Petr Maixner_ portrét muže, 1884 _vzácné

portrét muže z lepší společnosti, od Petra Maixnera /vzadu přípis "malováno před smrtí" olej na plátně, dobový rám , vzadu přípis ... velikost 62 x 49 s rámem 74 x 62,stav původní před restaurováním, malba bude stačit vyčisti a místy zaretušovat, ... Identita muže je neznáma, ale váže se k ní druhá podobizna malovaná o 24let dříve / vis druhá aukce/ stav více foto. Práce tohoto autora se vůbec neobjevují Petr Maixner, někdy též Peter Meixner (27. února 1831 Hořice v Podkrkonoší – 22. října 1884 Praha), byl český malíř historických výjevů, portrétista a restaurátor. Pocházel z rodiny pekaře. Už od útlého dětství se u něj projevoval talent ke kreslení. V letech 1846–1853 vystudoval malířství u profesorů Christiana Rubena a Eduarda Engertha na Akademii v Praze. Roku 1851 na sebe upozornil obrazem Záviš v žaláři. Po něm následovala řada dalších zdařilých prací, například Svatý Method obrací Borise na křesťanství (zakoupil bývalý král Ferdinand) nebo Sedláci na útěku v čase třicetileté války. Již roku 1859 zůstal na Akademii jako pomocný pedagog - korektor. Roku 1861 podnikl studijní cestu do Florencie a do Říma. V letech 1862–1863 byl na studijním pobytu ve Vídni, kde se školil u Matthiase Trenkwalda v historických technikách nástěnné malby a restaurování. Po návratu se věnoval vlastní tvorbě nástěnných maleb (fresky u oltáře sv. Václava a Panny Marie v karlínském chrámu). Dále restauroval gotické nástěnné malbyː Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, společně s Bedřichem Wachsmannem restauroval rovněž gotické nástěnné malby v kapli na hradě Zvíkov, v Praze jednak na klenbě průjezdu Staroměstské mostecké věže, a dále v zasedací síni Staroměstské radnice). Byl oblíbeným portrétistou, z pražských osobností portrétoval například Vítězslava Hálka nebo Jana Evangelistu Purkyně. V historické malbě byl souputníkem a následovníkem Karla Javůrka. Od roku 1865 byl na Akademii řádným asistentem v ateliéru malby. 4. února 1872 se v Chrudimi oženil Annou Balcarovou (nar. 1844), s níž měl tři děti (Miloše, Jaromíra a Boženu). V novoměstském domě čp. 792/II na nároží Vodičkovy ulice a Václavského náměstí s nimi bydleli tři Petrovi sourozenci: bratr Čeněk (nar. 1839) byl reprodukční grafik (xylograf), bratr Karel (1841—1881) malíř,[3] a sestra Josefa (1846)[4], o jejíž výtvarné činnosti není nic známo. Od roku 1880 několik let vyučoval kreslení na pražské technice. Těžištěm jeho tvorby zůstává monumentální historická malba. Ke konci života jej trápila oční choroba, zemřel na onemocnění mozku.