František Kobliha - přednostní vydání (kožená vazba, 3 orig. grafiky)

Pavel Růt (ed.): František Kobliha Texty: Gustav Erhart, Karel Kolařík, Otto M. Urban Grafická úprava: Pavel Růt Vydavatel: Arbor vitae, Památník národního písemnictví Rok vydání: 2019 Počet stran: 384 Počet reprodukcí: 574 Formát: 220 x 340 mm Vazba:V8 kůže s ražbou, kartonové pouzdro se secesním motivem ISBN: 978-80-7467-141-8 Jedná se o první monografii Františka Koblihy představující jak jeho volnou tvorbu, tak práci pro knihu. Sto ručně číslovaných výtisků monografie vyšlo svázáno do kůže, vytištěno na luxusním papíře a doplněno sledem tří Koblihových originálních grafických listů. Kniha je vložena do kartonového pouzdra se secesním motivem, speciálně vyrobeného pouze pro těchto 100 výtisků. Přednostní výtisky knihy jsou jedinečné tím, že se jedná v podstatě o bibliofilii a monografii zároveň, o to se, pouze v několika případech, pokusily jen přední nakladatelské domy první republiky. Koblihovým dílem chronologicky provázejí navazující stati Otto M. Urbana a Gustava Erharta, interpretují všechny jeho cykly v kontextu vlastní tvorby, uvádějí je do dobových uměleckých a duchovních souvislostí. Studie Karla Kolaříka mapuje Koblihovu práci na poli knižní kultury, představuje jeho názory na knihu a seznamuje s hlavními principy umělcových knižních úprav a s jeho stylem. Studie dále doplňují soupisy Koblihova knižního a grafického díla zahrnujícího též exlibristickou tvorbu a výběrového přehledu jeho publicistiky a sekundární literatury. Sto číslovaných výtisků monografie vyšlo svázáno do kůže, doplněno sledem tří Koblihových originálních grafických listů. Knihu vydalo nakladatelství Arbor Vitae. Český grafik, malíř, kreslíř a knižní úpravce František Kobliha (1877–1962) patří mezi čelné představitele symbolistního proudu českého moderního umění. Jako jeden z prvních zdejších výtvarníků se specializoval na uměleckou grafiku, především na techniku dřevorytu, proslul zejména svými cykly originálně zpracovaných literárních námětů. Například kolekce Pozdě k ránu a Mstivá kantiléna jsou inspirovány poezií Karla Hlaváčka, Máj básnickou skladbou Karla Hynka Máchy, osobitě ztvárnil i téma Tristana a Isoldy, ve své pozdní tvorbě se zabýval dílem Edgara Allana Poea. Významně se podílel na rozvoji české krásné knihy – spolupracoval především s menšími modernistickými nakladatelstvími a se soukromými nakladateli, ilustroval či jinak upravil bezmála tři sta knih včetně mimořádně cenných bibliofilií. Nervalova Aurelie, Huysmansovo Na ruby, Demlova Miriam, Kniha Judyth nebo Karáskova Geneda bezesporu patří k těm nejkrásnějším v dějinách české knihy.