Almanach československých státních hranic 1918-1938
Upozornění k poštovnému: Pokud máte účet na Zásilkovně a zaplatíte si poštovné, pak stačí poslat kód pro příjem zásilky a já ji zanesu na podací místo. Toto mi prosím sdělte s vydraženou položkou, u které sice musíte odkliknout poštovné České pošty, ale neplaťte ho. Zaplaťte pouze vydraženou položku!
Dílo ve formátu A4 je ve své podstatě obrazovou publikací ke 100. výročí vzniku Československé republiky. Po vzniku republiky a dalších nástupnických států v Evropě byla spuštěna obrovská mašinerie činů a událostí, kdy státy musely svá státní území a uplatňovanou moc v nich zlegalizovat. Prozatímní opanování území, roztržky místních orgánů a řešení situací vojenskými operacemi. Tyto skutky byly tolerovány do té doby, než po skončení mírových konferencí ve Francii byly podepsány mírové smlouvy a v nich v hrubých rysech stanoveny státní hranice. Následovalo rozhraničení státního území a omezníkování státních hranic v terénu. Československá republika měla po roce 1918 pět sousedů a celkovou délku státní hranice přes 4 100 kilometrů. Takřka dvacet let probíhaly rozhraničovací práce počínaje pochůzkami a vytyčením hranice kolíky, přes jejich omezníkování a konče podpisem hraničních smluv. Cílem této publikace je textově, ale především pak v obrazech podat informace o tom, co se v době tzv. První republiky (1918-1938) na státních hranicích se sousedními státy odehrávalo.
Publikace je rozdělena na dvě části. Ta menší, textová část, popisuje jednotlivé fáze stanovení československých státních hranic - proces alokace, delimitační a demarkační proces, a konečně proces přijetí hraničních smluv mezi smluvními partnery. Stěžejním obsahem díla je druhá část, která svou strukturou navazuje na část první a skládá se z rozsáhlého obrazového materiálu v podobě dobových fotografií, hraničních dokumentů a smluv. Těžištěm obrazové dokumentace jsou archiválie zapůjčené z Hraničního archivu Ministerstva vnitra České republiky. Z nich je značná část věnována hranici s Německem v pruském dílu (dnes hranice s Polskem, která byla v 50. letech ještě navíc napřímena pro její přehlednost a ostrahu) a hranici s Polskem (dnes převážná část slovensko-polské hranice a část území Ukrajiny coby historické území Podkarpatské Rusi). Ostatní obrazové materiály pocházejí z archivů dalších státních institucí a soukromých osob. Jakýmsi bonusem je kapitolka „Státní hranice 100 let poté“ - vypovídá o tom, jak lze zájem o problematiku našich státních hranic pojmout v současnosti, tedy 100 let po vzniku Československé republiky.
Nechť je obrazové médium připomínkou jedné kapitoly dějin našeho státu a památkou na všechny pracovníky zainteresovaných do prvorepublikových rozhraničovacích prací, kteří při vypětí všech fyzických a duševních schopností museli zdárně vykonat své úkoly. Obrazové médium je zároveň hodnověrným dokladem prvorepublikového rázu našeho pohraničí - doby, kdy hranici protínaly jednoduché silničky, lesní pěšinky a kamenné mostky, stály zde objekty (celní úřady, mlýny, hostince, turistické chaty nebo rovnou celé vesnice), tyčily se tu hraniční orientační sloupy a triangulační věže, a celkově byl ráz krajiny vskutku panenský.