Robert A. Heinlein: Metuzalémovy děti

Lidstvo se chystá vydat se ke hvězdám, ale ve svém jádru je stále stejné. Stejně sobecké, nepoučitelné, manipulovatelné a závistivé. Krycí nátěry jeho podstaty, veškeré hraní si na civilizované a osvícené bytosti, končí v okamžiku, kdy veřejnost zjistí, že mezi sebou mají skupinku lidí, jejichž doba života několikanásobně překračuje obvyklý průměr. Nikdo se nehodlá spokojit s vysvětlením, že nejde o žádnou zázračnou kůru dlouhověkosti, ale o důsledek dlouhodobého genetického programu. Všichni jsou zajedno: Howardovy rodiny musí předat své žárlivě střežené tajemství dlouhověkosti všem! Veškeré zákony na ochranu svobod jednotlivce, mezinárodní úmluvy i zvyklosti jdou stranou a stejná argumentace, jaká je vytvořila, nyní slouží k ospravedlnění jakýchkoli prostředků, potřebných k získání údajného tajemství. Práva sobecké menšiny musí ustoupit zájmům lidstva jako celku! Politické strany i hnutí se předhánějí, kdo z nich získá více zásluh na daru dlouhověkosti pro všechny, komu z nich takovýto slib vynese více politického kapitálu a tím i momentální moci… Až na to, že žádné takové tajemství, které by bylo možné podivínské hrstce zabavit, neexistuje. A zastavit již jednou rozjetou mašinerii nelze…