** SPOL. VYDÁNÍ GERSTNER 2011 SLOVINSKO A+znám

** SPOLEČNÉ VYDÁNÍ   GERSTNER 2011 - SLOVINSKO

Komplet - známka i aršík

VYDÁNÍ SE STEJNÝM MOTIVEM ZNÁMKY ČR

Prodejní cena Pěnkava: 130 Kč

V luxusním stavu !

 

Johann (Hans) Gerstner se narodil 17. srpna 1851 ve Žluticích (dnešní budova galerie a knihovny).

 

 

Od šesti let začal navštěvovat obecnou školu a už po několika málo dnech vážně onemocněl. Po aplikaci 4 pijavic, které mu dali na tělo, tak hluboce usnul, že ho lékař prohlásil za mrtvého.

Jako žák obecné školy byl malý Johann tři roky ministrantem ve farním kostele sv. Petra a Pavla.

 

Protože se mu hodně líbila hudba, poprosil v devíti letech rodiče, aby mu koupili housle a umožnili výuku hry na housle.

 Takže jako vánoční dárek dostal housle a začal se učit u Karla Rohma, který byl vysloužilý vojenský kapelník. Protože se Gerstner po dvou letech také naučil hrát na pikolu, stal se členem kapely.

Gerstner také hrál na housle na slavnostních mších. Později se Gerstner dozvěděl, že v Bochově v zimních měsících vyučuje hře na housle velmi dobrý houslista, člen teplického lázeňského orchestru, takže Gerstner k němu dvakrát týdně chodil pěšky na hodiny.

Rodiče Johanna nutili do nějakého řemesla, otec mu poradil, ať se jde učit na krejčího. Johann však do učení nechtěl a úpěnlivě prosil rodiče, aby mu dovolili stát se hudebníkem. I nadále tak chodil do houslí a pro přivýdělek hrával na plesech.

 

 Ve Žluticích zůstal Gerstner do svých třinácti let, v roce 1864 se přihlásil na pražskou konzervatoř, která byla v té dobĕ jedna z nejlepších hudebních institucí. Na konzervatoři studoval hru na housle do roku  1870, ve třídĕ tenkrát dvou nejuznávanĕjších houslových pedagogů – Moritze Mildnera a Antonína Benewitze, kteří vychovali všechny nejslavnĕjší české houslisty té doby, kteří proslavili pražskou houslovou školu ve svĕtĕ. Na začátku září 1870 se Gerstner stal členem Bennewitzova kvarteta (Bennewitz, Gerstner, Horák, Hegenbart), ve kterém se seznámil se špičkovými díly tehdejších českých skladatelů, mnohokrát přímo z rukopisů. Byl také členem nĕmeckého operního orchestru.

V září 1871 Gerstner odešel do Lublanĕ, kde začal působit jako ředitel orchestrů Zemského divadla a jako houslový pedagog na škole Filharmonické společnosti. Jeho blízkým přítelem byl i Gustav Mahler, který byl v sezónĕ 1881/1882 v Lublani dirigent divadelního orchestru. Gerstner byl častým hostem na jeho koncertech, také dohromady koncertovali v duu – Gerstner na housle, Mahler na klavír. Bĕhem svého působení v Lublani se nejvíce vĕnoval pedagogické činnosti. Vyučoval dokonce na deseti výchovnĕ vzdĕlávacích institucích. Jenom na hudební škole Filharmonické společnosti vychoval za 48 let více než 1 000 žáků – houslistů. Jeho nejúspĕšnĕjším žákem byl Slovinec Leo Funtek, který si vybudoval kariéru ve Finsku jako houslista, dirigent a skladatel.

Gerstner byl aktivní i jako koncertní houslista, spolupracoval na více jak 700 koncertech. Vedl komorní večery a hrál první housle na 154 takovýchto představeních. Kromĕ toho byl 25 let také krajský zástupce společnosti Richarda Wagnera v Lublani.

 

V Lublani se Gerstner oženil s Johannou Gnezda, dcerou majitele hotelu Slon. Narodili se jim tři dĕti.

 

Navzdory svým zásluhám a vyznamenání od císaře Františka Josefa v roce  1902, prožil Gerstner svoje stáří v chudobĕ. Majetek jeho ženy z prodeje hotelu byl uložen ve vojenské záložnĕ, avšak kvůli válečným pomĕrům nenesl žádný výnos, proto byl Gerstner donucen prodat všechny své cennosti – dokonce i svoje koncertní housle. Kvůli velmi nízkému důchodu živil výukou žáků celou svojí rodinu až do osmdesáti tří let.

 

 Johann Gerstner zemřel 9. 1. 1939 v Lublani.