Pohřeb papeže

Osobní vyzvednutí preferuji před odeslání poštou. Předání je možné v Praze i v Plzni. Pohřeb papeže ( signováno – nečitelné, rozměry malby 24 x 29 cm, s rámem 27 x 33 cm, olej na plátně – podlepeném na kartonu, obraz velmi starý, pozůstalost, stáří přes 120 let, velmi kvalitní historizující malba ) Obraz mistrným způsobem zachycuje nejvýznamnější královéhradeckou slavnostní událost roku 1747. Vlastní přenášení ostatků čtvrtého papeže středem města Hradec Králové, před jejich definitivním umístěním v kostele – katedrále svatého Ducha. Hlavním motivem – středobodem obrazu – jsou vlastní ostatky, spočívající v proskleném relikviáři (rakvi) s pozlacenou dřevenou podpůrnou konstrukcí, nesenou šesti biskupy. Levá i pravá část obrazu dává tušit velikost celého slavnostního průvodu s množstvím dalších církevních osob. Jakoby v pozadí splývají slavnostně vyzdobené domy Hradce Králové, kde kromě osob, které snad můžeme tušit v oknech domů, jsou dalším druhotným motivem slavnostně vlající bílo-červené prapory. Námětem obrazu je jedna z nejvýznamnějších kulturně-duchovních událostí z dějin Hradce Králové, ke které došlo v polovině XVIII. století. Patronem zdejšího biskupství a diecéze byl (a stále ještě je) sv. Kliment (psán i jako Klement, či Klemens I. Romanus), v pořadí třetí z nástupců sv. Petra. Svůj úřad papeže vykonával v letech 92-101 (jindy udávány i roky 90-99) našeho letopočtu. Z jeho díla je dodnes zachovaný list Korintským, určený členům tamní křesťanské obce zmítané vnitřními rozpory. V roce 1737 získal tehdejší královéhradecký biskup Jan Josef hrabě Vratislav z Mitrovic (9. biskupem v letech 1733-1753) od papeže Klimenta XII. pro katedrální kostel sv. Ducha vzácný dar. Tělo sv. Klimenta bylo vyzdviženo v Římě a ostatky papeže-mučedníka byly přeneseny do Hradce Králové. K nim byla připojena listina papeže Klimenta XII. V pozadí této aktivity stál agilní kapitulní děkan Michal Sardagnan, který se snažil různými způsoby zvýšit prestiž a postavení katedrály. Následujících deset let zůstaly ostatky umístěny provizorně v kostele sv. Jana Nepomuckého. Až v roce 1747 objednal Michal Sardagan novou ostatkovou skříň v podobě prosklené rakve s pozlacenou dřevěnou konstrukcí. Ta byla ve stejném roce ve slavném procesí přenesena do katedrály, kde byla po bohoslužbách umístěna na pilíři přímo proti kazatelně. Biskup Jan Leopold Hay (14. biskup v letech 1780-1794) při rozsáhlé úpravě katedrály v roce 1788 pro ostatkovou skříň svatého papeže určil nové místo – východní (epištolní) stranu kaple sv. Klimenta, kde se nachází až do dnešní doby. Samotná kaple svatého Klimenta byla v dnešní barokní podobě postavena v letech 1714-1717, podle návrhu architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho-Aichela, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika. Stavba je kryta osmibokou kupolí, která nese rovněž osmibokou zděnou lucernu zakončenou menší bání. Na vrcholu je vztyčena pozlacená papežská tiára podepřená svatopetrskými klíči.