Fosilní zub žraloka v matečné hornině („in situ“)

Fosilní zub žraloka v matečné hornině („in situ“) Cena: 950,- Kč Druh: Otodus obliquus Lokalita: Oued Zem, Khourypgha, Maroko Stáří: terciér, paleogén, eocén /ypres - spodní lutet, cca 50mil.let Rozměry zubu: 7 x 5 cm Rozměry vzorku: 13x9 cm Hmotnost vzorku: 480 g Předmětem nabídky je zub žraloka Otoda ve fosfátové hornině. Vzorek pochází z mých geologických cest po Maroku z roku 2015, z návštěvy fosfátových dolů Khourypgha (viz. foto). Jen v takovémto případě je zaručena 100% pravost a autenticita vzorku. Zub je v perfektním nálezovém stavu, se zachovalou sklovinou, kořenem i dvěma postranními pazoubky. Je 7cm dlouhý a 5 cm široký (viz. foto). Skvělý sbírkový materiál. Otodus je vyhynulý rod obrounovitého žraloka, který žil od paleocénu po miocén. Jméno pochází ze řeckých slov ὠτ (ucho) a ὀδούς (zub). Tento rod žraloka je znám z fosilních zubů a zkamenělých center obratlů. Podobně jako u jiných žraloků, i u rodu Otodus byla kostra tvořená chrupavkou a ne kostmi. Ta se rozpadá, a proto fosilní záznamy celých koster nejsou dobře zachovány. Zuby tohoto žraloka byly velké s trojúhelníkovou korunou, hladkými hranami a vyvinuly se boční hroty. Na základě fosilních důkazů se zdá, že to byl velmi velký žralok. Největší zuby měří přibližně 104 mm a středy obratlů přes 12,7 cm. Takový žralok by dosahoval nejmenších rozměrů 9,1 metru a nejvíce 12,2 metrů. Byl vrcholovým predátorem, lovil pravděpodobně mořské savce, velké kostnaté ryby a jiné druhy žraloků. Z rodu Otodus se vyvinul rod Carcharocles. Důkazy poskytly fosilní zuby, přechodné fosilie. Ty byly objeveny v sedimentech řeky Potomac v Marylandu, v ypreských jílech v Belgii a na západě Kazachstánu a velmi se podobají zubům rodu Otodus. Nejsou však hladké, ale mírně zoubkované. Na základě podporované teorie se rod Otodus vyvinul až k druhu Otodus aksuaticus a z něj vzešla linie rodu Carcharocles (např. Megalodon). Fosfátové doly Oued Zem se nacházejí v severozápadním Maroku v okolí města Khouribga. Ložisko představuje největší zásobu fosfátové suroviny na světě a zároveň bohaté naleziště fosilií svrchní křídy a starších třetihor. Surovina je dobývána řadou povrchových odkryvů na území asi 20 km. Fosfáty jsou využívány v chemickém průmyslu jako zdroj fosforu, který se ze suroviny extrahuje v podobě kyseliny fosforečné. Fosfáty zde v Oued Zem vznikly masivní akumulací kosterních pozůstatků ryb, mořských plazů a dalších živočichů, které jsou bohaté na obsah fosforu. Mocné vrstvy písků a pískovců zde představují prostředí mělkého šelfového moře v době před 60 až 45 miliony let. Starší vrstvy ve fosfátových dolech náleží druhohorám, konkrétně svrchní křídě, mezi 60 - 65 miliony let. Svrchní křída byla obdobím, kdy suchozemskému světu vládli dinosauři. Moře v této době obývali velcí mořští plazi - tzv. ryboještěři. Z nich byli nejčastější mosasauři a plesiosauři. Období svrchní křídy před 65 miliony let bylo ukončeno katastrofickou událostí, kterou patrně způsobila srážka Země s malým asteroidem nebo kometou, díky čemuž došlo k masívnímu vymírání druhů v živočišné i rostlinné říši a k ukončení éry dinosaurů. Mladší vrstvy ve fosfátových dolech náleží starším třetihorám - paleogénu (konkrétně eocénu v rozmezí 65 - 45 milionů let). V těchto vrstvách jsou dominantními fosiliemi pozůstatky různých druhů žraloků, z nichž se nejčastěji dochovaly krásně lesklé zuby. Dalšími fosiliemi mladších vrstev jsou kosterní zbytky ryb, rejnoků nebo mořských želv. V některých vrstvách se nacházejí i kompletní kostry krokodýlů.