Vaše internetové připojení je zpět. Aby vše fungovalo správně, klikněte pro přenačtení stránky.
Nejste připojeni k internetu. Zkontrolujte své připojení a zkuste to prosím znovu.
Nabídka už bohužel skončila, ale níže jsme vám našli pár podobných.
Zlatá mince 1/4 Oz Rok 1920 - Československé hranice proof - Numismatika
Zlatá mince 1/4 Oz Rok 1920 - Československé hranice proof - Numismatika
Zlatá mince 1/4 Oz Rok 1920 - Československé hranice proof - Numismatika
1 z 2

Zlatá mince 1/4 Oz Rok 1920 - Československé hranice proof

Skončeno
Cena
16 950 Kč
Ukončeno ve čtvrtek 10. 3. 2022, 20:00:12
Doprava a platba
Cenné psaní 70 Kč
Osobní převzetí
Praha 1
Doba dodání 2-3 dny
Hotově při převzetí
Bankovním převodem
Podrobnosti
Zlatá mince 1/4 Oz Rok 1920 - Československé hranice proof
Popis předmětu
Informace od prodejce
Rok ražby

Rok 1920

Motivem druhé zlaté mince České mincovny z minisérie Rok 1920, která pojednává o budování československé státnosti, jsou československé hranice.

Hranice, které oddělují stát od jeho sousedů, nejsou pouhou čárou na mapě. Střetávají se na nich unikátní pořádky a kultury, jejichž zájmy jsou často zcela odlišné. To se naplno projevilo po skončení první světové války, kdy se politická mapa střední Evropy otřásala v základech. Hranice nově vzniklého Československa s Rakouskem a Německem byly z větší části vyřešeny aplikací historického práva. S Maďarskem však žádné historické hranice neexistovaly – zatímco severní hranice Slovenska vytvořily Tatry, v jižních oblastech, které byly národnostně promíchané, byly hranice nejasné. Čechoslovákům však hrála do karet skutečnost, že stáli na straně vítězných mocností, a proti nespokojeným Maďarům, kteří stanovenou hranici nerespektovali, pak musela zasáhnout československá armáda, kterou podpořili rumunští spojenci. Další spor byl veden o Podkarpatskou Rus, která se dobrovolně rozhodla připojit k Československu, ale její území si nárokovala nejen Ukrajinská lidová republika, ale také Maďarsko. Situaci opět musel vyřešit zásah spřátelených armád Československa a Rumunska. Dalším státem, který se dožadoval části československého území, bylo Polsko. Na Slovensku vypukl spor o Oravu a Spiš a ve Slezsku o Těšínsko, kde se Čechoslováci s Poláky střetli v tzv. sedmidenní válce. Hranice Československa se ustálily až roku 1920, ale netrvalo dlouho a opět se staly předmětem sporů, které posloužily jako jedna ze záminek k rozpoutání druhé světové války...

Akademický sochař Zbyněk Fojtů, který je autorem minisérie, rozdělil reverzní stranu mince na dvě poloviny oddělené nápisem ČESKOSLOVENSKÉ HRANICE 1920. Dolní polovinu tvoří mapa Československa vklíněného mezi Polsko, Maďarsko a Rumunsko. Horní polovina je věnována vyobrazení Alžbětina mostu, který byl svědkem československo-maďarských bojů a který dodnes spojuje slovenské Komárno s maďarským Komáromem… Protože mince České mincovny vycházejí v licenci zahraničního vydavatele, kterým je ostrov Niue, jejich averzní strana nese jeho nezbytné atributy – portrét a jméno královny Alžběty II., nominální hodnotu 10 DOLLARS (NZD) a rok vydání 2020. Kompozici averzu dotvářejí lipové ratolesti a trikolóra, která prostupuje celou minisérií.

 
Rok 1920 Motivem druhé zlaté mince České mincovny z minisérie Rok 1920, která pojednává o budování československé státnosti, jsou československé hranice. Hranice, které oddělují stát od jeho sousedů, nejsou pouhou čárou na mapě. Střetávají se na nich unikátní pořádky a kultury, jejichž zájmy jsou často zcela odlišné. To se naplno projevilo po skončení první světové války, kdy se politická mapa střední Evropy otřásala v základech. Hranice nově vzniklého Československa s Rakouskem a Německem byly z větší části vyřešeny aplikací historického práva. S Maďarskem však žádné historické hranice neexistovaly – zatímco severní hranice Slovenska vytvořily Tatry, v jižních oblastech, které byly národnostně promíchané, byly hranice nejasné. Čechoslovákům však hrála do karet skutečnost, že stáli na straně vítězných mocností, a proti nespokojeným Maďarům, kteří stanovenou hranici nerespektovali, pak musela zasáhnout československá armáda, kterou podpořili rumunští spojenci. Další spor byl veden o Podkarpatskou Rus, která se dobrovolně rozhodla připojit k Československu, ale její území si nárokovala nejen Ukrajinská lidová republika, ale také Maďarsko. Situaci opět musel vyřešit zásah spřátelených armád Československa a Rumunska. Dalším státem, který se dožadoval části československého území, bylo Polsko. Na Slovensku vypukl spor o Oravu a Spiš a ve Slezsku o Těšínsko, kde se Čechoslováci s Poláky střetli v tzv. sedmidenní válce. Hranice Československa se ustálily až roku 1920, ale netrvalo dlouho a opět se staly předmětem sporů, které posloužily jako jedna ze záminek k rozpoutání druhé světové války... Akademický sochař Zbyněk Fojtů, který je autorem minisérie, rozdělil reverzní stranu mince na dvě poloviny oddělené nápisem ČESKOSLOVENSKÉ HRANICE 1920. Dolní polovinu tvoří mapa Československa vklíněného mezi Polsko, Maďarsko a Rumunsko. Horní polovina je věnována vyobrazení Alžbětina mostu, který byl svědkem československo-maďarských bojů a který dodnes spojuje slovenské Komárno s maďarským Komáromem… Protože mince České mincovny vycházejí v licenci zahraničního vydavatele, kterým je ostrov Niue, jejich averzní strana nese jeho nezbytné atributy – portrét a jméno královny Alžběty II., nominální hodnotu 10 DOLLARS (NZD) a rok vydání 2020. Kompozici averzu dotvářejí lipové ratolesti a trikolóra, která prostupuje celou minisérií.

Nabídka č. 6970211820 Vystaveno 19.02. 16:02 Zobrazení: 70