Vojtěch Kubašta - Vánoční betlém "Kominíček"

Na jaře v roce 1969, v dobách ještě uvolněné politické situace, byl osloven Vojtěch Kubašta (dále jen VK) jedním z největších nakladatelství v Československu – nakladatelství ORBIS - na realizaci dalšího Vánočního betlému.VK byl známým tvůrcem Vánočních betlémů. Svůj první betlém nakreslil podle Josefa Lady již ve 12 letech. Následně za jeho života vytvořil a bylo vydáno dalších 30 variant Vánočních Betlémů a jeden velikonoční. Dalších několik desítek betlémů zůstalo jen v podobě skic. Časem představím i jeden betlém, který byl pro nakladatelství ARTIA vytištěn, ale nikdy nebyl dán do prodeje. Velká toď rarita ! Každý betlém od VK je jiný. Jak po výtvarné stránce, tak i po technickém zpracování Tento betlém měl název „Pražský betlém“ bylo to z převažujícího výtvarného zpracování zadní kulisy, kde je symbolicky znázorněna silueta Prahy s věží na Karlově mostě . Všimněte si, prosím, jak VK dokázal vždy bravurně pracovat s perspektivou. Je to vidět na všech jeho litografiích, jak Prahy, tak i Česka a Slovenska, na jeho PF, prostorových pohlednicích, samozřejmě na prostorových knížkách. Dokázal si vždy neuvěřitelně hrát s perspektivou. Pražský betlém není ale názvem zcela jednoznačným "Pražským Betlémem" , je to prostě Betlém od VK a název jej jenom odlišuje od jeho dalších úžasných betlémů. Vysvětlím: přiznejme, že je dominantou kulisa Prahy. Dobře. Ale dále je na levé straně pán, který vede za ruku dvě děti. Jeho fialový oblek je spíše anglický a v každém případě voják na vartě vedle něj je anglická uniforma včetně strážní budky. Vedle otevřených vrat s Ježíškem hraje nalevo chodský dudák na dudy. Za vraty na pravé straně jde voják s perem na klobouku a nese Polskou vlajku. Žena v růžových šatech je,dle mého názoru, také spíše Anglického stylu. (v té době vytvořil VK také betlém přímo pro Anglii) Přední kulisy mají styl opět venkovský a o Třech králích včele s mouřenínem ani nemluvě. Ale vše završuje typický český kominíček! Když se mě lidi často ptali, jestli mám tento betlém, neuměli jej popsat, ale definovali jej…. no víte, jak je napravo ta paní v růžových šatech a ten kominíček, kominíček, kominíček….nazval jsem jej tedy pracovně „Betlém Kominíček“ Prosím nechytejte mě za slovo, jestli je ten či onen oblek té či oné národnosti. Na tom vůbec nesejde. VK totiž do všech svých betlémů (nejenom do nich) dovedl vtěsnat vždy celý svět. Začneme a uzavřeme lokalizací tím, že se Ježíšek nenarodil v Praze a basta fidli. A při tom, při shlédnutí této scény, tomu na chvíli uvěříte a ani o tom nepřemýšlíte. To že se domovní znamení , tak jak je nad otevřenými hlavními vraty , změnili na číselné až okolo roku 1770 a číslo je ozančeno angl.. No. 192 opět na celém galimatyjáši nic nemění. Ruku na srdce, to co jsem zde popsal by si mnohý divák, bez uvedených detailů. stejně neuvědomil. Překrásný „Pražský Betlém“ – překrásný „Betlém Kominíček“ byl vydán na podzim v roku 1969. První náklad byl 40 000 ks. Byl prodáván po celém Československu a ihned, zdůrazňuji I H N E D rozebrán. To že se prodával v té době, tak jako mandarinky a svíčková, pod pultem není třeba zdůrazňovat. Nakladatelství Panorama si velmi brzo uvědomilo špatnou predikci celkového nákladu a okamžitě zadalo dotisk dalších 30 000 ks. Dotisk byl zadán v říjnu 1969, ale z důvodu nedostatku kartonu (komické, stejná situace jako dnes) došlo k vydání až na začátku roku 1970. Do prodeje pak na podzim 1970. Původní tiráž ale zůstala.Je zde tedy nabízen původní, originální Betlém od VK . Druhé vydání resp. dotisk prvního vydání. Betlémy po grafické stránce dotahoval VK do detailu tím, že byla střídmě tištěna i zadní strana. Tyto zadní tisky byly i na jiných vizuálech tvorby VK. Později se od tohoto trendu, Bohu – žel, opustilo. Má to dva důvody: 1. Cena=další tiskové přípravy a průjezdy rubové strany archu. 2. Tiskový karton je z lícové strany opatřen tzv. nátěrem. Je to speciální, hladký,bílý nátěr přizpůsoben tak, aby tisková barva na kartonu pěkně vynikla a uschla. Rubová strana je již bez nátěru, protože se zde nepředpokládá tisk. A pokud se tiskne, tak není barva tak hezká. O čtyřbarevném jemném soutisku nemůže být vůbec řeč.Proto se jedná pouze o tisk tzv. pérovek. Barvy njesou tak hezké jako na lícové straně a kyždý náklad vypadá trošku jinak. A hlavně tuto technologii nemají rádi tiskaři. Tím že zadní strana není natíraná, kompozitně uzavřená, dochází při tisku k odlupování malých částí kartonu – tiskový stroj je zaprášen. Následné čištění tiskového stroje opět celou výrobu prodražuje. Měl jsem od roku 1988, na základě notářsky ověřené plné moci právo jednat s nakladateli, tiskárnami a dalšími obchodními organizacemi tak, jako by jednal sám autor Vojtěch Kubašta. Měl jsem platnou plnou generální moc.Jednal jsem s nakladateli, podepisoval smlouvy, jezdil na náhledy do tiskáren atd. Po roce 1990, kdy se mnohé nakladatelství transformovaly, rušily a sami sebe vykrádaly, jsem prozíravě skupoval jejich zásoby. Především produkci od VK. Umožňoval mě to právě aktivní vztah s těmito institucemi a o mnohém jsem dopředu věděl, nebo již tušil další neblahý vývoj..Také jsme měli ve Vltavské ulici č.2, kde jsme bydleli a Děda celý život tvořil, velké zásoby od každého titulu jako autorské výtisky. Dříve byly smlouvy podepsány tak, že od každého vydaného titulu a nákladu obdržel autor několik desítek kusů. Každý týden u nás zvonila pošta s balíkem, s balíky knížek. Tento betlém je přímo z rodiny autora. Nikdy neotevřený, intaktní stav. Nikde neseženete neistalovaný kompletní betlém ( přídavnými figurkami) z původního bytu autora !!!!Betlém je konstrukčně vymyšlen jako nelepený. Je to jeden ze dvou technických postupů výroby skládaček od VK. Jednotlivé sekvence jsou do sebe, již při výrobě, zastrčeny = zaaretovány. Při otevření celý betlém maximálně roztáhněte a přední kulisy si postavte ,jak si budete přát. Rozměr rozevřeného betlému je cca 58 x 25 cm. Jedná se o jeden ze dvou největších betlémů od VK. Rozměr složeného Betlému v PVC sáčku je 40 x 28 cm. Krásně ošklivý, původní, silný PVC sáček. Z dob, kdy nebyly sáčky ještě potištěny zbytečnými symboly a nebyly bezpečnostně perforované. Tisk – národní podnik Severografické závody Velký Šenov. Z každé prodané položky společnost Vojtěch Kubašta s.r.o. podporuje Výcvikové středisko vodících - slepeckých psů v Praze v Jinonicích a další dvě nadace. Každým svým nákupem tak přispíváte k dobré věci. děkuji všem za zájem o dílo Vojtěcha KubaštyRoman Kubašta Přidáno: 06.01.2024 14:46:45 Na základě podmětu pana Filipa Matusky opravuji — doplňuji text dle jeho připomínek, domnívám se, že je nutné tyto opravy uvézt a děkuji ! RK k Vámi zmiňované polské vlajce: tato bílo červená vlajka je první vlajkou samostatného Československa od roku 1918. Původním zemským výsostným symbolem byl bílo-červený prapor, který po krátký čas, po vzniku samostatného Československa, byl užíván jako nová státní vlajka právě vzniklého státu. Pro odpor především slovenské politické scény a podobnost s výsostnými symboly Polska a rakouské republiky byl tento původní český zemský symbol nahrazen novou státní vlajkou, jejímž autorem se stal Josef Kursa, autor i nových čs. státních znaků. Ještě bych dodal, že oblečení lidí,uniforma střáže mostu i samotná budka strážného odpovídá období Rakouska-Uherska, tzn. tato vlajka bude symbolizovat boj za samostatný Československý stát.