The Vatican Collections - The Papacy and Art

Stav dobrý, viz foto. Vydáno 1983. 256 stran. Mnohé z největších uměleckých pokladů Vatikánu jsou zastoupeny na nevídané výstavě, která se stala podnětem pro tuto knihu. Tato díla pocházejí nejen z Vatikánských muzeí, ale i z chrámu svatého Petra a jeho klenotnice, Apoštolských paláců a Vatikánské knihovny. Tento svazek tak skvěle ilustruje celou historii papežského mecenášství a sběratelství - jediné nejdelší a nejvlivnější sběratelské tradice v západním světě. Předměty sahají od starořeckých váz a soch až po moderní díla Henriho Matisse a André Deraina. Již od založení chrámu svatého Petra kolem roku 320 papežové objednávali, uchovávali a získávali umělecká díla. Katalog sleduje vývoj těchto aktivit v průběhu staletí a začíná ilustrovanou historií Vatikánských muzeí, kterou napsal generální ředitel Carlo Pietrangeli. Každá z patnácti částí se zabývá jiným aspektem vatikánských sbírek a je uvedena informativní esejí. Tyto úvody a odborné texty, které popisují každé z více než dvou set děl na výstavě, napsali významní kurátoři Vatikánských muzeí a Metropolitního muzea umění. V prvních dvou částech jsou ukázky několika málo dochovaných zbytků výzdoby starého kostela svatého Petra, který stál na místě dnešní baziliky a byl v 15. století zbořen, aby uvolnil místo pro její stavbu. Tato díla zahrnují dvě vzácné mozaiky, dva fragmenty fresek svatých Petra a Pavla a sérii osmi reliéfů z ciboria hlavního oltáře z 15. století. Další čtyři oddíly zdůrazňují papežský patronát od pozdní gotiky po baroko a vyobrazené předměty evokují krásu apoštolských paláců. Rafaelova tapiserie Zázračný návrh ryb a dvě nádherné antické sochy, Apollonův Belvedér a Torzo Belvedéru, v dramatické juxtapozici zprostředkovávají harmonickou a silnou vizi, která je jádrem vrcholně renesančního umění. Soubor pontifikálních rouch, stejně jako monumentální stříbrný pozlacený kříž a dva svícny pro hlavní oltář nové baziliky, připomínají slavnostní nádheru renesančního kostela, zatímco několik Berniniho děl čtenáři připomene roli, kterou tento umělec spolu s papeži Urbanem VIII. a Alexandrem VII. sehrál při podpoře barokního umění. V 18. století se důraz papežského mecenášství přesunul od objednávání složitých uměleckých souborů k zájmu o historické studie a systematické sběratelství; tomuto období je věnováno dalších sedm oddílů svazku. První tři se zabývají vatikánskými sbírkami vzniklými v osmnáctém století: Museo Sacro s raně středověkými relikviáři z pokladnice Sancta Sanctorum a s nesrovnatelnými byzantskými a románskými slonovinami; Museo Pio-Clementino, vytvořené pro uložení starožitností vykopávaných v papežských státech, včetně Apollonových musagetů a Eróta z Centocelle; a významná sbírka obrazů Pinakotéky, která zahrnuje vzácné desky Sassetta, Gentile da Fabriano, Fra Angelica a Rafaela. Papežské sbírky reagovaly na archeologický výzkum v 19. století vytvořením čtyř muzeí: Museo Gregoriano Egizio, Museo Gregoriano Etrusco, Museo Gregoriano Profano a Museo Pio Cristiano. Právě z jejich obrovských sbírek pochází významné výběry v následujících čtyřech oddílech - včetně vzácných řeckých a etruských váz, raně římských portrétů a vzácných raně křesťanských a židovských nápisů, které doplňují taková mistrovská díla, jako je Augustus z Prima Porta a socha Dobrého pastýře. Ve dvacátém století se papežské mecenášství a sběratelství nadále rozšiřovalo novými směry. Z Pontificio Museo Missionario-Etnologicoo pocházejí zde vystavená africká, oceánská a předkolumbovská díla. V závěrečné části katalogu je představeno umění Georgese Rouaulta, Bena Shahna a Giacoma Manzu z Collezione d'Arte Religiosa Moderna, nejnověji založeného muzea ve Vatikánu.