VYSOKÉ TATRY - Kežmarský štít - Lomnický štít - Velká Svišťovka - 1947

Vysoké Tatry (polsky Tatry Wysokie, maďarsky Magas-Tátra) je nejvyšší pohoří na Slovensku i v Polsku. Jde o geomorfologický podcelek Východních Tater západně od Kopského sedla, které je odděluje od Belianských Tater. Na jihu hraničí s Podtatranskou kotlinou. Mají rozlohu 341 km² (260 km² na Slovensku a 81 km² v Polsku). Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km. Pro svou nevelkou rozlohu bývají označovány za nejmenší velehory světa či Evropy. Nejvyšší horou je Gerlachovský štít (2654,4 m n. m.). Od jihu je pohoří ohraničeno Podtatranskou kotlinou, na severu sousedí se Spišskou Magurou a západní hranici tvoří Kôprová dolina oddělující Vysoké Tatry od Tater Západních. Na východě jsou ohraničeny masivem Belianských Tater. Belianské Tatry jsou nižší než Vysoké Tatry (plocha 64 km², délka hřebene 14 km, nejvyšší vrchol Havran – 2151,5 m). Lomnický štít je s nadmořskou výškou 2 634 metrů druhá nejvyšší hora Vysokých Tater a Slovenska. Vrchol již není přístupný po turistické stezce, je však možné využít lanovku ze Skalnatého plesa, nebo si zaplatit výstup s profesionálním horským vůdcem. Vrchol proto patří mezi nejnavštěvovanější vrcholy Vysokých Tater. Nachází se zde nejvýše položená meteorologická stanice na Slovensku. Lomnický štít patří k nejznámějším štítům Vysokých Tater. V minulosti byl dlouho považován za nejvyšší štít Tater. Z vrcholu, jenž připomíná trojhrannou pyramidu převyšující okolí, vedou tři hřebeny:severozápadním, směrem k Pyšnému štítu, Malému Pyšnému štítu, Spišskému štítu po Baranie sedlo a dále přes Baranie rohy k 3. Baraní strážnici, kde se napojuje jako rozsocha na hlavní hřebenem Vysokých Tater; severovýchodním, který vede přes Vidlový hřeben a Kežmarský štít, kde se rozděluje k Huncovskému štítu a přes Malý Kežmarský štít k Velké Svišťovce; jižním, Lomnický hřeben, vedoucí přes Lomnickou kopu, Lomnické sedlo, Velký Lomnický hrb, nad Zamkovského chatu až po Lomnickou vyhlídku.Na vrcholu Lomnického štítu se nalézá nejvýše položená meteorologická stanice na Slovensku. Vede k ní visutá lanovka ze Skalnatého plesa. Na vrcholové stanici lanové dráhy se nacházejí astronomická a meteorologická pracoviště Slovenského hydrometeorologického ústavu, od roku 1957 také televizní retranslační stanice. Kežmarský štít (polsky Kieżmarski szczyt, maďarsky Késmárki-csúcs německy Kesmarker spitze,[1] 2558 m n. m.) je hora ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Hora se nachází mimo hlavní hřeben na východním okraji pohoří. Jeho sousedé jsou Malý Kežmarský štít na severovýchodě, Huncovský štít na jihovýchodě a Lomnický štít dále na jihozápad. Ten však nesousedí s Kežmarský štítem přímo, ale je připojen hřebenem s několika menšími vrcholky Vidlových veží. Svahy hory spadají do Skalnaté doliny na jihu, Huncovské doliny na východě a Medené doliny na severu. Autor letního prvovýstupu není znám, je pravděpodobné, že poprvé štít zdolali lovci kamzíků. Nejstarší zmínka pochází od Davida Frölicha z Kežmarku. Ten ve své knize Medulla geographie practice z roku 1639 napsal, že v roce 1615 vystoupil na vrchol jako student se dvěma společníky a vůdcem.Prvovýstup v zimním období vykonali Guenter Dyhrenfurth a Alfred Martin cestou z Huncovského sedla 8. března 1906.Na Kežmarský štít nevede turistická značka, výstup je možný pouze pro horolezce, nebo v doprovodu horského vůdce. Normální cesta vede po stezce s občasnou nutností jednoduchého lezení od Skalnatého plesa na Huncovské sedlo a dále po severovýchodním úbočí na vrchol. Horolezci je vyhledávána především jižní stěna se třemi pilíři, vysoká 550 m. Poprvé ji prostoupila dvojice polských horolezců Wincenty Birkenmajer a Jan Kazimierz Dorawski směrem, který je označován na Birkenmajerův pilíř. Velmi často lezený je Vidlový hřeben v obou směrech mezi Lomnickým a Kežmarským štítem. Veľká Svišťovka je hora ve Vysokých Tatrách na Slovensku, nadmořská výška činí 2038 m. Jde o poslední vrchol na východní straně červeně značené Tatranské magistrály, která při cestě ze Skalnatého plesa na Zelené pleso vede jen několik desítek metrů od vrcholu. Cesta ze Skalnatého plesa trvá cca 1 h a 15 minut a ze Zeleného plesa 2 hodiny.