Vaše internetové připojení je zpět. Aby vše fungovalo správně, klikněte pro přenačtení stránky.
Nejste připojeni k internetu. Zkontrolujte své připojení a zkuste to prosím znovu.
Nabídka už bohužel skončila, ale níže jsme vám našli pár podobných.
MiniDisk REKORDÉR SONY MDS-JB980 QS V EXCELENTNÍM TECHNICKÉM STAVU - TV, audio, video
MiniDisk REKORDÉR SONY MDS-JB980 QS V EXCELENTNÍM TECHNICKÉM STAVU - TV, audio, video
MiniDisk REKORDÉR SONY MDS-JB980 QS V EXCELENTNÍM TECHNICKÉM STAVU - TV, audio, video
MiniDisk REKORDÉR SONY MDS-JB980 QS V EXCELENTNÍM TECHNICKÉM STAVU - TV, audio, video
MiniDisk REKORDÉR SONY MDS-JB980 QS V EXCELENTNÍM TECHNICKÉM STAVU - TV, audio, video
1 z 4
Použité

MiniDisk REKORDÉR SONY MDS-JB980 QS V EXCELENTNÍM TECHNICKÉM STAVU

Skončeno
10 přihazovalo
8 700 Kč
Ukončeno v neděli 19. 9. 2021, 19:00:00
Vyhráno uživatelem v...o
Doprava a platba
Zásilkovna na výdejní místo Od 120 Kč
Balík Do ruky 120 Kč
Doporučená zásilka 150 Kč
Přeprava s dobírkou 200 Kč
Kurýr s dobírkou 200 Kč
Osobní převzetí
Kamenice
Doba dodání 4-6 dní
Hotově při převzetí
Bankovním převodem
Podrobnosti
MiniDisk REKORDÉR SONY MDS-JB980 QS V EXCELENTNÍM TECHNICKÉM STAVU
Popis předmětu
Stav zboží
delší doba používání, funkční produkt

Nabízím k aukci nejvyšší model MiniDisc rekordéru SONY MDS-JB980 QS ve stavu nového stroje, včetně dálkového ovládání. Stroj byl velmi málo používán, jeho vzhled je naprosto excelentní s výjimkou malých rýh na bocích, které vznikly kontaktem se šroubky hluboké police, která byla vyrobena úpravou a prodloužením boků z police velikosti 1U. Použité šroubky se "podepsaly" na obou bocích v zadní části stroje. Jsou vyfoceny na posledních dvou obrázcích. K jejich odstranění postačí tenký černý lihový fix – to ale ponechám až na nového majitele… K rekordéru budepřiloženo i dálkové ovládání.

Co říci úvodem k formátu MiniDisk ?

Snad jen, mimo toho, že je to v dnešní době formát, který už nemá budoucnost, nicméně někomu může ještě udělat mnoho radosti nebo poslouží někomu, kdo má z minula archív nahraných minidisků.

Pro neznalé malá exkurze do nedávné historie – jedná se o druhý produkt (po DCC Philipsu) s mírnou datovou kompresí, označenou obchodním názvem ATRAC a dokonce na tomto stroji ještě vylepšenou verzí ATRAC 3, která se vyznačovala tím, že její efekt byl uživateli velmi příznivě přijat – tedy nedošlo ke znatelné degradaci signálu. Je potřeba uvážit, že v době, kdy byl formát MiniDisk uveden na trh, existovaly mimo kompaktního disku bez možnosti CD rekordérů (a vypalovaček) v zásadě jen tři formáty digitálního záznamu.

Ten nejstarší byl komerční verzí původně studiového zařízení, využívajícího příčného kvadruplexního záznamu na dvoupalcový pás standartním videomagnetofonem firmy AMPEX, doplněným A/D (D/A) převodníky, které navíc zdigitalizovaný záznam pomocí pamětí upravil tak, že k němu doplnil potřebné synchronizační impulzy a tím se z něj stal standartní televizní signál, který profesionální videomagnetofon zaznamenal stejně, jako by se jednalo o obrazový signál. Navíc s možností přepisu z jednoho stroje na druhý se realizovaly první střihové operace, samosebou omezené na strukturu obrazového záznamu – tedy omezení možnosti střihu na 1/25 sekundy, atd., atd. (MiniDisk má 75 možností střihu v sekundě). Nicméně tato sestava byla použita v sedmdesátých letech při záznamu v Lúčanském kostele, kde japonská firma NIPPON COLOMBIA realizovala na území bývalého Československa jedny z prvních digitálních nahrávek klasické hudby.

Komerční zařízení vycházelo ze zjednodušeného, masově rozšířeného videomagnetofonu, už s použitím uživatelsky přívětivých kazet zprvu opět pro profesionální použití ve formátu U Matic a posléze v západní Evropě, USA a Japonsku s využitím kazety komerčního formátu BETAMAX, dostupných prakticky na každém rohu !

Taktéž i převodník se patřičně zeštíhlil, z jeho ceny ubylo několik nul a, dokonce s prvním, reportážním Betamaxem, s označením F1 se začal vyrábět i převodník, označený PCM-F1, který s přenosným videomagnetofonem vytvořil prakticky první, přenosný, reportážní digitální řetězec, schopný nasazení v studiové prvovýrobě tak, jak ji dodnes v současné době chápeme.

Pro stacionární použití v režiích, tedy bez možností reportážního nasazení, se začaly používat vrcholné stolní precizní modely formátu BETAMAX od SL C9 ES po SUPERBetu SL HF 950 ES, které nahrávaly pseudovideosignál z PCM převodníku. Můžu sdělit, že mám to potěšení mít tento řetězec doma a dokonce jsem získat i několik kazet, tímto systémem nahraných a poslech je vskutku excelentní ! Je potřeba dávat pozor na předem nastavenou hlasitost, protože ataka Forte symfonického orchestru nebo plného Forte varhan je zničující ! Sice člověk slyší před hudbou všechny ruchy studia, obsazeného mnohdy hudebníky v plné sestavě, ale i tak to Forte, to je ! U těch varhan není nic slyšet, snad jen bzukot much….

Taktéž propojení s videomagnetofonem konkurenčního formátu VHS přináší stejně excelentní záznam, i když oproti tomu přizpůsobených Betamaxů chybí přepínání na "PCM" provoz ! Přepnutím na "PCM" došlo k vyřazení snímkové paměti, která při výpadku signálu z pásku vlivem drop-outu vzniklý výpadek (a mrcha velmi viditelný, protože se jedná o šum – jako mezi stanicemi na VKV FM) nahradila zpožděným obrázkem z předcházejícího půlsnímku. To ve videu nevadí, protože se sousedící půlsnímky liší mnohdy velmi málo a s výjimkou právě provedeného ostrého střihu to subjektivně výrazně zlepšilo výsledný obraz. To ale nejde použít u digitalizovaného audia – proto tam byl tento přepínač…

Ale to jsem zase nějak zabloudil v minulosti…

Zpět k těm dalším dvěma formátům domácího digitálního záznamu :

Zde se urodil DAT – zprvu rozdělený na S-DAT, reprezentovaný v raných devadesátých letech firmou PHILIPS a přidruženými jinými firmami, např. Marantz, Technics, vyznačující se tím, že Philips, jako vynálezce systému audiokazety formátu Compact Cassette se pokusil na poslední chvíli, svou kompaktní kazetu zdigitalizovat ! Vzniklo několik modelů, s ovládacím komfortem poplatným tomu, že pásek nebyl ve styku trvale se snímacími hlavami a s jednou zajímavou vlastností, a to ze zpětnou kompatibilitou, takže DCC kazeťák "uměl" přehrávat i analogové CC kazety, ale už je neuměl nahrát. Nicméně totéž umí i Digi BETACAM, který také umí přehrát analogové kazety formátu BETACAM SP, ale už je neumí nahrát… Zkrátka se vše opakuje dokola…

Určitě se mnou budete souhlasit, že aplikace CC kazety do digitálního věku nebude žádná procházka růžovou zahradou ! Pokud si pamatuji a umím to najít na internetu (a prosím, abyste mne nebrali za bernou minci) tak se vzniklý datový tok při záznamu dělil do 8 samostatných stop, které se zaznamenaly na polovinu pásku se šířkou 3,81 mm. Hlava měla navíc ještě dvě analogové stopy pro zpětnou komptabilitu s analogovou kazetou, takže její konstrukce ještě s autoreverzem (protože DCC kazeta se nedá otáčet) byla ve své době na mezi technologických možností ! Datový tok byl i tak pro posuvnou rychlost stejnou, jako má analogová CC kazeta (4,75 cm/s) nad možností to na pásek zaznamenat, tak výrobce použil jako první kompresní algoritmus MPEG 1 pod obchodním označením Precision Adaptive Sub-band Coding (PASC)

Nevím, jak působí na ucho záznam s kompresí ATRAC ve srovnání s, vlastně MP1 u DCC. Spíše jsem se zabýval tou druhou variantou DAT záznamu – tentokrát R-DAT, posléze po vyklizení bitevní arény formátem DCC zkráceným na pouhý DAT.

Tady SONY ještě před zavedením formátu DCC (tuším okolo roku 1985) využil své zkušenosti s konstrukcí videorekordérů a když ještě konstruktéry napadl geniální nápad, že by se kontakt pásku s rotujícím bubnem dal díky využití pamětí omezit na pouhých 90 stupňů, vznikl komerční a posléze profesionální kompaktní digitální záznam, který se na dlouhou dobu (do masového rozšíření CD vypalovaček a souvisejícího software) stal záznamovým standardem, u kterého si dnes málokdo uvědomuje, že vydávané CD (a samozřejmě i vinyly), byly dovezeny do provozů, vyrábějících CD a desky kurýrem na DAT kazetě… Dokonce za časů exploze soukromých rádií Prahu a ostatní velká města křižovaly kolony messengerů na kolech, kteří vozili DAT kazety s reklamami, až rázem tomu učinil konec rozvoj internetu !

DAT kazety tak na dlouhou dobu ovládly pole, protože díky řešení s rotační hlavou nebyl problém s datovým tokem, tak standardní rychlost pásku (SP) poskytla záznam celého slyšitelného pásma bez jakékoliv komprese ! Jen LP režim vnesl lineární redukci datového toku v poměru tuším v poměru 1:2 společně se záznamem do 15 kHz vzhledem ke vzorkování 32 kHz – tedy stejně, jako i dnes vysílají rádia v pásmu VKV…

MiniDisk byl vyvinut jako do značné míry formát na pomezí CD a magnetooptických přepisovatelných disků, navíc se i u tzv. NET MD začal projevovat efekt, že se začaly bořit hranice mezi záznamovými médii a jejich používáním, jak posléze dokonal vývoj u CD a DVD, kdy už není na první pohled zřejmé, jestli z toho kolečka půjde zvuk, erotický film, či hambaté obrázky nebo na tom bude nahrán nějaký program…

Zpočátku výrobce plánoval rozsáhlý trh už nahraných nosičů, kdy bylo v pouzdru umístěno v zásadě zmenšené CD, ale pokud jsem to sledoval, tak tato možnost nebyla zas tak úplně úspěšná ! Největší přínos je kombinace magnetooptického záznamu, kde se využívá kombinace magnetického záznamu do laserem aktivované oblasti. Prakticky to je provedeno tak, že snímací laser se při záznamu přepne na výkon už skutečně nebezpečný zraku a ohřeje místo, do kterého z druhé strany umístěná hlavička zapíše data. Tak, jako se už mnohokrát v minulosti se vývojáři s tímto výsledkem nespokojili a doplnili systém ještě o tuším 12 sekundovou vyrovnávací paměť, která umožní dokonalou operabilitu záznamu a snímání. To přineslo netušené možnosti a jako už u SONY mnohokrát se opět stalo, že původně ryze komerční formát se uchytil v profesionální sféře (a posléze si vynutil i stroje, plně respektující profesionální provoz) a systém MD se zařadil k ostatním formátům, které měly prvopočátek v komerčním nasazení (videomagnetofon U Matic, DAT, kamery Video 8 – Hi8, MiniDV – HDV a tak trochu i Betamax – SuperBeta, Betacam SP, SX, Digi Betacam, apod.).

Vtip vyrovnávací paměti byl v tom, že minidisk uměl kontinuální přehrávání, i když fyzicky záznamy byly na disku nahrány napřeskáčku ! Mechanika načetla do paměti data, a poté se mechanika vydala najít začátek toho, co se mělo začít přehrávat, aniž by došlo v výpadku zvuku, protože stroj přehrával data uložená v paměti ! To se začalo využívat u komerčních rádií, kde jeden zprvu komerční minidisk uměl odbavit celý, mnohdy nekonečný reklamní blok pouze tak, že moderátor dal do programu čísla reklam, která měl odbavit a po stisku tlačítka PAUSE byl rekordér (a posléze studiový player) připraven v pravý čas reklamy odvysílat. Dokonce díky tomu, že měl onu 12 sekundovou paměť, mohl být v pauze neomezeně dlouho, protože data byla v paměti připravena a disk stál a hlavně laser nesvítil, a rozeběhl se teprve tehdy, když stroj začal reklamy odbavovat z paměti.. (oproti CD přehrávačům…)

Pamatuji si také, jak mne ustaly kšefty s divadly, jako když zhasne ! Divadla původně používala komerční páskové stroje TESLA nebo REVOX či maďarské studiové stroje MECHLABOR, ale když divadla poznala, že existuje minidisk, tak jej okamžitě zavedla a já jsem začal hlady užírat morčatům trávu !

Další excelentní krok při vývoji se podařil tím, že MiniDisk jako formát používá tzv. tabulku TOC, což je jakýsi obsah a rejstřík toho, co je na minidisku nahráno, včetně všech editací, pojmenování a mnoho dalšího, na co jsem teď zapomněl… Použití této tabulky, která je mimochodem také i na CD, výrazně zrychlilo pohotovost stroje po založení média, který tak nemusí pracně zkoumat, co je na minidisku nahráno…

Další fór je v tom, že pro tuto TOC tabulku není předem definovaný prostor a tedy se nikdy nestane, že stroj odmítne nějakou editační funkci, protože by ji už neměl kam zapsat ! To se spíše stávalo v profesionálním užití MD techniky, že nejlépe v pátek odpoledne, kdy se nasazovaly nové reklamy, stroj odmítl pořídit záznam a i 74 minutový minidisk, nahraný pouze něco přes půl hodiny reklam už neměl místo a psal DISC FULL, protože to zbývající bylo využito pro TOC tabulku, která mnoha editacemi zabrala místo nade všechny meze ! To se pak musel minidisk překopírovat na nový 74 minutový, který zase nějakou dobu vydržel, zase do dalšího hektického pátečního odpoledne…

A to byl ještě mohl psát o veselé příhodě, kdy jsem v nestřežených okamžicích přepsal názvy na nahraných minidiscích názvem "BLANK DISC" – tedy totéž, co napíše stroj, když se do něj založí prázdné médium ! Pak mne kolegové technici honili po Korunní…

Tak ale teď už skutečně k nabízenému stroji !

Stav je v zásadě nového stroje, prodávám jej kamarádce, která jej zdědila s mnoha jinými audiozařízeními, které budu postupně dávat do aukce ! Její pan tatínek vše zakoupil, zabudoval do racku a velmi pravděpodobně nikdy nepoužil !

Protože se léta věnuji servisu této techniky, tak jsem 100% funkci ověřil i s ohledem na nečinnost, která někdy může být také na obtíž ! Soustředil jsem se na kritický díl mechaniky a to je MODE řemínek, který realizuje založení (vysunutí) disku a zejména mechanické přepnutí mechaniky na záznam ! Tady někdy nastávají problémy, protože starý řemínek ještě "utáhne" založení a EJECT disku, ale při pokusu o záznam nestačí jeho síla k tomu, aby se přiklopila záznamová hlavička na povrch disku ! To sice zpočátku vypadá, že disk nahrává (on to ukládá do 12 sekundové paměti) ale, protože není schopen začít ukládat data na disk sám přejde do stopky. Tady byl řemínek zkontrolován a jeho stav je plně vyhovující pro bezproblémový provoz !

Pokud byste měli zájem o média, tak je budu nabízet v jiných aukcích !

Přeji příjemnou aukci a začínáme, jak jinak na 99 Kč !

Nabízím k aukci nejvyšší model MiniDisc rekordéru SONY MDS-JB980 QS ve stavu nového stroje, včetně dálkového ovládání. Stroj byl velmi málo používán, jeho vzhled je naprosto excelentní s výjimkou malých rýh na bocích, které vznikly kontaktem se šroubky hluboké police, která byla vyrobena úpravou a prodloužením boků z police velikosti 1U. Použité šroubky se "podepsaly" na obou bocích v zadní části stroje. Jsou vyfoceny na posledních dvou obrázcích. K jejich odstranění postačí tenký černý lihový fix – to ale ponechám až na nového majitele… K rekordéru budepřiloženo i dálkové ovládání. Co říci úvodem k formátu MiniDisk ? Snad jen, mimo toho, že je to v dnešní době formát, který už nemá budoucnost, nicméně někomu může ještě udělat mnoho radosti nebo poslouží někomu, kdo má z minula archív nahraných minidisků. Pro neznalé malá exkurze do nedávné historie – jedná se o druhý produkt (po DCC Philipsu) s mírnou datovou kompresí, označenou obchodním názvem ATRAC a dokonce na tomto stroji ještě vylepšenou verzí ATRAC 3, která se vyznačovala tím, že její efekt byl uživateli velmi příznivě přijat – tedy nedošlo ke znatelné degradaci signálu. Je potřeba uvážit, že v době, kdy byl formát MiniDisk uveden na trh, existovaly mimo kompaktního disku bez možnosti CD rekordérů (a vypalovaček) v zásadě jen tři formáty digitálního záznamu. Ten nejstarší byl komerční verzí původně studiového zařízení, využívajícího příčného kvadruplexního záznamu na dvoupalcový pás standartním videomagnetofonem firmy AMPEX, doplněným A/D (D/A) převodníky, které navíc zdigitalizovaný záznam pomocí pamětí upravil tak, že k němu doplnil potřebné synchronizační impulzy a tím se z něj stal standartní televizní signál, který profesionální videomagnetofon zaznamenal stejně, jako by se jednalo o obrazový signál. Navíc s možností přepisu z jednoho stroje na druhý se realizovaly první střihové operace, samosebou omezené na strukturu obrazového záznamu – tedy omezení možnosti střihu na 1/25 sekundy, atd., atd. (MiniDisk má 75 možností střihu v sekundě). Nicméně tato sestava byla použita v sedmdesátých letech při záznamu v Lúčanském kostele, kde japonská firma NIPPON COLOMBIA realizovala na území bývalého Československa jedny z prvních digitálních nahrávek klasické hudby. Komerční zařízení vycházelo ze zjednodušeného, masově rozšířeného videomagnetofonu, už s použitím uživatelsky přívětivých kazet zprvu opět pro profesionální použití ve formátu U Matic a posléze v západní Evropě, USA a Japonsku s využitím kazety komerčního formátu BETAMAX, dostupných prakticky na každém rohu ! Taktéž i převodník se patřičně zeštíhlil, z jeho ceny ubylo několik nul a, dokonce s prvním, reportážním Betamaxem, s označením F1 se začal vyrábět i převodník, označený PCM-F1, který s přenosným videomagnetofonem vytvořil prakticky první, přenosný, reportážní digitální řetězec, schopný nasazení v studiové prvovýrobě tak, jak ji dodnes v současné době chápeme. Pro stacionární použití v režiích, tedy bez možností reportážního nasazení, se začaly používat vrcholné stolní precizní modely formátu BETAMAX od SL C9 ES po SUPERBetu SL HF 950 ES, které nahrávaly pseudovideosignál z PCM převodníku. Můžu sdělit, že mám to potěšení mít tento řetězec doma a dokonce jsem získat i několik kazet, tímto systémem nahraných a poslech je vskutku excelentní ! Je potřeba dávat pozor na předem nastavenou hlasitost, protože ataka Forte symfonického orchestru nebo plného Forte varhan je zničující ! Sice člověk slyší před hudbou všechny ruchy studia, obsazeného mnohdy hudebníky v plné sestavě, ale i tak to Forte, to je ! U těch varhan není nic slyšet, snad jen bzukot much…. Taktéž propojení s videomagnetofonem konkurenčního formátu VHS přináší stejně excelentní záznam, i když oproti tomu přizpůsobených Betamaxů chybí přepínání na "PCM" provoz ! Přepnutím na "PCM" došlo k vyřazení snímkové paměti, která při výpadku signálu z pásku vlivem drop-outu vzniklý výpadek (a mrcha velmi viditelný, protože se jedná o šum – jako mezi stanicemi na VKV FM) nahradila zpožděným obrázkem z předcházejícího půlsnímku. To ve videu nevadí, protože se sousedící půlsnímky liší mnohdy velmi málo a s výjimkou právě provedeného ostrého střihu to subjektivně výrazně zlepšilo výsledný obraz. To ale nejde použít u digitalizovaného audia – proto tam byl tento přepínač… Ale to jsem zase nějak zabloudil v minulosti… Zpět k těm dalším dvěma formátům domácího digitálního záznamu : Zde se urodil DAT – zprvu rozdělený na S-DAT, reprezentovaný v raných devadesátých letech firmou PHILIPS a přidruženými jinými firmami, např. Marantz, Technics, vyznačující se tím, že Philips, jako vynálezce systému audiokazety formátu Compact Cassette se pokusil na poslední chvíli, svou kompaktní kazetu zdigitalizovat ! Vzniklo několik modelů, s ovládacím komfortem poplatným tomu, že pásek nebyl ve styku trvale se snímacími hlavami a s jednou zajímavou vlastností, a to ze zpětnou kompatibilitou, takže DCC kazeťák "uměl" přehrávat i analogové CC kazety, ale už je neuměl nahrát. Nicméně totéž umí i Digi BETACAM, který také umí přehrát analogové kazety formátu BETACAM SP, ale už je neumí nahrát… Zkrátka se vše opakuje dokola… Určitě se mnou budete souhlasit, že aplikace CC kazety do digitálního věku nebude žádná procházka růžovou zahradou ! Pokud si pamatuji a umím to najít na internetu (a prosím, abyste mne nebrali za bernou minci) tak se vzniklý datový tok při záznamu dělil do 8 samostatných stop, které se zaznamenaly na polovinu pásku se šířkou 3,81 mm. Hlava měla navíc ještě dvě analogové stopy pro zpětnou komptabilitu s analogovou kazetou, takže její konstrukce ještě s autoreverzem (protože DCC kazeta se nedá otáčet) byla ve své době na mezi technologických možností ! Datový tok byl i tak pro posuvnou rychlost stejnou, jako má analogová CC kazeta (4,75 cm/s) nad možností to na pásek zaznamenat, tak výrobce použil jako první kompresní algoritmus MPEG 1 pod obchodním označením Precision Adaptive Sub-band Coding (PASC) Nevím, jak působí na ucho záznam s kompresí ATRAC ve srovnání s, vlastně MP1 u DCC. Spíše jsem se zabýval tou druhou variantou DAT záznamu – tentokrát R-DAT, posléze po vyklizení bitevní arény formátem DCC zkráceným na pouhý DAT. Tady SONY ještě před zavedením formátu DCC (tuším okolo roku 1985) využil své zkušenosti s konstrukcí videorekordérů a když ještě konstruktéry napadl geniální nápad, že by se kontakt pásku s rotujícím bubnem dal díky využití pamětí omezit na pouhých 90 stupňů, vznikl komerční a posléze profesionální kompaktní digitální záznam, který se na dlouhou dobu (do masového rozšíření CD vypalovaček a souvisejícího software) stal záznamovým standardem, u kterého si dnes málokdo uvědomuje, že vydávané CD (a samozřejmě i vinyly), byly dovezeny do provozů, vyrábějících CD a desky kurýrem na DAT kazetě… Dokonce za časů exploze soukromých rádií Prahu a ostatní velká města křižovaly kolony messengerů na kolech, kteří vozili DAT kazety s reklamami, až rázem tomu učinil konec rozvoj internetu ! DAT kazety tak na dlouhou dobu ovládly pole, protože díky řešení s rotační hlavou nebyl problém s datovým tokem, tak standardní rychlost pásku (SP) poskytla záznam celého slyšitelného pásma bez jakékoliv komprese ! Jen LP režim vnesl lineární redukci datového toku v poměru tuším v poměru 1:2 společně se záznamem do 15 kHz vzhledem ke vzorkování 32 kHz – tedy stejně, jako i dnes vysílají rádia v pásmu VKV… MiniDisk byl vyvinut jako do značné míry formát na pomezí CD a magnetooptických přepisovatelných disků, navíc se i u tzv. NET MD začal projevovat efekt, že se začaly bořit hranice mezi záznamovými médii a jejich používáním, jak posléze dokonal vývoj u CD a DVD, kdy už není na první pohled zřejmé, jestli z toho kolečka půjde zvuk, erotický film, či hambaté obrázky nebo na tom bude nahrán nějaký program… Zpočátku výrobce plánoval rozsáhlý trh už nahraných nosičů, kdy bylo v pouzdru umístěno v zásadě zmenšené CD, ale pokud jsem to sledoval, tak tato možnost nebyla zas tak úplně úspěšná ! Největší přínos je kombinace magnetooptického záznamu, kde se využívá kombinace magnetického záznamu do laserem aktivované oblasti. Prakticky to je provedeno tak, že snímací laser se při záznamu přepne na výkon už skutečně nebezpečný zraku a ohřeje místo, do kterého z druhé strany umístěná hlavička zapíše data. Tak, jako se už mnohokrát v minulosti se vývojáři s tímto výsledkem nespokojili a doplnili systém ještě o tuším 12 sekundovou vyrovnávací paměť, která umožní dokonalou operabilitu záznamu a snímání. To přineslo netušené možnosti a jako už u SONY mnohokrát se opět stalo, že původně ryze komerční formát se uchytil v profesionální sféře (a posléze si vynutil i stroje, plně respektující profesionální provoz) a systém MD se zařadil k ostatním formátům, které měly prvopočátek v komerčním nasazení (videomagnetofon U Matic, DAT, kamery Video 8 – Hi8, MiniDV – HDV a tak trochu i Betamax – SuperBeta, Betacam SP, SX, Digi Betacam, apod.). Vtip vyrovnávací paměti byl v tom, že minidisk uměl kontinuální přehrávání, i když fyzicky záznamy byly na disku nahrány napřeskáčku ! Mechanika načetla do paměti data, a poté se mechanika vydala najít začátek toho, co se mělo začít přehrávat, aniž by došlo v výpadku zvuku, protože stroj přehrával data uložená v paměti ! To se začalo využívat u komerčních rádií, kde jeden zprvu komerční minidisk uměl odbavit celý, mnohdy nekonečný reklamní blok pouze tak, že moderátor dal do programu čísla reklam, která měl odbavit a po stisku tlačítka PAUSE byl rekordér (a posléze studiový player) připraven v pravý čas reklamy odvysílat. Dokonce díky tomu, že měl onu 12 sekundovou paměť, mohl být v pauze neomezeně dlouho, protože data byla v paměti připravena a disk stál a hlavně laser nesvítil, a rozeběhl se teprve tehdy, když stroj začal reklamy odbavovat z paměti.. (oproti CD přehrávačům…) Pamatuji si také, jak mne ustaly kšefty s divadly, jako když zhasne ! Divadla původně používala komerční páskové stroje TESLA nebo REVOX či maďarské studiové stroje MECHLABOR, ale když divadla poznala, že existuje minidisk, tak jej okamžitě zavedla a já jsem začal hlady užírat morčatům trávu ! Další excelentní krok při vývoji se podařil tím, že MiniDisk jako formát používá tzv. tabulku TOC, což je jakýsi obsah a rejstřík toho, co je na minidisku nahráno, včetně všech editací, pojmenování a mnoho dalšího, na co jsem teď zapomněl… Použití této tabulky, která je mimochodem také i na CD, výrazně zrychlilo pohotovost stroje po založení média, který tak nemusí pracně zkoumat, co je na minidisku nahráno… Další fór je v tom, že pro tuto TOC tabulku není předem definovaný prostor a tedy se nikdy nestane, že stroj odmítne nějakou editační funkci, protože by ji už neměl kam zapsat ! To se spíše stávalo v profesionálním užití MD techniky, že nejlépe v pátek odpoledne, kdy se nasazovaly nové reklamy, stroj odmítl pořídit záznam a i 74 minutový minidisk, nahraný pouze něco přes půl hodiny reklam už neměl místo a psal DISC FULL, protože to zbývající bylo využito pro TOC tabulku, která mnoha editacemi zabrala místo nade všechny meze ! To se pak musel minidisk překopírovat na nový 74 minutový, který zase nějakou dobu vydržel, zase do dalšího hektického pátečního odpoledne… A to byl ještě mohl psát o veselé příhodě, kdy jsem v nestřežených okamžicích přepsal názvy na nahraných minidiscích názvem "BLANK DISC" – tedy totéž, co napíše stroj, když se do něj založí prázdné médium ! Pak mne kolegové technici honili po Korunní… Tak ale teď už skutečně k nabízenému stroji ! Stav je v zásadě nového stroje, prodávám jej kamarádce, která jej zdědila s mnoha jinými audiozařízeními, které budu postupně dávat do aukce ! Její pan tatínek vše zakoupil, zabudoval do racku a velmi pravděpodobně nikdy nepoužil ! Protože se léta věnuji servisu této techniky, tak jsem 100% funkci ověřil i s ohledem na nečinnost, která někdy může být také na obtíž ! Soustředil jsem se na kritický díl mechaniky a to je MODE řemínek, který realizuje založení (vysunutí) disku a zejména mechanické přepnutí mechaniky na záznam ! Tady někdy nastávají problémy, protože starý řemínek ještě "utáhne" založení a EJECT disku, ale při pokusu o záznam nestačí jeho síla k tomu, aby se přiklopila záznamová hlavička na povrch disku ! To sice zpočátku vypadá, že disk nahrává (on to ukládá do 12 sekundové paměti) ale, protože není schopen začít ukládat data na disk sám přejde do stopky. Tady byl řemínek zkontrolován a jeho stav je plně vyhovující pro bezproblémový provoz ! Pokud byste měli zájem o média, tak je budu nabízet v jiných aukcích ! Přeji příjemnou aukci a začínáme, jak jinak na 99 Kč !

Nabídka č. 6996009252 Vystaveno 09.09. 19:09 Zobrazení: 299