Sběratelská série mincí "Objevení Ameriky" - emise 1000 ks, nový stav

Prodávám sběratelskou sérii Objevení Ameriky. STAV JE NOVÝ! Na první stříbrné minci České mincovny z minisérie s názvem Objevení Ameriky najdete dobrodružství vikingského mořeplavce Leifa Erikssona. Druhá stříbrná mince České mincovny z minisérie s názvem Objevení Ameriky připomíná dobrodružství janovského mořeplavce Kryštofa Kolumba. Na závěrečné stříbrné minci České mincovny z třídílné minisérie s názvem Objevení Ameriky najdete dobrodružství florentského mořeplavce Ameriga Vespucciho. Specifikace: Emitent: Niue Nominální hodnota: 2 NZD Autor averzu: Mgr. Petr Horák Autor reverzu: Mgr. Petr Horák Materiál: Stříbro Ryzost: 999 / 1000 Váha: 31,1 g Průměr: 37 mm Balení: Šedý papírový box Balení kapsle: Ano Emise: 1000 ks Informace k první minci: Když se viking jménem Thorvald dopustil úmyslného zabití a byl vyhnán z Norska, netušil že tím zahájil nevídanou éru zámořských objevů. Usadil se na Islandu, kde založil rodinu, ale jablko nepadlo daleko od stromu – jeho syn Erik Thorvaldsson se dopustil hned dvojnásobné vraždy. Z tohoto těžkého hříchu se mohl vykoupit vyhnanstvím, jenže kam odejít z poslední výspy vikingského světa? Psanec se chtě nechtě rozhodl vydat do neznáma a díky tomu objevil Grónsko. Erika do exilu doprovázeli tři synové. Otcova objevná plavba na ně udělala obrovský dojem, a tak se rozhodli jít v jeho šlépějích. Druhorozený Leif Eriksson se vydal ještě dále na západ, a nakonec se na něj usmálo štěstí. Neznámou pevninu pojmenoval Helluland – Kamenná země. S největší pravděpodobností šlo o Baffinův ostrov na severu Kanady. Ambiciózní Leif se s neúrodnou pustinou nespokojil a dál navigoval plavidlo na jih až k dnešnímu poloostrovu Labrador. Seveřané narození v Grónsku, kteří znali jehličnaté lesy jen z vyprávění, nazvali nové místo s hlubokými hvozdy Markland – Lesní země. Nakonec dopluli k dnešnímu ostrovu Newfoundland, kterému dali jméno Vinland – Země vína nebo Země pastvin. Teprve tam Leif, řečený Šťastný, opustil loď a stal se prvním Evropanem, který stanul na americké půdě. Vikingové, které překvapilo bohatství místní přírody, založili osadu, přezimovali a následujícího roku se vydali domů, aby oznámili úžasnou zprávu o bohaté zemi zaslíbené. Erik se synova triumfálního návratu nedožil. Leif po něm převzal grónský trůn a další výpravu za oceán už nepodnikl. V objevování nového světa ale pokračovali jeho dva bratři. Starší Thorvald se tam poprvé setkal s místními domorodci a při násilné roztržce přišel o život. Mladší Thorstein po cestě onemocněl a zemřel. Do Leifovy osady se nakonec dostala až Thorsteinova žena Guthrith. Z jejího svazku s novým manželem pak vzešel chlapec jménem Snorri – první Evropan, který se narodil v budoucí Americe. Reverzní strana pamětní mince, která je dílem medailéra Mgr. Petra Horáka, předkládá portrét Leifa Erikssona z profilu. Mincovní plochu vyplňují vlny, na kterých se kolébají dva vikingské drakkary. Vlny, které obklopují Severní a Jižní Ameriku, najdete také na averzní straně, jež je společná celému cyklu objevitelských mincí. Protože licenci k vydávání pamětních mincí České mincovny poskytuje tichomořský ostrov Niue, nese averz ještě jeho nezbytné atributy – jméno a portrét královny Alžběty II., nominální hodnotu 2 DOLLARS (NZD) a rok vydání 2022. Minci doprovází výpravná brožura, která slovem a obrazem přibližuje cestu vikingů do Ameriky. Informace k druhé minci: V 15. století se sice všeobecně vědělo, že Země je kulatá, ale i tak o ní panovaly zkreslené představy. Mapy světa rozhodně nebyly úplné – známý svět složený z Evropy, Afriky a Asie tenkrát končil Čínou, kterou popsal cestovatel Marco Polo. Hranice lidského poznání se však měly co nevidět posunout, a to díky omylu cílevědomého mořeplavce… Janovský rodák Kryštof Kolumbus, který vstoupil do služeb španělské koruny s tím, že pro ni objeví novou cestu do Asie, byl nadšený kartograf a navigátor, ale špatně spočítal obvod Země. Kdyby tušil, že jeho vysněná Indie je ve skutečnosti třikrát dál, než předpokládal, nikdy by neprobádaným západním směrem nevyplul. Tehdejší lodě by neuvezly dostatek zásob a všichni jeho námořníci by zemřeli. Dne 12. října 1492 však Kolumbus dorazil k neznámému ostrovu, což ho utvrdilo v přesvědčení, že jeho výpočty jsou správné. Předpokládal, že dosáhl východního břehu Indie, a místní obyvatele proto nazval indiány. Ve skutečnosti ale objevil Bahamy. Ostrov pojmenoval San Salvador a odtud se vydal přes Kubu na ostrov Hispaniola, kde se dnes rozkládají státy Haiti a Dominikánská republika. Další Kolumbovy výpravy přes oceán vedly například na Jamajku a také ke břehům skutečné pevniny – dnešní Venezuely a Panamy. Kolumbus pro západní svět objevil úplně nový kontinent, který Evropané rychle kolonizovali, ale přesto byl až do své smrti skálopevně přesvědčený, že přistál u asijských břehů… Reverzní strana pamětní mince, která je dílem medailéra Mgr. Petra Horáka, předkládá portrét Kryštofa Kolumba z profilu. Mincovní plochu vyplňují vlny, na kterých se kolébají tři španělské plachetnice. Vlny, které obklopují Severní a Jižní Ameriku, najdete také na averzní straně, jež je společná celému cyklu objevitelských mincí. Protože licenci k vydávání pamětních mincí České mincovny poskytuje tichomořský ostrov Niue, nese averz ještě jeho nezbytné atributy – jméno a portrét královny Alžběty II., nominální hodnotu 2 DOLLARS (NZD) a rok vydání 2022. Minci doprovází výpravná brožura, která slovem a obrazem přibližuje Kolumbovy cesty do Ameriky. Informace k třetí minci: Chlapec jménem Amerigo Vespucci se narodil roku 1451 do vážené rodiny z italské Florencie. Dostalo se mu kvalitního vzdělání a posléze se uplatnil ve službách medicejských bankéřů. Obchodní kontakty ho zavedly do Španělska, které bylo srdcem objevných plaveb. Muž s dostatkem času na studium a dobrodružství se rozhodl, že v době, kdy se píší dějiny, nebude stát stranou. Díky svým znalostem astronomie a kosmologie se stal obratným lodním navigátorem a vyplul na cestu za oceán. Vespucciho první výprava ke břehům Hondurasu je dodnes předmětem dohadů a je pravděpodobné, že k ní vůbec nedošlo. Druhá expedice z roku 1499, která je již objektivně doložená, zamířila do oblasti dnešní Guyany a Brazílie, kde narazila na ústí Amazonky. Třetí Vespucciho expedice, tentokrát ve službách Portugalska, se v roce 1501 opět vydala k Brazílii. Překonala rovník a zamířila na jižní polokouli. Při pohledu na pobřeží, které se táhlo dál a dál na jih, Vespucci došel k závěru, že ve skutečnosti nejde o Asii, jak se domníval Kryštof Kolumbus, ale o zcela nový kontinent… Jak ho nazvat? Sám mořeplavec použil latinský výraz Mundus Novus – tedy „Nový svět“. Německý kartograf Martin Waldseemüller se však rozhodl jinak. Ve své nástěnné mapě z roku 1507, která jako jedna z prvních přesně znázorňovala zeměpisnou šířku a délku, kontinent popsal jako Ameriku – neboli „Zemi Amerigovu“. Kolumbův přínos opomněl, ale líbivý název se rychle ujal. Amerigo Vespucci zemřel roku 1512 – zámořské plavby mu sice nepřinesly bohatství, ale jeho jméno bude žít navěky… Reverzní strana pamětní mince, která je dílem medailéra Mgr. Petra Horáka, předkládá portrét Ameriga Vespucciho z profilu. Mincovní plochu vyplňují vlny, na kterých se kolébá loď. „Protože jsem dlouho hledal a nenacházel historickou podobu Vespucciho lodí, která podle všeho ani není známa, použil jsem vyobrazení novodobé plachetnice, kterou italské námořnictvo z úcty ke svému krajanovi pojmenovalo Amerigo Vespucci,“ vysvětluje autor mince. Vlny, které obklopují Severní a Jižní Ameriku, najdete také na averzní straně, jež je společná celému cyklu objevitelských mincí. Protože licenci k vydávání pamětních mincí České mincovny poskytuje tichomořský ostrov Niue, nese averz ještě jeho nezbytné atributy – jméno a portrét královny Alžběty II., nominální hodnotu 2 DOLLARS (NZD) a rok vydání 2022. Součástí balení je výpravná brožura, která slovem a obrazem přibližuje Vespucciho cesty do Ameriky.