Klínovec - Rozhledna - Horský hotel Klínovec - Jáchymov - 1946

Klínovec (1244 metrů nad mořem, německy Keilberg, dříve též Sonnenwirbel) je hora v severozápadních Čechách, nejvyšší vrchol Krušných hor, nejvyšší bod okresů Karlovy Vary a Chomutov a také Karlovarského a Ústeckého kraje. Jde o čtvrtou nejprominentnější českou horu. Na vrcholové plošině se nachází v současnosti uzavřený hotel s 24 metrů vysokou rozhlednou (opravenou a zprovozněnou) a telekomunikační betonová věž vysoká 80 metrů. Z jižní strany vede k vrcholu lanová dráha Jáchymov – Klínovec, ze severní strany vede další lanová dráha Dámská. Rozhledna i hotel jsou nejstaršími a nejvýše položenými budovami v Krušných horách. Skiareál Klínovec je největší lyžařský areál v Krušných horách. Nachází se poblíž Božího Daru, čtyři kilometry severovýchodně od Jáchymova v okrese Karlovy Vary na hřebeni Krušných hor. Asi dva kilometry severozápadně leží hraniční přechod s Německem a město Boží Dar. Pod severními svahy se rozkládá německé lázeňské město Oberwiesenthal, nad ním se tyčí masiv hory Fichtelberg, která je o třicet metrů nižší než Klínovec. Východně, podél hraničního potoka Polava, který pramení na svazích Klínovce v Německu, leží české město Loučná pod Klínovcem a ještě východněji za holým a plochým hřebenem Háj. Klínovec je rozhledna při severovýchodním okraji katastrálního území města Jáchymov v Karlovarském kraji. Rozhledna stojí na stejnojmenném vrcholu (1244 metrů) Krušných hor ve vzdálenosti čtyř kilometrů od města Boží Dar. Jedná se o nejvýše položenou rozhlednu Krušných hor. Horský hotel Klínovec s rozhlednou je od 12. května 1992 chráněn jako kulturní památka. V roce 1817 postavilo město Jáchymov na vrcholu vyhlídkovou věž, která v roce 1868 shořela. Tuto první vyhlídkovou věž navštěvovali často i lázeňští hosté z Karlových Varů, odkud přijížděli kočáry taženými koňmi. V roce 1883 začal krušnohorský spolek z Jáchymova se stavbou kamenné rozhledny. Ta byla v srpnu následujícího roku pod názvem Kaiser-Franz-Josephs-Turm slavnostně otevřena. Počet návštěvníků rychle vzrůstal a například v roce 1885 vrchol navštívilo 6 000 lidí, z toho však jen 4 623 vystoupilo na věž, důvodem, jak popsal jeden ze současníků, byla především fyzická náročnost výstupu a velmi úzký prostor schodiště. Kvůli silnému větru panujícímu téměř celoročně byla vrchní plošina rozhledny zastřešena, od roku 1888 ji kryla skleněná střecha. Vstupné v té době bylo deset krejcarů. S rozvojem turistiky bylo rozhodnuto o přístavbě sloužící k ubytování. Ta byla otevřena 18. srpna 1893. V provozu byla každoročně od 1. května do 30. září a mimo provizorního ubytování pro deset osob poskytovala i teplá a studená jídla. Spolu s přístavbou to byla zřízena i stáj pro osm koní.