchodem do exilu, daroval Masarykovi osobní finanční dar a také zorganisoval dar ČOS 21.5.1915 zatčen s Kramářem a Rašínem, půl roku vězněn ve Vídni, později propuštěn 28.10.1918 Národní výbor jej pověřil řízením branných úkolů, zástupcem Jaroslav Rošický: „Byli jsme si vědomi, že by došlo ke strašné katastrofě a krveprolití, kdyby německé a maďarské setniny vešly do ulic. Musili jsme proto zabrániti stůj co stůj tomu, aby posádkovému velitelství byla dána příčina, pod záminkou udržení pořádku obsaditi Prahu...“ 29.10.1918 přijíždí z Vídně do Prahy místodržitel Českého království Max Julius Coudenhove, aby udržel Habsburskou moc, Scheiner se skupinou ozbrojených sokolů jej zadrželi na nádraží, eskortovali jej do jeho bytu a tam jej internovali, takže nemohl učinit kroky proti vyhlášení samostatnosti po celém území mobilisoval sokolské hlídky, které měly za úkol udržovat pořádek 30.10. 1918 Sokolové obsadili rakouské vojenské velitelství na Malostranském náměstí - Scheiner jednal s generálem Paulem Kestřankem a generálem Eduardem Zanantonim, plukovník Stusche požadoval vojenský zásah proti veřejným shromážděním, pověřen jako velitel branné moci nového státu 8.11.1918 zorganizoval provizorní vojenské jednotky (Národní stráž), které složily vojenskou přísahu na Staroměstském náměstí XII.1918-VI.1919 Masaryk jej jmenoval prvním inspektorem československé branné moci, do června, potom opět v ČOS 1918-1920 poslancem Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, později Čsl. národní demokracii (stejně jako Rašín) 1924 obnovil Svaz slovanského sokolstva 1926 zvolen náměstkem starosty Mezinárodní tělocvičné (gymnastické) federace 1932 zemřel na infarkt President Masaryk přišel uctít památku zesnulého v budově pražského Sokola pohřbu se zúčastnili ministři vlády a zástupci armády pohřben na Olšanských hřbitovech Hřbitov I, odd. 1 svobodný zednář, člen lóže Národ