Evropská směrnice DAC7 a její dopady

INFORMACE O DAŇOVÉM REŽIMU PŘÍJMŮ Z PRODEJE ZBOŽÍ A NOVÁ OZNAMOVACÍ POVINNOST PROVOZOVATELŮ DIGITÁLNÍCH PLATFOREM

AUTOMATICKÁ VÝMĚNA INFORMACÍ O PROVOZOVATELÍCH PLATFOREM

Nová směrnice DAC 7 o mezinárodní spolupráci v oblasti daní zavádí nový okruh pro automatické vyměňování informací zaměřených na provozovatele digitálních platforem včetně platforem pro prodej zboží. Cílem této směrnice je získání takových informací o prodejcích (uživatelích) na digitálních platformách, které by bylo možné využít v daňovém řízení, např. ve vztahu k dani z příjmů.

Digitální platformy usnadňující prodej zboží, kterým je např. Aukro, mají nově povinnost každoročně podávat oznámení o prodejcích, kteří prostřednictvím takových platforem uskutečnili v daném období prodeje zboží. Finanční správa může shromažďovat informace o jednom prodejci od více digitálních platforem najednou a tyto informace využít při své vyhledávací činnosti. Jednotlivé digitální platformy neoznamují prodejce, který přes digitální platformu provede méně než 30 prodejů zboží a současně celková úplata za prodej tohoto zboží nepřekročí 2 000 EUR.

Ačkoliv nová oznamovací povinnost nemění daňový režim příjmů fyzických osob z prodejů zboží přes digitální platformy, dá se očekávat, že nově získané informace budou finanční správou využívány pro zkoumání řádného vykázání příjmů v daňovém přiznání. Z tohoto důvodu se Aukro rozhodlo poskytnout svým uživatelům informativní přehled možného daňového režimu zdanění příjmů z prodejů přes digitální platformy pro prodejce, kteří jsou fyzickými osobami.

DAŇOVÝ REŽIM PŘÍJMŮ A POUŽITÍ TOHOTO PŘEHLEDU

Příjmy z prodeje zboží se mohou zdaňovat jako příjmy z podnikání a podléhat tak povinným odvodům na sociální zdravotní pojištění či mohou být považovány za příjmy ostatní (zdanitelné či osvobozené). Níže uvedený přehled není daňovou radou. Doporučujeme uživatelům platformy Aukro prodiskutovat režim zdanění či osvobození příjmu z prodeje zboží se svým daňovým poradcem. Každá situace se musí posoudit individuálně vzhledem ke všem okolnostem v souvislosti s prodejem zboží.

ZAŘAZENÍ PŘÍJMŮ Z PRODEJE ZBOŽÍ - PŘÍJMY Z PODNIKÁNÍ ČI OSTATNÍ PŘÍJMY?

Z pohledu daně z příjmů fyzických osob je v první řadě důležité rozlišit, zdali příjem z prodeje zboží prodejcem je podřazen pro účely zdanění pod příjmy ze samostatné činnosti (podnikání, tj § 7 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále ZDP) nebo ostatní příjmy (§ 10 ZDP). Ačkoliv se na oba typy příjmů uplatňují stejné sazby daně, existují dva zásadní rozdíly mezi těmito dvěma druhy příjmů - na rozdíl od ostatního příjmu je příjem ze samostatné činnosti předmětem odvodů na sociální a zdravotní pojištění. U příjmů ze samostatné činnosti pak nepřichází v úvahu žádné osvobození příjmů od daně, které je u ostatních příjmů možné (viz níže).

Pokud lze prodejce již klasifikovat jako „podnikatele“ (vykonává soustavnou činnost prodeje zboží) a prodává na digitální platformě zboží, a to i bez příslušného živnostenského oprávnění, považuje se příjem z prodeje zboží za příjem ze samostatné činnosti. Může se jednat o činnost, kdy prodejce aktivně vyhledává a nakupuje zboží za účelem zisku, tj. jeho následného prodeje na digitální platformě.

Pokud fyzická osoba uskutečňuje prodej zboží jen nahodile nebo příležitostně, a tudíž nelze tuto osobu klasifikovat jako „podnikatele“ obchodujícího se zbožím, bude tato osoba zdaňovat příjmy z prodeje zboží v rámci ostatních příjmů.

Za nahodilý a příležitostný příjem by se mohl považovat například prodej věcí osobní povahy, věcí nabytých v rámci dědictví či darem, jednorázový prodej věcí sběratelských apod. Obecně se jedná o věci, které prodejce nenabyl za účelem je dál prodat a dosáhnout zisku z prodeje. Příkladem může být prodej již nepotřebného dětského oblečení, hraček, prodej nalezené nepotřebné věci nebo prodej zděděného šperku po zesnulém příbuzném. Dále se za příležitostný prodej může považovat prodej starožitných či sběratelských předmětů, pokud je prodejce v minulosti nabyl především k uspokojení své sběratelské vášně nebo dědictvím či darem. Prodej takových předmětů může být ziskový, nicméně prodej by měl být jednorázový či nahodilý. Za příležitostný prodej by se dal například považovat i jednorázový přeprodej věci (např. v rámci jednoho roku), kterou prodejce našel na trhu za nižší než tržní cenu a přeprodal tuto věc se ziskem.

Rozhodne-li se prodejce zatřídit příjem pod příjmy ostatní, měl by mít k dispozici argumenty a důkazní prostředky k tomu, aby prokázal, že se jedná o nahodilý či příležitostný příjem.

OSVOBOZENÍ PŘÍJMŮ Z PRODEJE ZBOŽÍ

Příjem z prodeje vybraných hmotných movitých věcí je osvobozen od daně, pokud jsou prodávány nesoustavně, nesystematicky a úmyslem prodejce není „podnikat“. Takové příjmy jsou pak osvobozeny buďto bez ohledu na dobu držby před prodejem, či se aplikují speciální časové testy (např. jeden rok pro motorová vozidla či 2/5/10 let pro nemovité věci). V této kategorii lze tedy osvobodit příjmy z prodeje věcí osobní povahy jako např. prodej nošeného či nepadnoucího oblečení, použitého mobilního telefonu či počítače, prodej automobilu před nákupem dalšího, prodej bytu pro bydlení před nákupem jiného apod.

Osvobozené příjmy se neuvádí do daňového přiznání. V některých případech však může vzniknout oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu.

UPLATNĚNÍ VÝDAJŮ VŮČI NEOSVOBOZENÝM PŘÍJMŮM Z PRODEJE ZBOŽÍ

Pokud nelze příjem z prodeje osvobodit, lze ve většině případů uplatnit proti příjmům z prodeje určité výdaje či náklady, aby byl dani z příjmů fyzických osob podroben pouze zisk z prodeje, a nikoliv celý příjem.

U ostatního příjmu může prodejce uplatnit výdaj ve výši, za kterou věc prokazatelně nabyl a u věci nabyté bezúplatně (darem či dědictvím) výdaj ve výši stanovené zákonem o oceňování ke dni nabytí věci (obvykle dle znaleckého posudku).

U příjmu ze samostatné činnosti výše výdajů záleží na zvoleném způsobu uplatňování výdajů při podnikání. U účetnictví a daňové evidence (uplatnění skutečných výdajů) bude ve většině případů uplatněn výdaj ve výši pořizovací ceny dle zákona o účetnictví případně bude výdajem daňová zůstatková cena u věci, která splní definici hmotného majetku dle zákona o daních z příjmů. Jsou-li výdaje uplatňovány procentem z příjmů, je již hodnota zboží při jeho nabytí zohledněna v paušálních výdajích, a další výdaj se tak neuplatňuje.