Stříbrná mince 10 Kčs PROOF 1966 Velká Morava 1100. výroč,4.504ks

Vzácná stříbrná pamětní mince vydaná v Československu v roce 1966 ku příležitosti 1100 výročí založení Velké Moravy. perfektní stav! V originální krabičce - viz foto.V proof verzi bylo vydáno pouze 4.504 kusů, ale většina z nich již není v originální krabičce! Nominál: 10 Kčs Provedení: PROOF Vydáno: 4.504 kusů Průměr: 30 mm Hmotnost: 12g Materiál: 500/1000 Ag hrana: hladká Provedení: PROOF Vydáno: 4.504 kusů Autor: Luboš Růžička,Jan Solpera Emise: 1966 Velká Morava Velkomoravská říše je pozdější označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě. Rozkládala se převážně na území dnešní Moravy, Slovenska a Maďarska mezi léty 833-906/907. Vznikla sloučením dvou knížectví - Moravského knížectví Mojmíra I. a Nitranského knížectví pod vládou Pribina. Po vyhnání Pribina Mojmírem I. došlo ke spojení a vzniku Velké Moravy. Předcházel tomu tzv. křest všech Moravanů, kdy Mojmír a jemu věrní přijali křesťanství. Toto rozhodnutí mělo pro tehdy částečně pohanskou Velkou Moravu vylepšit postavení při jednání s křesťanskou Franskou říší. Po opakovaných politických a vojenských útocích Franků, požádal Rostislav byzantského císaře Michala III. o učence křesťanské víry. Jejich úkolem bylo prohloubení víry obyvatel a výchova dostatečného množství domácích kněží. Na Velkou Moravu byli vysláni bratři Cyril a Metoděj. V rámci své mise (863-867) prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil písmo hlaholice. Nicméně v 10. století Slované přecházejí k používání latinky. V letech 903-906 došlo k opakovaným útokům Maďarů na velkomoravská hradiště. Přesto zánik Velké Moravy nebyl jen vojenský a politický, ale důvodem byly také velmi nepříznivé klimatické podmínky na konci 10. století.