Václav Kočka - Dějiny politického okresu Kralovického

Václav Kočka - Dějiny politického okresu Kralovického Autor knihy se narodil v Čisté a původním jeho úmyslem bylo zpracovat dějiny pouze tohoto městečka. V roce 1913 již měl dílo hotové, ale řízením osudu nedošlo k jeho vydání. Václav Kočka pak své poznámky doplňoval o historii sousedních osad, kterých bylo nakonec okolo tří set, a zahrnovaly pět sousedních okresů. V této knize je popsána historie okresů Kralovický a Manětínský. Publikace se čtenářům dostává téměř ve stejné podobě, jak vypadala v době svého prvního vydání v roce 1930. Ukázky z knihy: 2 9 . K O Z O J E D Y . Nejstarší dějiny této vsi jsou zahaleny rouškou věčně neproniknutelnou. Klášter sv. Jiří na hradě Pražském držel ode dávna vsi Bohy, Bujesily a Liblín. Poněvadž Kozojedy leží v tomto okrsku, zdá se, že také témuž klášteru náležely; ale v listinách téhož kláštera z let 1228 a 1233 již se nejmenují. Dostaly se krátce předtím pánům Hroznátovcům, kteří je k hradu Krašovu připojili (viz Krašov). První zpráva o Kozojedech pochází z roku 1352, kdy připomíná se tu farní kostel. Té doby byly již Kozojedy vsí trhovou. Při obléhání hradů Krašova a Libštejna v letech 1425 a 1430 byla ves popálena, ale přes to roku 1435 bydlil tu farář. Trhová výsada za války husitské osadníkům shořela. Na prosbu Jiříka Bezdružického z Kolovrat, poněvadž staré obdarování osadníkům shořelo, vysadil král Vladislav roku 1514 městečku Kozojedům trh téhodní na každou středu, aby jako jiná městečka trhů požívaly. Mimo to udělil městečku erb neboli pečeť, totiž červeného raka v modrém poli a nad ním bílou rybu parmu. Jetřich z Kolovrat prodal roku 1529 zámek Krašov s příslušenstvím a městečko Kozojedy s podacím kostelním, mlýnem u Bořku, na kterém Žaloudek sedí, Mikuláši Svitákoviz Landštejna za 3250 kop. Sviták byl dlužen 100 kop Mikuláši Hysrlovi z Chodův, proto dán věřiteli komorník, aby uvázal se v městečko Kozojedy s kostelním podacím a lesy. V Kozojedech bývaly hlučné trhy. Rakovničtí žádali roku 1565 purkmistra, aby pro dobrou vůli udržoval starobylý pořádek a nedovolil před trhem po domech vlnu prodávati. Vilém Sviták zastavil Kozojedy Jiříkovi Chotkovi z Chockova, proto tento v letech 1567 – 1574 v Kozojedech se psal. Ale právo patronátní zůstalo Svitákovi. Zástava do desk zemských vložena nebyla. Po výplatě (asi roku 1574) podržel Chotek jeden statek, o němž jest zmínka na svém místě. Roku 1588 prodal Vilém zámek Krašov s příslušenstvím a městečko Kozojedy s mlýnem Žaloudkovským Ferdinandovi Renšperkovi z Držkovic. Z poddanství byli vyňati Jan Kaura, Havel Tkadlec, Anna Kubíková a Ludmila Pikatá z Kozojed. Roku 1596 koupil panství krašovské Jeroným starší Hrobčický na Manětíně. V trhové smlouvě uvedeno jest městečko Kozojedy s kostelním podacím, popravou, krčmou výsadní a mlýnem Žaloudkovským s šenkem svobodným. Po Jeronýmovi ujal roku 1603 Krašov a Kozojedy syn Karel Vratislav, jehož bratři Zdislav a Jan Vilém tu do roku 1615 vládli. Za vlády pánů Hrobčických několik poddaných opustilo statky a zběhli. Jest proto nepochybné, že byli od vrchnosti robotami a platy přetíženi. Hrobčičtí prodali roku 1615 panství krašovské paní Heleně Regině z Příchovic. Ve smlouvě jmenuje se městečko Kozojedy s farou, lázeň, masné krámy, dům šenkovní a mlýn s krčmou výsadní. 4 0 . V Š E H R D Y . Všehrdy slušely prvotně k statkům komorním. Král Přemysl I. daroval je v letech 1200–1210 klášteru plaskému, který však brzy poté (kolem roku 1220) směnil je s králem za ves Hodyni, ale roku 1229 koupil je zase za 40 hřiven. K trhu tomuto dal svolení Přemyslův syn Václav I., který již roku 1228 byl korunován na krále českého. V popise statků klášterních z roku 1250 jmenuje se ves Všehrdy s kostelem. Klášter vysadil roku 1369 ves Všehrdy právem purkrechtním Martinovi Zubakovi z Kralovic, jemuž daroval rychtu svobodnou s jedním lánem a krčmu výsadní. Při vsi byly ještě dva svobodné dvory. Jeden z nich drželi Zdata a Sobiš, kteří roku 1240 jako svědci se připomínají. Po nich drželi jej Jiřík a Mstita, roku 1318 ve při mezi Buškem z Krašova a Markvartem z Řebříka připomenutí. Ješek ze Všehrd prodal roku 1387 tento dvůr klášteru plaskému. Druhý dvůr držel Markvart z Řebříka roku 1318 připomenutý. Po něm zůstali synové Habart a Markvart, kteří roku 1358 také Dolany drželi. Markvart prodal jej kolem roku 1380 Janovi Vanišovi, purkrabí na Krašově a ten zase Ctiborovi ze Švamberka na Kaceřově za 55 kop. Ctibor nedal toto zboží ani vložiti v desky zemské a již roku 1383 se svolením syna svého Beneše postoupil je darem klášteru plaskému za spásu duše své. Klášter osadil oba dvory lidmi kmetcími. Dle počtu lánů lze s určitostí souditi, že ve vsi bylo 12 osedlých. Císař Zikmund nemaje peněz na vedení války proti podobojím, zcizil většinu statků duchovních. Roku 1420 zapsal Hanušovi a Bedřichovi, bratřím z Kolovrat, tvrz a ves Kralovice, Kaceřov, Všehrdy a 14 jiných vsí ve 2.035 kopách. Roku 1425 připsal jim na zástavu 1.500 kop s podmínkou, aby postavili 200 koní a polem leželi v poslušenství hejtmana plzeňského (viz Kaceřov). Přes tuto zástavu právo patronátní ponecháno klášteru, neboť opatové v letech 1423, 1430 a 1433 do Všehrd faráře podávali. Více zde: https://www.dejinykralovicka.cz/ukazky-z-knihy/