Železnice objektivem A. Lufta a H. Navého 1 a 2 - sada

Fotografové Harald Navé a Alfred Luft jsou známí nejen v rodném Rakousku, ale díky svým výletům do zahraničí i mezi železničními fanoušky řady jiných zemí. Naštěstí pro nás je jejich koníček, fotografování lokomotiv, zavedl i za železnou oponu, na území Československa. Prostřednictvím jejich snímků tak máme příležitost uvidět, jak vypadala naše železnice v 50., ale především v 60. letech minulého století. První díl obrazové publikace dokumentuje nejprve jejich nesmělé výlety do rakouského pohraničí, kde ve stanicích Summerau, Gmünd a Marchegg bylo možné v letech 1953 až 1958 zachytit i vlaky ČSD. Pravé dobrodružství však začíná až v září 1960, kdy oba fotografové vyjíždějí na svůj první, osmidenní výlet, při němž kromě pobytu v Praze tráví čas převážně na severu Čech, v lokalitách kolem Chomutova, České Lípy, Liberce či Turnova. Jejich cesta domů ale vede i přes Kolín, Nymburk či Brno. Na naše území se pak vracejí ještě v roce 1965. Poprvé, v květnu tohoto roku, jde jen o krátkou návštěvu Alfreda Lufta v Břeclavi a Bratislavě. Podruhé se oba fotografové vracejí na šest dní v červenci 1965, aby opět absolvovali trasu z Prahy na sever, například do okolí České Lípy, Děčína, Ústí nad Labem, Lovosic či Poohří. Tentokrát však jejich kroky zavítaly i na západ Čech, kde se věnovali trati Chomutov – Karlovy Vary – Cheb, a několik snímků cestou domů pořídili i na šumavském jihu v Černé v Pošumaví a ve Vyšším Brodu. Druhý díl obrazové publikace je sestaven z fotografií z vůbec nejdelšího výletu dvojice Luft-Navé na území Československa. Ten proběhl na přelomu září a října 1965 a trval celkem devět dní. Itinerář oba fotografy z obvyklého výchozího bodu v Praze zavedl nejdříve do jejího okolí a pak tradičně na sever Čech, do Mladé Boleslavi, Turnova či ke Stránovskému viaduktu. Další cesta však směřovala na východ – nejprve na jih Moravy do Blanska, Brna a Břeclavi a posléze přes Bratislavu a západní Slovensko až do středoslovenského Horehroní a Slovenského ráje. Zpáteční cesta však nesměřovala domů přímo, ale vedla přes Moravu na jih Čech do lokalit kolem Jindřichova Hradce, Veselí nad Lužnicí a Českých Budějovic. Díky Alfredu Luftovi a Haraldovi Navému tak máme unikátní příležitost pohlédnout do historie naší železnice a seznámit se s kvalitními snímky nejen starých rakousko-uherských strojů, které v 60. letech už dosluhovaly, ale i se špičkovými stroji československé výroby, na jejichž bedrech tou dobou spočívala hlavní část výkonů, a kromě toho i s lokomotivami, jež se do služeb ČSD dostaly ze zahraničí po druhé světové válce a jež pocházely nejen z Německa či Maďarska, ale třeba i ze Spojených států nebo Švýcarska.