Napoleonova Pistole 1806, Podle Gribeauvala (NOVÉ)

MECHANIKA PISTOLE JE FUNKČNÍ 

Hmotnost: 749 gr

Materiál: kov + dřevo

Rozměry: 35 cm

 

 

Mechanismus repliky je pohyblivý. Osobní pistole Napoleona byla vyrobena v roce 1806 Jean-Baptiste Gribeauvalem a je zachována ve francouzském muzeu. Dle historických záznamů se používala jako cestovní pistole převážená pod kabátem.

Tato střelby neschopná replika je přesně kopie originálu.

Dekorativní replika zbraně neschopná střelby.

 

 

Jean-Baptiste Vaquette de GRIBEAUVAL byl žákem královské dělostřelecké školy v la Fère, kde ho natrvalo ovlivnil Bernard Forrest de Béliodor, jeden z největších dělostřeleckých génniů své doby. Narodil se 15. září 1715 v Amiensu a zemřel 9. května 1789, krátce před vypuknutím Velké francouzské revoluce.

Gribeauval se zúčastnil v rakouských řadách v sedmileté válce a zprávou, kterou tehdy sepsal pro francouzského ministra obrany, si vysloužil všeobecné uznání. Po uzavření míru se v hodnosti generálmajora vrátil zpět do Francie, kde se stal generálním inspektorem dělostřelectva a guvernérem královské zbrojnice.

STANDARDIZACE

Gribeauval se významnou měrou zasloužil o zdokonalení dělostřelectva a opevnění. Vytvořil čtyři třídy dělostřelectva, a sice polní, obléhací, pevnostní a pobřežní dělostřelectvo. Děla byla zařazována do jednotlivých skupin podle ráže. K novinkám patřila také STANDARDIZACE. Lafety byly konstruovány tak, aby mohly nést různé ráže. Kola a osy lafet, dělové kolesny a muniční vozy (tzv. „hlomozny“) bylo možno mezi sebou vyměňovat.

Gribeauval však nemodernizoval pouze dělostřelectvo, nýbrž i výrobu lehkých palných zbraní a bajonetů. Napoleon vděčil za mnoho svých úspěchů právě vylepšením, která Gribeauval vymyslel, a během svých polních tažení až na drobné změnyvždy zůstával jeho systému věrný.

MARITZOVA METODA

Dříve se děla vyráběla v nejrůznějších slévárnách apři jejich výrobě se používaly nejrůznější metody. Dělostřelecké vybaveníbylo proto nejednotné. Navíc při odlévání na jádro,používaném po staletí, vznikala zeslabená místa, a tím se snižovala odolnost hlavně.

Rok 1740 byl rokem převratného vynálezu. Odlévač děl Johannes Maritz ze švýcarského Burgdorfu poprvé zhotovil masivní odlitky, které byly během vychládání při určité teplotě provrtány horizontálně umístěnými stroji. Francouz Gribeauval pak tuto metodu převzal ajako generální inspektor dělostřelectva prosadil ve všech císařských slévárnách. Tím učinil z francouzského dělostřelectva zvláště údernou zbraň. Napoleon potom velmi brzy povýšil artilerii vedle pěchoty a jízdy na nejvýznamější složku své Velké armády (Grande Armée).

DVANÁCTILIBERNÍ POLNÍ DĚLO SYSTÉMU GRIBEAUVAL

Technický popis: Ráže 12,13 cm, Délka hlavně 2,29 m, Hmotnost děla 880 kg, Hmotnost dělové koule 6 kg, Palebná kadence 2 až 4 výstřely za minutu, Dostřel 400 až 900 metrů, Zpětný ráz 1,5 –9 m

Toto jeho nově dělo, vyvinuté v roce 1776, které se dalo snadno přepravovat z místa na místo, bylo nejvýznamější zbraní až do roku 1825. Díky Gribeauvalovi bylo Napoleonovo dělostřelectvo nejlepší v Evropě.

Gribeauval jako nadaný důstojník dělostřelectva a geniální balistik modernizoval přes silný odpor tradicionalistů nejen dělostřelectvo, nýbrž celé zbrojařství.