RUKOPIS ZELENOHORSKÝ A KRÁLOVÉDVORSKÝ - M.ALEŠ 1889 (skvostné obrázky)

RUKOPIS ZELENOHORSKÝ A KRÁLOVÉDVORSKÝ 1889

SKVOSTNÉ OBRÁZKOVÉ VYDÁNÍ

• ilustroval - Mikoláš Aleš
• slovní část - František Zákrejs
• poetické entrée - Jaroslav Vrchlický
• 180 stran
• tisk a náklad - Alois Wiesner
• dobře zachováno, s oděrky a rozvolněná vazba (viz foto)

Soubor ilustrací k údajně nejstarším dílům českého písemnictví Mikoláš Aleš vytvořil v roce 1884, tedy bezprostředně po cyklu čtrnácti lunet pro Národní divadlo, které mají stejnou literární předlohu. Veřejnost se s nimi měla možnost poprvé setkat až o dva roky později, v létě 1886 v několika sešitové výpravné edici vydané pražským nakladatelem Aloisem Wiesnerem.

"Naše Rukopisy sobě takového vydání dávno již zasloužily, neboť v těchto básnických skvostech krásy velebné i líbezné ctíme a milujeme pozdrav i odkaz hrdinných otců svých, klasaické svědky vysoké osvěty našich předků, nevyvratné důkazy, že Čech, Slovanem zůstávaje, s jinými národy na stejné duchovní výši stál a zbraněmi svými i zbraněmi západu západ odrážel. Illustrace jsou pracemi Mikuláše Aleše, umělce na slovo vzatého, který nám v Národním divadle podal tolik skvělých dokladů svého uměleckého tvoření, postupujícího v duchu ryze národním. Aleš vykouzlil pro podnik tento celou řadu mocných i půvabných obrazů a svěžích výzdob a příkras, které zajisté svým ryze českým a slovanským rázem, původností a působivostí dojdou všeobecného uznání," avizovaly projekt začátkem června Národní listy.

Plánováno bylo osm až deset sešitů, nabízených po 40 krejcarech. Bližší okolnosti projektu nejsou zpracované, lepší načasování vydání si však Alois Wiesner sotva mohl přát. Začátkem roku vyšel v časopisu Athenaeum, který redigoval T. G: Masaryk, článek filologa Jana Gebauera, který zpochybnil pravost obou rukopisů. Následující série polemik na stránkách odborného a denního tisku i nejrůznějších debat a demonstrací bývá v historiografii označována za "velké rukopisné boje roku 1886".

Přijetí Alšových kreseb nebylo zdaleka jen pozitivní, mimo jiné i proto, že nakladatel František Šimáček současně vydal v reedici Rukopis Královedvorský se staršími ilustracemi Josefa Mánesa. Přepjatě divoký byl ve své recenzi Julius Grégr, vydavatel Národních listů. Pět týdnů po výše citovaném nadšeném avízu napsal: "Při dostihách dvou nakladatelů illustr. RKho spatřujeme však hned při prvních, nám zaslaných sešitech, konkurenci i velice nerovnou. I ten, kdo není znalcem děl illustrovaných, pozná na první pohled, že se kresby p. Alešovy ani z daleka nemohou rovnati kresbám Mánesovým. K uměleckému znázornění tak vzácných starých českých poesií a starých hrdinských postav nestačí jen vykreslení hrozných nevkusných beranic, velkého vousu visícího jako židovské pejsy, a dlouhých rozcuchaných vlasů. Tu je potřebí pohroužit se hlouběji do ducha básně a doby, činit potřebná pilná studia a spracovat svědomitě látku. Práce tak mělká, povrchní a ohyzdná nestojí ani za papír a náklad." Toliko Július Grégr a jeho zanícený odsudek.

Komerčně však podle všeho šlo o úspěch, o tři roky později celý soubor vyšel také ve formě reprezentativní stoosmdesátistránkové  knihy.

Na Slovensko pošlu dle tarifu Zásilkovny.

PS : Mrkněte i na mé další nabídky, rozprodávám pozůstalost po rodičích.

Vyhrajete-li více aukcí = platíte jedno poštovné.

Předání osobně bez poštovného není problém.