Posledním vinařem, kterého uvádějí kroniky, byl Jan Novák v roce 1680, ing. Sedláček začal vinařit o plných 300 let později. Publikace "Vinice na Pardubicku - Pěstování vinné révy v oblasti Pardubic" ve svém úvodu popisuje historii vinařství. Zde se dozvídáme, že díky římským legiím se na Moravě rozšířilo pěstování vinné révy ve 3. století našeho letopočtu. První písemné zmínky jsou však známy až z období počátku křesťanství. V Čechách byly vinice zakládány ještě později, první historicky doložená vinice byla vinice kněžny Ludmily v Nedomicích u Mělníka.

V okolí Pardubic byla prý zřejmě první vinice u Osic v majetku Opatovického kláštera. Za panování Karla IV., v době největšího rozmachu vinic se prý výměra vinic v Čechách pohybovala mezi 4 000 - 5 000 hektary, z toho Praha měla 700 hektarů vinic. K oživení pěstování vinné révy na Pardubicku došlo v 16. století. Již koncem 15. století Vilém z Pernštejna po svém příchodu do Pardubic začal s pěstováním révy na jižním svahu Kunětické hory. Na tuto vinici se vztahovala robotní povinnost, která přikazovala: "Súsedé pardubičtí zavázáni jsou vína na Hoře (Kunětické) táhnúti." Další vinici založil pan Vojtěch z Pernštejna na stráni pod Pardubičkami, dnes nazývané jako Vinice.

Pohromou a koncem vinařství na Pardubicku byla třicetiletá válka a ochlazování klimatu. Tažení vojsk za války zničilo zemědělství i vinice. Začíná převažovat pití levnějšího piva, pro jehož výrobu bylo možné suroviny vypěstovat za horších podmínek. O šenku vína je ještě zmínka roku 1685, kdy měšťan Felix ohlásil pro nastávající šenk 10 věder českého mělnického mladého. O vinici v Pardubicích již není ani zmínka. Koncem minulého století kromě pokusu s výsadbou vinice u Osic byla vinná réva vysazena pokusně na svahu u Chroustovi, v padesátých letech pak byla k vidění na svahu pod Černou za Bory. Vinná réva se tak na Pardubicku pěstuje jedině na svahu Kunětické hory v místech, kde byla i ve středověku. Publikace pak dává stručný návod začínajícím vinařům, když popisuje výběr vhodného stanoviště pro pěstování vína, upozorňuje na vhodné či nevhodné půdní a teplotní podmínky, jednotlivé odrůdy vína a také způsob ošetřování vinné révy i její škůdce. V závěru pak autor popisuje své zkušenosti s pěstováním vinné révy na svahu Kunětické hory. Publikaci si můžete zakoupit v kanceláři KPP v přízemí Evropského spolkového domu na Pernštýnském náměstí, vchod z Klášterní ulice.

Autor: Ing. Jiří Sedláček

Formát: 148 x 210 mm - sešitý

Počet stran: 24

Počet vyobrazení: X

Vydavatel: KPP Pardubice, 2003

Další zajímavé publikace s regionální tématikou naleznete zde:

https://aukro.cz/uzivatel/REGIONALNI-KNIHY/nabidky

Další zajímavé publikace nejen pro sběratele naleznete zde:

https://aukro.cz/uzivatel/Roseblack1/nabidky

VINICE NA PARDUBICKU Posledním vinařem, kterého uvádějí kroniky, byl Jan Novák v roce 1680, ing. Sedláček začal vinařit o plných 300 let později. Publikace "Vinice na Pardubicku - Pěstování vinné révy v oblasti Pardubic" ve svém úvodu popisuje historii vinařství. Zde se dozvídáme, že díky římským legiím se na Moravě rozšířilo pěstování vinné révy ve 3. století našeho letopočtu. První písemné zmínky jsou však známy až z období počátku křesťanství. V Čechách byly vinice zakládány ještě později, první historicky doložená vinice byla vinice kněžny Ludmily v Nedomicích u Mělníka. V okolí Pardubic byla prý zřejmě první vinice u Osic v majetku Opatovického kláštera. Za panování Karla IV., v době největšího rozmachu vinic se prý výměra vinic v Čechách pohybovala mezi 4 000 - 5 000 hektary, z toho Praha měla 700 hektarů vinic. K oživení pěstování vinné révy na Pardubicku došlo v 16. století. Již koncem 15. století Vilém z Pernštejna po svém příchodu do Pardubic začal s pěstováním révy na jižním svahu Kunětické hory. Na tuto vinici se vztahovala robotní povinnost, která přikazovala: "Súsedé pardubičtí zavázáni jsou vína na Hoře (Kunětické) táhnúti." Další vinici založil pan Vojtěch z Pernštejna na stráni pod Pardubičkami, dnes nazývané jako Vinice. Pohromou a koncem vinařství na Pardubicku byla třicetiletá válka a ochlazování klimatu. Tažení vojsk za války zničilo zemědělství i vinice. Začíná převažovat pití levnějšího piva, pro jehož výrobu bylo možné suroviny vypěstovat za horších podmínek. O šenku vína je ještě zmínka roku 1685, kdy měšťan Felix ohlásil pro nastávající šenk 10 věder českého mělnického mladého. O vinici v Pardubicích již není ani zmínka. Koncem minulého století kromě pokusu s výsadbou vinice u Osic byla vinná réva vysazena pokusně na svahu u Chroustovi, v padesátých letech pak byla k vidění na svahu pod Černou za Bory. Vinná réva se tak na Pardubicku pěstuje jedině na svahu Kunětické hory v místech, kde byla i ve středověku. Publikace pak dává stručný návod začínajícím vinařům, když popisuje výběr vhodného stanoviště pro pěstování vína, upozorňuje na vhodné či nevhodné půdní a teplotní podmínky, jednotlivé odrůdy vína a také způsob ošetřování vinné révy i její škůdce. V závěru pak autor popisuje své zkušenosti s pěstováním vinné révy na svahu Kunětické hory. Publikaci si můžete zakoupit v kanceláři KPP v přízemí Evropského spolkového domu na Pernštýnském náměstí, vchod z Klášterní ulice. Autor: Ing. Jiří Sedláček Formát: 148 x 210 mm - sešitý Počet stran: 24 Počet vyobrazení: X Vydavatel: KPP Pardubice, 2003 Další zajímavé publikace s regionální tématikou naleznete zde: https://aukro.cz/uzivatel/REGIONALNI-KNIHY/nabidky Další zajímavé publikace nejen pro sběratele naleznete zde: https://aukro.cz/uzivatel/Roseblack1/nabidky

Nabídka č. 7003187258 Vystaveno 08.04. 18:04 Zobrazení: 11